Výsledky pro hledaný výraz: ""

Proč máme slepé střevo? Omyl evoluce, nebo záložní plán našeho těla?

Pozůstatek po býložravých předcích? U mnoha býložravců je slepé střevo výrazně větší a funguje jako fermentační komora. Bakterie v něm pomáhají rozkládat celulózu z rostlinné potravy. Králíci, koně n

Proč máme slovo „na jazyku“ – a jak ho dostat ven

Když paměť funguje, ale přístup selže Stav, kterému psychologové říkají tip-of-the-tongue , není výpadkem paměti. Informace v mozku je , jen k ní dočasně nevede správná cesta. Mozek si často pamatuje

Proč máme tendenci romantizovat minulost: vzpomínkový optimismus a cena, kterou za něj platíme

Neurověda a psychologie dnes tento jev označují jako vzpomínkový optimismus – a ukazují, že i když nám může krátkodobě pomáhat, dlouhodobě nás může připravit o schopnost žít v přítomném čase. Paměť n

Proč má semafor právě červenou, žlutou a zelenou? A proč na semaforu pro chodce žlutá chybí?

Nejde ale o náhodu ani o estetické rozhodnutí. Kombinace semaforových barev vznikla ze spojení historie železnice, fyziky světla a limitů lidského zraku . Červená: signál, který je vidět nejdál Červe

Proč má Venuše obrácenou rotaci: planeta, která se točí „pozpátku“

Otočí se kolem vlastní osy jednou za 243 pozemských dní, a navíc opačným směrem než většina ostatních planet. Tento „retrográdní“ pohyb byl dlouho považován za kosmickou zvláštnost, dnes však věda na

Proč medicína léčí nemoci, ale ne stárnutí: A mění se to právě teď?

Stárnutí není choroba Tradiční medicína je postavena na modelu: najít patologii, identifikovat příčinu, léčit. Infarkt má mechanismus. Rakovina má molekulární podklad. Infekce má patogen. Stárnutí vš

Proč moderní práce ignoruje biologické tempo člověka: na neustálý výkon nejsme stavění

Systém, který vznikl bez ohledu na nervový systém Základní architektura moderní práce nevznikala s ohledem na lidskou biologii. Vznikala s ohledem na organizaci, synchronizaci a kontrolu. Pracovní ča

Proč moderní společnost pořád ignoruje biologický čas: hříchy proti přirozenosti pácháme už na dětech

Čas, který vypadá neutrálně Čas vnímáme jako něco objektivního. Hodina má šedesát minut, den čtyřiadvacet hodin a pondělí přichází vždy po neděli. Tento rámec působí přirozeně, skoro samozřejmě. Ve s

Proč mozek miluje rutinu víc než nové začátky: Neurověda stability v době, která se tváří, že chce změnu

Lidský mozek je orgán optimalizovaný na stabilitu , ne na restart. Je stavěný tak, aby chránil energii, udržoval předvídatelnost a opíral se o známé vzorce chování. Právě proto se cítíme bezpečně v r

Proč mozek nemá rád plynulé tempo bez přerušení

Jenže mozek to vidí jinak. A čím déle plynulé tempo trvá, tím víc proti němu začne pracovat. Mozek není stroj na nepřetržitý výkon Mozek funguje cyklicky. Nejen během dne, ale i v minutách a hodinách

Proč mozek vědomě přepisuje realitu: klamy, kterým věříme každý den

Neustále doplňuje, vyhlazuje, potlačuje a přepisuje informace, aby svět působil stabilně a srozumitelně. Moderní neurověda ukazuje, že to, co považujeme za objektivní vjem, je ve skutečnosti nejpravd

Proč nám hudba způsobuje husí kůži? Váš mozek zažívá něco, co nečekáte

Funkční magnetická rezonance odhalila, že při poslechu hudby nesvítí jen sluchové centrum. Aktivují se oblasti spojené s emocemi (amygdala), odměnou (striatum), pamětí (hippocampus) i motorikou. Prot