• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Příroda

Ryba, která doslova devastuje Středozemní moře: invaze perutýna mění celý ekosystém k nepoznání

V tropických vodách Indo-Pacifiku je perutýn nádhernou, téměř ikonickou rybou. Ve Středozemním moři se ale proměnil v ekologickou hrozbu. Jeho jedovaté ostny a neobvyklý způsob lovu mu dávají výhodu, kterou místní druhy nedokážou vyvážit.

13. 3. 2026

Vetřelec z Rudého moře

Perutýn (Pterois miles a Pterois volitans) je původně domovem v tropických vodách Indického a Tichého oceánu. Do Středozemního moře se dostal přes Suezský průplav, který propojuje Rudé moře s evropskými vodami.

Tento proces se nazývá lessepská migrace – podle diplomata Ferdinanda de Lessepse, který stál za výstavbou průplavu. Od prvních pozorování v roce 2012 se perutýni rozšířili podél pobřeží Kypru, Řecka, Turecka i Itálie.

Predátor bez nepřátel

Hlavní problém spočívá v tom, že ve Středozemním moři téměř nemají přirozené predátory. Perutýni navíc loví velmi efektivně. Pomocí širokých ploutví zahánějí malé ryby do kouta a pak je bleskově polykají.

Jeden jedinec může během krátké doby zkonzumovat velké množství drobných ryb a korýšů.

Krab s chlupatými klepety dobývá evropské řeky. Vědci varují před invazí z Asie

Jedovatá obrana

Perutýn je navíc chráněn jedovatými ostny. Ty slouží především k obraně, ale pro potenciální predátory představují velmi účinný odstrašující prostředek.

To znamená, že mnoho místních dravců se této rybě raději vyhýbá.

Dopad na ekosystémy

V oblastech, kde se perutýni přemnožili, zaznamenali vědci dramatické změny. Populace drobných ryb může klesnout o desítky procent, což následně ovlivňuje celý potravní řetězec.

Právě proto je perutýn dnes považován za jeden z nejproblematičtějších invazních druhů v mořských ekosystémech.

„Moře plné chapadel.“ Co se děje v Anglii, kde chobotnice přebírají vládu nad pobřežím?


Zdroje: NOAA, Global Invasive Species, Database, Mediterranean Science Commission, Smithsonian Environmental Research Center, Nature, img unsplash+

Nejnovější články

Na „střeše světa“ leží jezero ve výšce čtyř kilometrů. Pamír připomíná jinou planetu

Novorozené holčičce transplantovali srdce paviána. Baby Fae přežila dvacet dní

Stonehenge si koupil v dražbě jako soukromý majetek. Pak ho daroval celému národu

V Jeruzalémě odkryli údajný Ježíšův hrob. Pod mramorem našli starší desku i původní skálu

Totální izolace: Postavili věznici, kde vězni nesměli mluvit ani se vidět. Věřili, že samota zločince napraví

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Totální izolace: Postavili věznici, kde vězni nesměli mluvit ani se vidět. Věřili, že samota zločince napraví

Vesmír nám možná odhalil další tajemství - planetu v jiné galaxii. Na další důkaz si ale počkáme desítky let. Proč je to tak unikátní?

Parník uvízl na útesu a záchranné lodě čekaly poblíž. Nakonec nepřežil nikdo na palubě

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ