Ztroskotání, které nebylo koncem neštěstí
Nizozemská obchodní loď Batavia ztroskotala v červnu 1629 na útesech souostroví Houtman Abrolhos u dnešní západní Austrálie. Část cestujících a posádky se zachránila na nehostinných ostrovech. Velitel obchodní výpravy a kapitán odpluli hledat pomoc, zatímco mezi zbylými lidmi postupně získal moc obchodník Jeronimus Cornelisz.
To, co následovalo, patří k nejtemnějším příběhům evropské námořní historie. Cornelisz a jeho spojenci zavedli režim strachu, odstraňovali odpůrce a podle dochovaných zpráv nechali zavraždit velké množství trosečníků. Ženy byly vystavovány sexuálnímu násilí a zbytek komunity žil pod hrozbou dalších útoků.
Děsivý management na opuštěném ostrově
Výzkumník organizačního chování Clive Roland Boddy z Anglia Ruskin University nyní analyzoval Corneliszovo jednání pomocí moderního rámce označovaného jako korporátní psychopatie. Zaměřil se na způsoby, jimiž vůdce usiloval o moc: nahrazování nezávislých osob loajálními stoupenci, vynucování poslušnosti, vytváření strachu a rozdělování ostatních.
Právě v těchto mechanismech vidí autor podobnost s destruktivními vůdci v moderních organizacích. Nizozemská Východoindická společnost byla navíc ranou nadnárodní obchodní strukturou a Cornelisz byl jejím zaměstnancem. To umožňuje provokativní historické srovnání.
Diagnózu po čtyřech stoletích určit nemůžeme
Titulkové označení „první firemní psychopat“ je interpretace jednoho výzkumníka, nikoli objektivně stanovené prvenství. Psychopatie není jednoduchá nálepka, kterou lze spolehlivě udělit člověku na základě nepřímých historických záznamů. Cornelisz nikdy nepodstoupil moderní klinické vyšetření a dochované výpovědi vznikaly v mimořádně vyhrocené situaci.
Studie proto vypovídá především o tom, jak lze historické jednání porovnávat s dnešními modely moci a manipulace. Nedokazuje, že před rokem 1629 neexistovali podobní vůdci, ani že každá tvrdá či konfliktní osobnost je psychopat.
Proč se tenhle příběh týká i dnešních kanceláří
Většina pracovních kolektivů nikdy nezažije násilí srovnatelné s událostmi po ztroskotání Batavie. Principy manipulace se však mohou projevovat i mnohem méně nápadně: soustředěním informací do jedněch rukou, systematickým ponižováním odpůrců nebo vytvářením prostředí, kde se lidé bojí promluvit.
Corneliszův případ není návodem k diagnostikování nadřízených. Je extrémním historickým příkladem toho, co se může stát, když moc nemá kontrolu a její držitel dokáže izolovat a zastrašit ostatní. Důležitou lekcí tak není výstřední nálepka, ale potřeba pravidel, odpovědnosti a možnosti odporovat vůdci bez strachu.
Redakční upozornění: Označení „psychopat“ zde představuje historickou interpretaci konkrétní studie, nikoli klinickou diagnózu. Podobné charakteristiky nelze bezpečně přisuzovat žijícím lidem pouze podle jednotlivých projevů jejich chování.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], Asian Journal of Business Ethics – Boddy: Asia bound: shareholder capitalism, corporate psychopathy and psychopathic leadership (2026) [2], Anglia Ruskin University – Research announcement [3], ScienceAlert – Corporate psychopath historical study [4], Western Australian Museum – Batavia, 1629 [5], img ai generated
