Řeka, jejíž začátek nikdo nedokázal přesně ukázat
Po podzemní řece Punkvě se každoročně plaví návštěvníci Punkevních jeskyní. Při projížďce na elektrických člunech obdivují vysoké skalní stěny, krápníkové útvary a temné vodní chodby. Jen málokdo přitom tuší, že jedna ze základních otázek spojených s touto slavnou řekou zůstávala po generace nezodpovězená. Kde přesně Punkva začíná?
Odpověď byla z hydrologického hlediska známá. Punkva vzniká spojením Sloupského potoka a Bílé vody, dvou vodních toků, které se v Moravském krasu ztrácejí pod zemí. Jenže přesné místo jejich soutoku se nachází hluboko uvnitř Amatérské jeskyně, v rozsáhlém systému zatopených chodeb, puklin a podzemních prostor. A právě to bylo dlouho mimo možnosti běžného průzkumu.
Koncem října 2026 se však českým jeskyňářům podařilo dostat až na místo, které s největší pravděpodobností představuje hledaný soutok. Předseda speleologické organizace Plánivy Radek Nejezchleb oznámil 29. října objev přítoku, jehož vlastnosti odpovídají Sloupskému potoku. Pokud se předpoklad potvrdí, půjde o vyřešení jedné z nejdéle sledovaných hydrologických otázek Moravského krasu.
Stačila nenápadná odbočka a jiná barva vody
Nový objev je výsledkem několika říjnových expedic, během nichž potápěči postupně pronikali do dosud neprozkoumaných částí jeskynního systému. Na začátku měsíce propojili další úseky podzemních chodeb a objevili přibližně 220 metrů nových prostor. V polovině října pak přidali dalších asi 150 metrů a významně se přiblížili k předpokládanému soutoku.
Při poslední výpravě se potápěči vydali do jeskyně ze severního směru a pokračovali po proudu Bílé vody. V již známém úseku si všimli nenápadné odbočky, která při předchozích průzkumech unikla jejich pozornosti. Když ji začali sledovat, narazili na přítok přicházející ze severu.
Nejvýraznější rozdíl byl patrný okamžitě. Voda v nově objevené větvi byla výrazně průzračnější než kalnější Bílá voda, kterou potápěči připlavali. Tato odlišnost odpovídá předpokladu, že se dostali k proudu Sloupského potoka.
Právě rozdílné vlastnosti vody mohou v podzemí posloužit jako vodítko. Jednotlivé toky totiž přinášejí různé množství jemných sedimentů, které ovlivňují jejich zákal. V okamžiku, kdy se dva proudy spojí, nemusí se jejich vody promíchat dokonale a rozdílná průzračnost může dočasně odhalovat jejich původ.
To ovšem samo o sobě ještě nestačí k definitivnímu určení soutoku. Průzračnější voda by teoreticky mohla pocházet také z jiného přítoku, případně by se vody Sloupského potoka a Bílé vody mohly mísit už v některém dosud neznámém úseku.
Podzemní labyrint, ve kterém lze minout celou řeku
Představa, že potápěči mohou proplavat kolem důležitého soutoku, aniž by si ho všimli, může znít překvapivě. V krasových jeskyních však taková situace není nijak neobvyklá.
Podzemní voda neprotéká vždy přehlednými tunely, jaké známe z turistických prohlídek. Vápencové horniny jsou prostoupeny puklinami a jejich postupným rozšiřováním vznikají nepravidelné chodby, boční větve, úzké průlezy i rozsáhlé podzemní prostory. Některé části jsou zatopené trvale, jiné se mohou měnit podle množství vody přitékající z povrchu.
Potápěč v takovém prostředí nemá možnost jednoduše vystoupat k hladině. Musí se orientovat pomocí vodicí šňůry, zvládat náročné úzké profily a počítat s tím, že sebemenší rozvíření usazenin může výrazně zhoršit viditelnost. Průzkum proto vyžaduje speciální výcvik, technické vybavení a důkladné plánování.
V Moravském krasu představuje další komplikaci samotná geologie. Amatérská jeskyně není jednoduchou podzemní chodbou, ale rozsáhlým labyrintem propojených prostor, v nichž se voda může rozdělovat a znovu spojovat.
Radek Nejezchleb v souvislosti s posledním objevem připomněl, že potápěči daným místem proplouvali už dříve. Odbočku však přehlédli. Při pohybu opačným směrem nebo za horší viditelnosti je totiž velmi snadné minout puklinu, která se z jiného úhlu ukáže jako významná vodní cesta.
Právě tato zkušenost vysvětluje, proč mohl přesný soutok zůstat neobjevený tak dlouho, přestože speleologové systém zkoumají desítky let.
Proč se v Moravském krasu řeky ztrácejí pod zemí
Punkva je součástí jednoho z nejznámějších krasových systémů České republiky. Krasová krajina vzniká dlouhodobým působením vody na rozpustné horniny, především vápenec. Dešťová voda a voda obohacená oxidem uhličitým postupně pronikají drobnými puklinami, chemicky rozpouštějí horninu a během nesmírně dlouhé doby vytvářejí rozsáhlé podzemní prostory.
Právě proto v krasových oblastech často nacházíme potoky, které na povrchu náhle mizí. Voda pokračuje pod zemí, někdy přes celé soustavy jeskyní, a na denní světlo se vrací až o kilometry dál.
Sloupský potok a Bílá voda představují dva takové vodní systémy. Jejich spojením vzniká Punkva, která pokračuje podzemními prostorami Amatérské jeskyně. Následně se objevuje na dně propasti Macocha, protéká Punkevními jeskyněmi a po opuštění podzemí pokračuje směrem k Blansku, kde se vlévá do Svitavy.
Samotná Punkva je považována za nejdelší podzemní řeku České republiky. Její význam přitom nespočívá pouze v turistické přitažlivosti. Jde také o mimořádně důležitý hydrologický systém, který umožňuje zkoumat pohyb vody v krasovém prostředí.
Přesná znalost podzemních vodních cest je užitečná například při sledování šíření znečištění. Pokud se nežádoucí látka dostane do potoka mizícího pod zemí, nemusí být na první pohled zřejmé, kudy a jak rychle se bude dál šířit. Podrobnější mapa podzemních toků proto pomáhá lépe rozumět i ekologické citlivosti celé oblasti.
Potápěči překonali další překážku, kterou se nedařilo zdolat od roku 2020
Objev možného soutoku nebyl jediným výsledkem poslední expedice. Speleopotápěči současně dokázali propojit dvě části jeskynního systému, jejichž spojení hledali několik let.
Pod dómem označovaným jako Rodeo proplavali přibližně 50 metrů dlouhou zatopenou chodbou, která byla mimořádně úzká a nabízela prakticky nulovou viditelnost. Tím se podařilo fyzicky propojit oblast Šolimovy mísy s dómem pod Rodeem.
O toto spojení jeskyňáři usilovali už od roku 2020. Jeho nalezení má přitom význam nejen pro mapování jeskyně. Potvrdilo také, že navazujícími prostorami směrem na jih už protéká spojená Punkva.
Zjednodušeně řečeno tak nyní badatelé znají důležitou část vodní cesty za pravděpodobným soutokem a mají zároveň velmi slibné vodítko k místu, kde se oba přítoky spojují.
Výsledky letošních říjnových průzkumů proto představují výrazný posun v poznání podzemního systému, jehož některé části byly přístupné pouze díky desítkám let postupného objevování, mapování a technicky náročných ponorů.
Poslední slovo budou mít barvicí pokusy
Přestože jsou speleologové přesvědčeni, že pravděpodobné místo vzniku Punkvy našli, definitivní potvrzení teprve přijde. Samotná průzračnost vody totiž nedokáže s naprostou jistotou prokázat, odkud konkrétní podzemní proud přitéká.
Výzkumníci proto připravují stopovací zkoušky. Ty spočívají v použití speciálních sledovatelných látek, které se v kontrolovaném množství vypustí do vodního toku. Pomocí měřicích přístrojů lze následně zjistit, kde a kdy se látka objeví, a ověřit tak skutečné propojení jednotlivých vodních cest.
Takové metody se při hydrologickém výzkumu krasových oblastí používají dlouhodobě. Umožňují sledovat vodu i v úsecích, kterými se člověk nedokáže fyzicky pohybovat.
Radek Nejezchleb uvedl, že metodiku připravovaných pokusů budou speleologové konzultovat s odborníky z Univerzity Karlovy. Měřicí čidla a trasovací zařízení by chtěli do podzemí instalovat během zimy 2026/2027.
Právě výsledky těchto měření rozhodnou, zda se skutečně podařilo přesně určit místo, kde se Sloupský potok spojuje s Bílou vodou. Pokud se předpoklad potvrdí, nebude to jen další zakreslená chodba v mapě Moravského krasu. Badatelé konečně získají přímý důkaz o poloze soutoku, který zůstával jedním z nejvytrvalejších cílů zdejšího podzemního výzkumu.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], ČTK / České noviny – Jeskyňáři v Moravském krasu zřejmě našli místo, kde v podzemí vzniká řeka Punkva [2], Český rozhlas – Jeskynní potápěči v Moravském krasu objevili další prostory [3], Novinky.cz – Neznámá část řeky Punkvy. Potápěči našli v Amatérské jeskyni nové chodby [4], AOPK ČR – Vývěry Punkvy [5], img ai generated
