• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Příroda

Ryba, která doslova devastuje Středozemní moře: invaze perutýna mění celý ekosystém k nepoznání

V tropických vodách Indo-Pacifiku je perutýn nádhernou, téměř ikonickou rybou. Ve Středozemním moři se ale proměnil v ekologickou hrozbu. Jeho jedovaté ostny a neobvyklý způsob lovu mu dávají výhodu, kterou místní druhy nedokážou vyvážit.

13. 3. 2026

Vetřelec z Rudého moře

Perutýn (Pterois miles a Pterois volitans) je původně domovem v tropických vodách Indického a Tichého oceánu. Do Středozemního moře se dostal přes Suezský průplav, který propojuje Rudé moře s evropskými vodami.

Tento proces se nazývá lessepská migrace – podle diplomata Ferdinanda de Lessepse, který stál za výstavbou průplavu. Od prvních pozorování v roce 2012 se perutýni rozšířili podél pobřeží Kypru, Řecka, Turecka i Itálie.

Predátor bez nepřátel

Hlavní problém spočívá v tom, že ve Středozemním moři téměř nemají přirozené predátory. Perutýni navíc loví velmi efektivně. Pomocí širokých ploutví zahánějí malé ryby do kouta a pak je bleskově polykají.

Jeden jedinec může během krátké doby zkonzumovat velké množství drobných ryb a korýšů.

Krab s chlupatými klepety dobývá evropské řeky. Vědci varují před invazí z Asie

Jedovatá obrana

Perutýn je navíc chráněn jedovatými ostny. Ty slouží především k obraně, ale pro potenciální predátory představují velmi účinný odstrašující prostředek.

To znamená, že mnoho místních dravců se této rybě raději vyhýbá.

Dopad na ekosystémy

V oblastech, kde se perutýni přemnožili, zaznamenali vědci dramatické změny. Populace drobných ryb může klesnout o desítky procent, což následně ovlivňuje celý potravní řetězec.

Právě proto je perutýn dnes považován za jeden z nejproblematičtějších invazních druhů v mořských ekosystémech.

„Moře plné chapadel.“ Co se děje v Anglii, kde chobotnice přebírají vládu nad pobřežím?


Zdroje: NOAA, Global Invasive Species, Database, Mediterranean Science Commission, Smithsonian Environmental Research Center, Nature, img unsplash+

Nejnovější články

Myslíte si, že byste přežili jeden den ve středověku? Pokud vás nezabije zub, může to zkusit večeře, zima nebo soud

Kudy přešel Hannibal Alpy? Odpověď možná neskrývají staré mapy, ale metabolismus jeho slonů

Inuit­ská vesnice, která nikdy nezmizela. Jak z jednoho novinového příběhu vyrostla stoletá záhada

Co mají společné lidé dožívající se 100 let: Nová studie obyvatel Sardinie ukazuje překvapovou sílu otevřeného myšlení

Osm pláží, které ještě neprohrály s turismem. Jejich největším luxusem je prázdnota - a je jen dobře, že to tak zůstane

Nejčtenější články

Proč máme právě 5 prstů? Původně jich mělo být osm. Evoluce si to kdysi zkusila, a zamítla.

Muž, který předpověděl moderní úzkost. Proč Franz Kafka rozuměl světu až příliš dobře

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Houska: Hrad, který měl uzavřít bránu do pekla. Skutečnou záhadou dodnes je, proč vůbec vznikl

Zadržujete kýchnutí? Tělo musí někam poslat tlak, který jste nepustili ven

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ