• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Příroda

Ryba, která doslova devastuje Středozemní moře: invaze perutýna mění celý ekosystém k nepoznání

V tropických vodách Indo-Pacifiku je perutýn nádhernou, téměř ikonickou rybou. Ve Středozemním moři se ale proměnil v ekologickou hrozbu. Jeho jedovaté ostny a neobvyklý způsob lovu mu dávají výhodu, kterou místní druhy nedokážou vyvážit.

13. 3. 2026

Vetřelec z Rudého moře

Perutýn (Pterois miles a Pterois volitans) je původně domovem v tropických vodách Indického a Tichého oceánu. Do Středozemního moře se dostal přes Suezský průplav, který propojuje Rudé moře s evropskými vodami.

Tento proces se nazývá lessepská migrace – podle diplomata Ferdinanda de Lessepse, který stál za výstavbou průplavu. Od prvních pozorování v roce 2012 se perutýni rozšířili podél pobřeží Kypru, Řecka, Turecka i Itálie.

Predátor bez nepřátel

Hlavní problém spočívá v tom, že ve Středozemním moři téměř nemají přirozené predátory. Perutýni navíc loví velmi efektivně. Pomocí širokých ploutví zahánějí malé ryby do kouta a pak je bleskově polykají.

Jeden jedinec může během krátké doby zkonzumovat velké množství drobných ryb a korýšů.

Krab s chlupatými klepety dobývá evropské řeky. Vědci varují před invazí z Asie

Jedovatá obrana

Perutýn je navíc chráněn jedovatými ostny. Ty slouží především k obraně, ale pro potenciální predátory představují velmi účinný odstrašující prostředek.

To znamená, že mnoho místních dravců se této rybě raději vyhýbá.

Dopad na ekosystémy

V oblastech, kde se perutýni přemnožili, zaznamenali vědci dramatické změny. Populace drobných ryb může klesnout o desítky procent, což následně ovlivňuje celý potravní řetězec.

Právě proto je perutýn dnes považován za jeden z nejproblematičtějších invazních druhů v mořských ekosystémech.

„Moře plné chapadel.“ Co se děje v Anglii, kde chobotnice přebírají vládu nad pobřežím?


Zdroje: NOAA, Global Invasive Species, Database, Mediterranean Science Commission, Smithsonian Environmental Research Center, Nature, img unsplash+

Nejnovější články

Nemoc, která lidi uvěznila ve vlastním těle: „spavá epidemie“, která dodnes nemá vysvětlení

Lidé létali dávno před letadly: Jak fungovaly balóny a vzducholodě, které ovládly oblohu

Jiuzhaigou: místo, kde voda vypadá jako chyba v realitě. Proč má barvy, které by neměla mít?

Nejlépe si odpočinete, když sníte: proč živé sny mění náš pocit ze spánku

Měli jsme kdysi jedno oko uprostřed hlavy? Vědci přepisují příběh vzniku zraku

Nejčtenější články

Bestie z Gévaudanu - monstrum, která děsilo Francii celé roky: stovky mrtvých a dodnes žádné vysvětlení

Génius, který dokázal, že pravdu nelze dokázat – a přestal věřit i vlastnímu jídlu

Letadlo, které létalo do misí, ze kterých se polovina nevrátila: Příběh F-105 Thunderchief

Svatba na rok, opilá olympiáda i pomsta figurínou: svátky, které zmizely – a možná je škoda

Dvě černé díry jsou nebezpečně blízko: možná poprvé uvidíme srážku „naživo“

Příroda

Co má společného člověk a chobotnice? Biologové přichází s překvapivým odhalením

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Zapomeňte na mimozemšťany. Těchto 6 tvorů z hlubin oceánu a temných lesů je mnohem bizarnějších

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ