Mraky v pohybu: skryté posuny v oblačnosti, které mění celkové klima planety. Proč na tom záleži?
Oblačnost se může jevit jako chaotický a nepředvídatelný jev, ale změny v jejích vrstvách patří k nejcitlivějším indikátorům stavu atmosféry. Přechody mezi nízkou, střední a vysokou oblačností ovlivňují teplotu, srážky, úroveň slunečního záření i energetickou bilanci planety.
Kolik jaderných bomb by bylo potřeba k vyhlazení lidské civilizace?
Fyzické rozmetání planety není v možnostech současných arzenálů, zásadní hrozba leží v narušení klimatu a potravinových sítí. Stovky detonací nad velkými městy mohou vyvolat roky trvající ochlazení a kolaps zemědělství. Přehled ukazuje rozsah účinků i státy, které takovou kapacitu dnes mají.
Tichá úložiště virů: proč některé infekce nezmizí ani po skončení epidemie
Ve chvíli, kdy se objeví nové ohnisko nákazy, většina lidí si představí jedno místo a jeden zdroj. Viry však často přetrvávají v prostředí mnohem déle, než je patrné. Nacházejí útočiště v tkáních zvířat, v povrchových vodách, v půdě nebo v izolovaných komunitách, kde obcházejí běžné kontrolní mechanismy
Co naši předci dělali, když počasí přestalo fungovat: tajná kronika klimatických anomálií starověku
Dnešní extrémní výkyvy počasí mohou působit jako výhradně moderní fenomén. Archeologické a paleoklimatické důkazy však ukazují, že historii lidstva opakovaně utvářely klimatické anomálie, které byly natolik náhlé a silné, že změnily chod civilizací.
Proč náš mozek neumí číst mezi řádky: vědecké vysvětlení ženských a mužských signálů
Každý vztah zná ten okamžik: žena něco naznačí, muž něco úplně jiného pochopí – a je zaděláno na malou domácí katastrofu. Jenže tahle neschopnost „slyšet nevyřčené“ není chyba charakteru, ale výsledek evoluce, neurobiologie a odlišných strategií sociální komunikace.
