• Home
  • Biologie a chemie
  • Člověk a společnost
  • Co by bylo kdyby
  • Fyzika
  • Historie
  • Medicína
  • Nevysvětlené záhady
  • Objevy a vynálezy
  • Planeta Země
  • Technologie
  • Vesmír
Home Biologie a chemie Člověk a společnost Co by bylo kdyby Fyzika Historie Medicína Nevysvětlené záhady Objevy a vynálezy Planeta Země Technologie Vesmír
  • Home
  • Biologie a chemie
  • Člověk a společnost
  • Co by bylo kdyby
  • Fyzika
  • Historie
  • Medicína
  • Nevysvětlené záhady
  • Objevy a vynálezy
  • Planeta Země
  • Technologie
  • Vesmír
Home Biologie a chemie Člověk a společnost Co by bylo kdyby Fyzika Historie Medicína Nevysvětlené záhady Objevy a vynálezy Planeta Země Technologie Vesmír

Historie

Podzemní katedrály, o kterých se nemluví: největší podzemní prostory, které lidé vytesali do skály

Na povrchu planety máme tendenci věřit, že vidíme celý svět. Hory, sopky, řeky, pouště — všechno je otevřené, přístupné a měřitelné. Jenže pod vrstvou půdy a hornin se rozkládá jiný svět.

26. 11. 2025

Tichý, obrovský a starší než civilizace. Když vědci poprvé vstoupili do některých z těchto prostor, popsali je jako „katedrály“, „vesmírné komory“ či „zemské síně“. A není divu — ty největší jeskyně na Zemi mají rozměry, které jsou mimo lidskou představivost.

Toto je příběh tří z nich.


První síň: Miao Room — největší jeskynní prostor na planetě

Čína, provincie Kuej-čou

Kdyby Miao Room stála nad zemí, mluvili bychom o ní jako o sportovní hale světových rozměrů. Jenže ona se ukrývá hluboko uvnitř horského masivu. Její rozměry jsou tak extrémní, že geologové ji původně nepovažovali za reálnou.

  • Šířka: až 260 metrů

  • Výška: 130 metrů

  • Délka komory: více než 850 metrů

  • Celkový objem: přes 10 milionů m³

To je více prostoru než v Empire State Building. A to vše bez jediného nosného pilíře, bez architektury, bez lidského zásahu.

kitai-miao-room-skaly-kamni-peshchera-voda-lodki-liudiZdroj: GoodFon

V této jeskyni můžete postavit sedm sedmdesátipatrových mrakodrapů vedle sebe — a pořád by zbylo místo.

Geologicky vznikla působením vody, která miliony let pomalu rozpouštěla vápencový masiv a vytvářela dutinu obrovského rozsahu. Je to mrazivá připomínka toho, že největším sochařem na Zemi je čas.


Druhá síň: Sơn Đoòng — místo, kde se vejde celý les i mraky

Vietnam, provinční džungle Quảng Bình

Sơn Đoòng je jeskyně, která naprosto mění definici toho, co je „pod zemí“. Když se zde poprvé objevili vědci vedení Howardem Limbertem, viděli před sebou prostor s vlastním mikroklimatem:

  • Výška: až 200 metrů

  • Šířka: kolem 150 metrů

  • Délka hlavní chodby: přes 5 kilometrů

Do jejího nitra se vejde mrakodrap o 40 patrech. Uvnitř rostou pralesní stromy, žijí zde živočichové izolovaní tisíce let a v určitých obdobích roku jeskyni prostupují nízké mraky.

Son_Doong_Cave_DB_(3)Zdroj: Wikimedia Commons

Sơn Đoòng není jen jeskyně — je to ekosystém.
Planeta uvnitř planety.

To, co dělá tuto jeskyni unikátní, nejsou jen její rozměry, ale i fakt, že se do ní zřítil strop, což vytvořilo obří „dolina skylight“. Díky tomu se dovnitř dostává světlo a umožňuje růst stromů o výšce až 30 metrů.


Třetí síň: Sarawak Chamber — prázdnota, která popírá intuici

Malajsie, národní park Gunung Mulu

Sarawak Chamber byla dlouho považována za největší podzemní prostor světa, než ji překonala Miao Room. Její rozloha je však stále tak extrémní, že je těžké uvěřit jejím parametrům.

  • Plocha: 164 000 m²

  • Objem: 9,5 milionu m³

  • Přirovnání: do komory by se vešlo 15 průměrných fotbalových stadionů

Vědci dodnes přesně nechápou, jak mohl vzniknout prostor tak gigantický, aniž by se zřítil.

Looking_towards_the_opening_of_the_Fairy_Cave_chamberZdroj: Wikimedia Commons

Modely naznačují, že šlo o extrémně dlouhou dobu chemického zvětrávání, výjimečně stabilní geologickou strukturu, a masivní proudění podzemní vody, které rozšiřovalo dutinu pomalu, ale neúprosně.

Sarawak je jiný typ podzemního zázraku: ne zelený a živý jako Sơn Đoòng, ne monumentální jako Miao Room, ale tichý, surový a bez dekorací. Čistá geometrie zemské katedrály.


Proč nás fascinují tak obří prostory pod zemí?

Psychologie člověka je nastavená na horizontální svět — na krajinu, kterou vidíme před sebou. Tma, hloubka a dutiny vzbuzují respekt i úzkost, protože jde o prostředí, kde člověk nemá kontrolu.

Proto mají velké jeskyně tak silný účinek:

  • narušují naši představu o velikosti,

  • přepisují náš smysl pro prostor,

  • staví nás do role návštěvníka v místě, kde vládne geologie,

  • ukazují, jak bezvýznamně malí jsme v měřítku času.


Jak vznikají jeskynní katedrály?

Většina velkých jeskyní vznikla tzv. karstifikací — pomalým rozpouštěním vápence vodou bohatou na oxid uhličitý. Tento proces probíhá:

  • stovky tisíc let,

  • často hluboko pod povrchem,

  • za přítomnosti masivního hydrogeologického systému.

Ve chvíli, kdy tektonické pohyby odkryjí nebo propojí tyto dutiny, stanou se přístupnými.

A právě to je okamžik, kdy lidská civilizace poprvé uvidí „síň“, kterou planeta budovala miliony let.


Pod zemí se neukrývají jen dutiny

Ukryt je tam čas — geologický, pomalý, neosobní. Vstoupit do Miao Room, Sơn Đoòng nebo Sarawak Chamber znamená vstoupit do prostoru, který nevytvořili lidé, ale fyzikální procesy fungující dávno předtím, než existovala civilizace.

To, co nazýváme „podzemní katedrálou“, není metafora. Je to doslova chrám vytvořený planetou: tichý, obrovský a starší než jakákoliv stavba, která kdy vznikla na povrchu.


Zdroje

  1. Laumanns, M. Atlas of the Great Caves and the Karst of Southeast Asia. Speleological Union, 2011.

  2. Limbert, H. Exploration of Son Doong Cave. British Cave Research Association, 2010–2014.

  3. Zhu, X. et al. Geological analysis of the Miao Room system. Journal of Asian Earth Sciences, 2015.

  4. Farrant, A. R. et al. Karst development and cave formation processes. Earth-Science Reviews, 2016.

  5. Gillieson, D. Caves: Processes, Development, and Management. Blackwell Publishing, 1996.

  6. Frumkin, A. Deep Karst and Gigantic Cavities. Geological Society Special Publications, 2019.

  7. National Park Gunung Mulu – Scientific documentation archive.

Nejnovější články

Nabatejci: civilizace, která zmizela, protože se přizpůsobila až příliš dobře

Temné příběhy moderního světa: Proč se některé myšlenky šíří rychleji než fakta

Jak samurajský kodex nahlížel na ženy ve válce

Rapa Nui: ostrov, který se vyčerpal dřív, než pochopil proč

Když autorita zabrzdila poznání: případy, kdy věda mlčela příliš dlouho

Nejčtenější články

Tomoe Gozen: samurajka, která bojovala jako muž – a přesto zůstala ženou

Když se věda spletla – a nikdo si toho dlouho nevšiml

Jak samurajský kodex nahlížel na ženy ve válce

Když autorita zabrzdila poznání: případy, kdy věda mlčela příliš dlouho

Ticho jako zbraň: proč některé civilizace mizely bez boje

Historie

Město, které zmizelo v moři, nebyl mýtus: vědci našli důkazy o civilizaci, kterou pohltila voda před tisíci lety

Napoleonova armáda možná nedoplatila na tyfus: DNA po 200 letech odhaluje skutečné zabijáky na cestě z Ruska

Mínojský kelímek na jedno použití: 3 500 let starý objev ukazuje, že ani dávné civilizace nebyly moc „eko“

Neandrtálci nebyli jen lovci: vědci poprvé dokázali, že vypalovali lesy a měnili tvář Evropy tisíce let před vznikem zemědělství

10 vynálezů, které měly změnit svět – a skončily katastrofou: když technologie lidstvu víc ublížila než pomohla

Intro

Home
Blog
O nás
Etický kodex
Kontakt
Podmínky používání stránky
Ochrana osobních údajů
Autorská práva a licenční ujednaní
FAQ