Výsledky pro hledaný výraz: ""

Proč lidé odpouštějí proroctvím chyby: psychologie víry, která přežije i selhání

Nejde přitom jen o náboženství nebo esoteriku. Stejný mechanismus funguje u ekonomických prognóz, technologických předpovědí i moderních algoritmických modelů. Otázka tedy nezní, proč se proroctví ně

Proč lidé slaví Vánoce právě v zimě: světlo, tma a biologická potřeba naděje

Dřív než se staly křesťanským svátkem, byly odpovědí na biologický i psychologický problém: jak přežít období, kdy se svět zdá být na ústupu. Slunovrat jako bod obratu, ne oslavy Zimní slunovrat byl

Proč lidé sní stále stejné sny po tisíce let: co na to říká věda

Nejnovější výzkumy ukazují, že lidský mozek má při snění mnohem pevnější struktury, než by se mohlo zdát. A že naše noční obrazy jsou starší než civilizace sama. Archeologie snů: když je pád starý ja

Proč lidé věří konspiračním teoriím: neurověda, sociální psychologie a obranné mechanismy mozku

Spojení neurovědy, sociální psychologie a behaviorálních mechanismů ukazuje, že konspirace nejsou jen o informacích – jsou o lidské potřebě bezpečí, kontroly a identity. V nejistotě hledáme příběhy,

Proč lidé věří špatným teoriím, i když mají důkazy

Mozek nehledá pravdu, ale jistotu Lidský mozek není nastavený jako objektivní analyzátor reality. Jeho primární úkol je přežít , nikoli poznat svět v celé jeho složitosti. A k přežití patří orientace

Proč lidský mozek stále nedokáže pochopit nekonečno

Lidský mozek vznikl k navigaci v omezeném světě — ve světě vzdáleností, které končí, časů, které se počítají, a množství, která lze spočítat. Proto se při setkání s nekonečnem ocitá mimo své evoluční

Proč má den 24 hodin a hodina 60 minut? Příběh rozhodnutí starého tisíce let

Čas není daný vesmírem tak, jak si myslíme Země se otočí kolem své osy přibližně za 24 hodin – ale ne přesně . Skutečný den není dokonale konstantní a jeho délka se v průběhu dějin měnila. V dávné mi

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Představte si, že si otevřete lednici a instinktivně sáhnete po vajíčkách, sýru nebo kousku kuřecího masa. Co když tato volba není jen otázkou chuti nebo zvyku, ale hraje v ní zásadní roli hormon, o

Proč máme pocit, že čím jsme starší, tím rychleji čas běží - vědecké vysvětlení našeho nejhlubšího strachu

Hodiny jdou stejně. Mozek ne. Z fyzikálního hlediska se čas nemění. Minuta má pořád šedesát vteřin a den čtyřiadvacet hodin. Přesto ho lidé různých věků prožívají zásadně odlišně. Klíčem k tomuto roz

Proč máme pocit, že máta chladí, i když ve skutečnosti není studená

Proč máta vyvolává pocit chladu? Za vším stojí mentol , přírodní látka obsažená v mátě. Mentol aktivuje nervové receptory v ústech, které běžně reagují na chlad – konkrétně TRPM8 receptor . Tyto rece

Proč máme po svátcích potřebu se „nakopnout“ – a co to říká o našem mozku

Jenže tahle potřeba není slabost ani lenost. Je to signál. A říká o našem mozku víc, než si obvykle připouštíme. Mozek po svátcích není unavený. Je přepnutý Během svátků se nemění jen náš program, al

Proč máme právě 5 prstů? Původně jich mělo být osm. Evoluce si to kdysi zkusila, a zamítla.

Všechno začalo u ryb, které chtěly na souš Před asi 360–380 miliony let se objevili první obratlovci, kteří začali vylézat z vody na pevninu. Byli to tzv. tetrapodi – doslova „čtyřnožci“. A tady přij