• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Příroda

Ryba, která doslova devastuje Středozemní moře: invaze perutýna mění celý ekosystém k nepoznání

V tropických vodách Indo-Pacifiku je perutýn nádhernou, téměř ikonickou rybou. Ve Středozemním moři se ale proměnil v ekologickou hrozbu. Jeho jedovaté ostny a neobvyklý způsob lovu mu dávají výhodu, kterou místní druhy nedokážou vyvážit.

13. 3. 2026

Vetřelec z Rudého moře

Perutýn (Pterois miles a Pterois volitans) je původně domovem v tropických vodách Indického a Tichého oceánu. Do Středozemního moře se dostal přes Suezský průplav, který propojuje Rudé moře s evropskými vodami.

Tento proces se nazývá lessepská migrace – podle diplomata Ferdinanda de Lessepse, který stál za výstavbou průplavu. Od prvních pozorování v roce 2012 se perutýni rozšířili podél pobřeží Kypru, Řecka, Turecka i Itálie.

Predátor bez nepřátel

Hlavní problém spočívá v tom, že ve Středozemním moři téměř nemají přirozené predátory. Perutýni navíc loví velmi efektivně. Pomocí širokých ploutví zahánějí malé ryby do kouta a pak je bleskově polykají.

Jeden jedinec může během krátké doby zkonzumovat velké množství drobných ryb a korýšů.

Krab s chlupatými klepety dobývá evropské řeky. Vědci varují před invazí z Asie

Jedovatá obrana

Perutýn je navíc chráněn jedovatými ostny. Ty slouží především k obraně, ale pro potenciální predátory představují velmi účinný odstrašující prostředek.

To znamená, že mnoho místních dravců se této rybě raději vyhýbá.

Dopad na ekosystémy

V oblastech, kde se perutýni přemnožili, zaznamenali vědci dramatické změny. Populace drobných ryb může klesnout o desítky procent, což následně ovlivňuje celý potravní řetězec.

Právě proto je perutýn dnes považován za jeden z nejproblematičtějších invazních druhů v mořských ekosystémech.

„Moře plné chapadel.“ Co se děje v Anglii, kde chobotnice přebírají vládu nad pobřežím?


Zdroje: NOAA, Global Invasive Species, Database, Mediterranean Science Commission, Smithsonian Environmental Research Center, Nature, img unsplash+

Nejnovější články

Dnes večer se nad Českem setmí dvakrát. Výrazné zatmění Slunce vystřídá noc plná Perseid

Dítě může dospět jediným úderem razítka. Tři skutečné případy ukazují, jak nebezpečné je manipulovat s věkem. Česko není výjimkou

AI a člověk už dnes tvoří propojený ekosystém. Jeho budoucnost nemusí být růžová: oba mohou začít hloupnout

Pes vnímá lidské emoce přesněji, než jsme si mysleli, ukazuje nový výzkum

Proč komáři žerou právě vás a člověka vedle nechají být?

Nejčtenější články

Dnes večer se nad Českem setmí dvakrát. Výrazné zatmění Slunce vystřídá noc plná Perseid

Pes vnímá lidské emoce přesněji, než jsme si mysleli, ukazuje nový výzkum

AI a člověk už dnes tvoří propojený ekosystém. Jeho budoucnost nemusí být růžová: oba mohou začít hloupnout

Bermudský trojúhelník: Kde se střetávají věda, mýty a vlny vysoké 30 metrů

Záhada MH370: Proč Boeing zmizel z radarů? Vyšetřovatelé se vrací k Teorii sebevraždy pilota (Klíč je v SIMULÁTORU)

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ