Dendrochronologie – věda o čtení letokruhů – dokáže rekonstruovat minulost s přesností, která často překonává i archeologii. Dnes díky ní víme, kdy sopky měnily klima, kdy přišly sucha, i jak dlouho žila dřeva, z nichž se stavěly nejstarší chrámy světa.
Co všechno dokáže strom zapamatovat
Letokruhy vznikají každoročně podle množství vody a světla, které strom během sezóny přijímá. Silný rok znamená široký kruh, období sucha naopak úzký. Tento „biologický záznamník“ uchovává otisky teplot, srážek i atmosférických změn.
Tým z University of Arizona (2023) zkoumal prastaré borovice dlouhověké v Kalifornii a zjistil, že některé z nich nesou ve svých kmenech paměť klimatu starou více než 4000 let. Když se jejich letokruhy porovnají se vzorky z jiných kontinentů, vzniká časová osa sahající tisíce let zpět – tak přesná, že slouží i k kalibraci radiokarbonového datování.
Letokruhy jako detektory katastrof
Dřevo reaguje na každou výjimečnou událost. Výbuchy sopek zanechávají ve struktuře letokruhů vrstvy s odlišnou hustotou a chemickým složením – zvýšený obsah síry a uhlíku prozrazuje, že v daném roce došlo ke globálnímu zatemnění slunečního svitu.
V roce 2024 publikovali badatelé z Univerzity v Cambridge studii, která potvrdila souvislost mezi anomálními letokruhy z 6. století a výbuchem sopky Ilopango v dnešním Salvadoru. Tento výbuch pravděpodobně přispěl k tehdejšímu klimatickému ochlazení a hladomorům v Evropě. Stromy tak zůstávají svědky katastrof, které lidé dávno zapomněli.
Když dřevo pomáhá archeologům
Dendrochronologie se stala klíčovým nástrojem archeologie. Z fragmentů dřeva dokáže určit přesný rok, kdy bylo použito při stavbě. Například v Göbekli Tepe v Turecku se díky analýze zachovaných kmenů podařilo datovat rituální objekty s přesností na jediný rok.
V severských zemích se dendrochronologické databáze využívají k určování stáří vikingských lodí i k ověřování historických kronik. Každý letokruh je jedinečný vzor – jako otisk prstu planety, který spojuje minulost s přítomností.
Klimatická paměť, která nikdy nelže
Moderní výzkumy ukazují, že letokruhy jsou nejen záznamem minulosti, ale i klíčem k budoucnosti. Vědci z ETH Zürich (2024) sestavili z dřevěných záznamů databázi „klimatické paměti“ za posledních 12 000 let. Na jejím základě lze zpětně rekonstruovat teplotní trendy, cykly sucha a erupce sopek, které ovlivnily vývoj civilizací.
Na rozdíl od písemných pramenů se dřevo nedá zmanipulovat – jeho struktura prostě vypovídá o tom, jaká Země opravdu byla.
Věda s poetickou duší
Dendrochronologie spojuje přesnost měření s poezií času. Každý letokruh představuje kapitolu příběhu, který začíná semínkem a končí v laboratoři. V čase, kdy hledáme nové technologie pro ukládání dat, stromy připomínají, že nejspolehlivější archivy stojí kolem nás – tiché, ale mluvící jazykem dřeva.
Zdroje:
University of Arizona, Laboratory of Tree-Ring Research (2023). Millennial-scale tree-ring chronologies and climate reconstruction.
University of Cambridge (2024). Tree-ring evidence of volcanic cooling following the Ilopango eruption.
ETH Zürich (2024). Global database of Holocene tree-ring climate records.
International Tree-Ring Data Bank (2024). Cross-dating methods and radiocarbon calibration.
Lund University (2023). Dendrochronology and Viking ship dating in Northern Europe.
Nature Geoscience (2024). Advances in dendrochemical analysis for environmental reconstruction.