Dub se zřítil, ale ochranáři jej neodvezli na skládku
Na nádvoří třeboňského zámku stál po generace dub, který mohl pamatovat vládu Marie Terezie. Jeho stáří se odhadovalo na 260 až 280 let. Když se zřítil, nepřišel tím jen zámek o jednu z dominant. V jeho dřevě totiž žily larvy kriticky ohroženého tesaříka obrovského. Ochránci proto převezli kmen na bezpečné místo do přírodní rezervace, kde budou mít brouci šanci dokončit vývoj. Podle reportáže České televize to může trvat ještě zhruba tři roky.
Je to překvapivý obrat v příběhu starého stromu: z pohledu člověka skončil jeho život pádem, z pohledu mnoha drobných organismů se však zásadní část jeho významu teprve ukazuje. Velké stromy totiž nejsou jen živé továrny na listí a kyslík. Jsou to celé malé světy, jejichž příběh pokračuje i v dutinách a odumírajícím dřevě.
Klokočovská lípa: strom, který mohl růst už před Karlem IV.
Na návsi Klokočova v Železných horách stojí lípa velkolistá s kmenem o obvodu téměř devíti metrů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR u ní uvádí odhad stáří kolem tisíce let. Pokud se tento odhad alespoň přibližuje skutečnosti, rostla zde dávno před narozením Karla IV. a její počátky sahají do doby, kdy se český stát teprve upevňoval.
FOTO WIKIMEDIA COMMONS CC BY-SA 3.0
Starý strom má také vlastní legendu. Podle místní tradice u něj při cestě krajem odpočíval Karel IV., proto se mu říká také Královská nebo Karlova lípa. Takovou návštěvu ovšem nelze považovat za prokázaný historický fakt. Přesvědčivější než vyprávění je samotný vzhled stromu: rozsáhlá dutina, mohutné zbytky kmene a dlouhá historie odborného ošetřování. Kovové obruče mu pomáhají držet pohromadě části, které by se jinak mohly rozlomit.
Tisíc let není přesné datum narození. Je to odhad, který zároveň ukazuje, jak těžké je měřit stáří dutého velikána.
Žižkův dub v Náměšti: obvod přes deset metrů a jméno plné historie
V areálu bývalého zámeckého zahradnictví v Náměšti nad Oslavou roste dub letní, známý jako Žižkův dub. Národní památkový ústav uvádí obvod jeho kmene přibližně deset a půl metru a stáří odhadované na 800 až 1 000 let. Patří tak mezi nejvýznamnější staré duby na Moravě.
FOTO WIKIMEDIA COMMONS CC BY-SA 4.0
S Janem Žižkou ho však bezpečně spojuje jen jméno, nikoliv doložené setkání. Podobná označení se starým stromům dávala po staletí, protože symbolizovala sílu, odolnost nebo příběhy významných osobností. Náměšťský dub prošel v roce 2020 odborným ošetřením. Arboristé odlehčili korunu, odstranili problematické větve a postarali se o ochranu dutiny v kmeni. Smyslem takových zásahů není strom omladit, ale dát jeho zbývajícím živým částem co nejlepší podmínky.
Zvenčí působí podobný dub jako jeden masivní organismus. Ve skutečnosti může žít s velkou částí vnitřního dřeva ztracenou. Živé vrstvy pod kůrou dál vedou vodu a živiny, zatímco dutina se stává domovem pro jiné druhy.
Vilémovický a krompašský tis: proč nejvyšší odhady budí pochybnosti
U zámeckého parku ve Vilémovicích na Havlíčkobrodsku roste tis červený, kterému se tradičně připisuje kolem 1 500 let. Je to jeden z nejčastěji zmiňovaných uchazečů o titul nejstaršího stromu Česka. Jenže věk není spolehlivě prokázaný. Odborníci upozorňují, že především u tisů mohou být odhady založené na velikosti kmene velmi zavádějící.
Ukázkovým případem je tis v Krompachu na Českolipsku. V minulosti se o něm psalo dokonce jako o dvoutisíciletém stromu. Podle botanického přehledu odkazujícího na dendrologickou analýzu z roku 1967 však mohl být vysazen až ve druhé polovině 16. století. I tak jde o mimořádně starý strom, jenže mezi čtyřmi a dvaceti stoletími je zásadní rozdíl.
Není to důvod staré tisy podceňovat. Právě naopak: připomíná to, že úcta ke stromu nemusí stát na astronomickém čísle. Pětisetletý živý organismus je vzácný i bez legendy o dobách antického Říma.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Jak se zjišťuje stáří stromu, který už nemá střed kmene
Nejspolehlivější cestou je dendrochronologie, tedy výzkum letokruhů. Když se podaří získat souvislý vzorek od kůry až k jádru, odborníci mohou jednotlivé přírůstky spočítat a podle charakteristických vzorců růstu je porovnat s dalšími stromy z okolí. Na živém stromě se někdy používá tenký vývrt, který nemusí znamenat jeho pokácení.
Jenže právě u nejstarších stromů je takový postup často nemožný. Střed kmene se rozpadl nebo je dutý, některé části srostly a jiná léta zanechala velmi úzké či obtížně čitelné přírůstky. Pak se používají historické záznamy, staré fotografie, údaje o růstu daného druhu a velikosti stromu. Z nich lze vytvořit odborný odhad, nikoliv přesné rodné datum.
Proto je zavádějící seřadit české památné stromy do nepochybného žebříčku od nejstaršího. U různých druhů i jednotlivých stromů máme různě kvalitní důkazy. A mnohá proslulá čísla vznikla dávno před dnešními metodami měření.
Proč může strom přežít staletí – a proč je cenný i po smrti
Stromy rostou jinak než většina živočichů. Každý rok mohou vytvářet nové části kořenů, větví a vodivých pletiv. Zatímco některé orgány stárnou a zanikají, jiné stále přirůstají. Starý strom proto nemusí být dokonale zdravý ve všech svých částech, aby dlouho přežíval. Rozhodující je, zda dokáže udržet dostatek živých tkání, přijímat vodu, hospodařit s energií a odolávat chorobám, suchu i mechanickému namáhání.
Dutiny, odlupující se kůra a tlející dřevo přitom představují úkryt i potravu pro hmyz, houby, ptáky a další živočichy. Larvy tesaříka obrovského se vyvíjejí ve dřevě starých dubů. Pokud by člověk každý poškozený kmen okamžitě odvezl a spálil, připravil by část přírody o prostředí, které se nevytvoří během jediné sezony.
Třeboňský dub už nebude vrhat stín na zámecké nádvoří. Díky rozhodnutí ochránců ale nemusí skončit jako odpad. Ještě několik let může posloužit další generaci vzácných brouků. A možná právě v tom spočívá nejdůležitější vlastnost starých stromů: jejich význam se nedá změřit pouze věkem ani okamžikem, kdy přestanou růst.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], ČT24 – Padlý dub z třeboňského zámku poslouží k záchraně vzácného tesaříka [2], AOPK ČR – Památné stromy CHKO Železné hory [3], NPÚ – Žižkův dub u náměšťského zámku byl odborně ošetřen [4], BOTANY.cz – Nejstarší Čech tisovatý [5], BOTANY.cz – Vilémovický tis [6], NIST – How Do You Measure the Age of a Tree? [7], Ochrana přírody – Památné stromy, dřeviny mimořádného významu [8]., img ai generated
