• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Příroda

Ryba, která doslova devastuje Středozemní moře: invaze perutýna mění celý ekosystém k nepoznání

V tropických vodách Indo-Pacifiku je perutýn nádhernou, téměř ikonickou rybou. Ve Středozemním moři se ale proměnil v ekologickou hrozbu. Jeho jedovaté ostny a neobvyklý způsob lovu mu dávají výhodu, kterou místní druhy nedokážou vyvážit.

13. 3. 2026

Vetřelec z Rudého moře

Perutýn (Pterois miles a Pterois volitans) je původně domovem v tropických vodách Indického a Tichého oceánu. Do Středozemního moře se dostal přes Suezský průplav, který propojuje Rudé moře s evropskými vodami.

Tento proces se nazývá lessepská migrace – podle diplomata Ferdinanda de Lessepse, který stál za výstavbou průplavu. Od prvních pozorování v roce 2012 se perutýni rozšířili podél pobřeží Kypru, Řecka, Turecka i Itálie.

Predátor bez nepřátel

Hlavní problém spočívá v tom, že ve Středozemním moři téměř nemají přirozené predátory. Perutýni navíc loví velmi efektivně. Pomocí širokých ploutví zahánějí malé ryby do kouta a pak je bleskově polykají.

Jeden jedinec může během krátké doby zkonzumovat velké množství drobných ryb a korýšů.

Krab s chlupatými klepety dobývá evropské řeky. Vědci varují před invazí z Asie

Jedovatá obrana

Perutýn je navíc chráněn jedovatými ostny. Ty slouží především k obraně, ale pro potenciální predátory představují velmi účinný odstrašující prostředek.

To znamená, že mnoho místních dravců se této rybě raději vyhýbá.

Dopad na ekosystémy

V oblastech, kde se perutýni přemnožili, zaznamenali vědci dramatické změny. Populace drobných ryb může klesnout o desítky procent, což následně ovlivňuje celý potravní řetězec.

Právě proto je perutýn dnes považován za jeden z nejproblematičtějších invazních druhů v mořských ekosystémech.

„Moře plné chapadel.“ Co se děje v Anglii, kde chobotnice přebírají vládu nad pobřežím?


Zdroje: NOAA, Global Invasive Species, Database, Mediterranean Science Commission, Smithsonian Environmental Research Center, Nature, img unsplash+

Nejnovější články

Vědci dokážou sledovat téměř každou buňku živého zvířete najednou. Poprvé vidí, jak spolu celé tělo „mluví“

Honzík a zničené zrcadlo. Možná za to opravdu nemůže, sklo totiž nepraská až ve chvíli, kdy slyšíte křupnutí

Lidské bestie: Ante Pavelić chtěl „čisté“ Chorvatsko. Jeho ustašovci vraždili Srby, Židy i Romy ve vlastních koncentračních táborech, které nacisté považovali za kruté

Einsteinův pád do kvantového světa: gravitace se zachovala přesně tak, jak předpověděl. Jenže teď padaly atomy

Tělo nemusí při proměně své buňky zahodit. Některým prostě změní jejich biologickou identitu

Nejčtenější články

Tajemství Parkinsonovy choroby se začíná odkrývat: vědci poprvé vidí samotný spouštěč

Vůně čistého prádla přiměla lidi utrácet víc. Nejspíš utišila velmi starý alarm v našem mozku

Kouř z požárů nekončí v našich plicích. Housenkám může poškodit křídla ještě předtím, než vůbec vzlétnou

Proč mají psi tolik tvarů, ale kočky vypadají stále poměrně podobně?

Lidské bestie: Ante Pavelić chtěl „čisté“ Chorvatsko. Jeho ustašovci vraždili Srby, Židy i Romy ve vlastních koncentračních táborech, které nacisté považovali za kruté

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ