Dlouho byly považovány za výplod fantazie nebo bránu do podvědomí. Dnes však věda ví, že sny nejsou náhodné – jsou důkazem, že mozek i ve spánku pracuje, učí se a někdy dokonce léčí sám sebe.
1️⃣ Když mozek nikdy nespí
Spánek není vypnutí mozku, ale jeho přenastavení. Během noci se střídají dvě základní fáze: NREM (hluboký spánek) a REM (rapid eye movement – fáze s rychlými pohyby očí). Právě v REM fázi, kdy je aktivita mozku téměř stejná jako v bdělém stavu, vznikají sny.
Moderní výzkum s využitím fMRI (funkční magnetické rezonance) ukazuje, že při snění se aktivují stejné oblasti mozku jako při reálném prožívání – zejména vizuální kůra, limbický systém a amygdala, zatímco čelní lalok (zodpovědný za logiku) zůstává utlumen. Proto sny bývají tak živé, ale zároveň absurdní.
2️⃣ Sny jako noční terapie
Podle neurovědce Matthewa Walkera z University of California fungují sny jako emoční ventil. Pomáhají mozku zpracovávat zážitky, které přes den vyvolaly silné emoce – strach, ztrátu, vztek. Ve snu se mozek k těmto vzpomínkám vrací, ale bez přítomnosti stresového hormonu noradrenalinu. Díky tomu může zážitek „přehrát“ v bezpečí.
Výzkum z roku 2021 publikovaný v Nature Neuroscience potvrdil, že lidé, kteří mají pravidelný REM spánek, se po stresu zotavují rychleji. Snění tak není únik z reality, ale její oprava – podobně jako když počítač v noci provádí systémovou údržbu.
3️⃣ Co nám sny říkají o paměti
Sny jsou úzce propojené s učením. V REM fázi mozek reorganizuje informace uložené během dne, vyřazuje přebytečné spoje a posiluje ty důležité. Experimenty z Harvard Sleep Center ukázaly, že studenti, kteří se po studiu učiva vyspali, měli až o 40 % lepší výsledky než ti, kteří zůstali vzhůru.
Během snění mozek kombinuje nové a staré informace – proto se ve snech míchají známá prostředí s podivnými situacemi. Jde o testovací režim mozku, který zkouší různé scénáře, aby se připravil na budoucí situace. Někteří vědci proto tvrdí, že sny jsou formou evoluční simulace přežití.
4️⃣ Lucidní snění: když si uvědomíme, že sníme
Fenomen lucidního snění – stav, kdy si člověk během snu uvědomuje, že sní a může sen částečně ovládat – fascinuje vědce už desítky let.
Týmy z německé univerzity v Osnabrücku a z MIT Media Lab prokázaly, že při lucidním snění dochází k částečné reaktivaci čelního laloku. To znamená, že vědomí se dočasně vrací a mozek se pohybuje na hranici mezi snem a bdělostí.
ČTĚTE TAKÉ: Když spíte jen pět hodin, mozek se začne rozpadat zevnitř: vědci odhalili, co se děje s pamětí i emocemi
Zajímavé je, že trénink lucidního snění má měřitelné přínosy – zlepšuje emoční regulaci, kreativitu i schopnost řešit problémy. NASA dokonce zkoumala jeho využití pro astronauty k překonání izolace a stresu v dlouhodobých misích.
5️⃣ Když sny bolí
Ne všechny sny mají léčivou moc. Noční můry, zejména u lidí po traumatu, mohou spánek narušovat. Psychologové z Oxfordu zjistili, že u veteránů s posttraumatickou poruchou se noční můry často opakují téměř doslova – mozek se k bolestné vzpomínce vrací, protože ji nedokáže integrovat.
Nové terapie proto využívají techniku zvanou Imagery Rehearsal Therapy – pacienti si noční můru představí během dne, ale s jiným, bezpečnějším koncem. Tím mozek „přepíše scénář“ a sen ztrácí sílu.
Sny tak ukazují, že vědomí a tělo nejsou oddělené – bolest ve snu může skutečně aktivovat části mozku odpovědné za fyzickou bolest.
6️⃣ Sny jako okno do vědomí
Pro neurovědu jsou sny jedinečnou příležitostí zkoumat, jak vzniká vědomí. Během snu jsme odříznuti od smyslů, ale mozek si přesto vytváří kompletní realitu. Někteří badatelé, jako například Giulio Tononi z University of Wisconsin, tvrdí, že snění je ideálním stavem pro studium samotného jádra vědomí – integrace informací bez vnějšího vstupu.
ČTĚTE TAKÉ: Váš mozek jede většinu času na autopilota. Neurovědci radí, jak ho přenastavit ve svůj prospěch
Tento přístup pomáhá lépe pochopit i stavy, jako jsou halucinace, meditace nebo psychedelické zkušenosti. Sen je v podstatě přirozená forma změněného vědomí, která se odehrává každou noc – a to bez jakékoli látky.
7️⃣ Co věda zatím neví
Přesto zůstává mnoho otázek. Proč si někteří lidé pamatují sny každý den a jiní nikdy? Jak přesně mozek rozhoduje, které zážitky přetvoří do snu? A existují sny, které dokážou předpovídat budoucnost – nebo jde jen o náhodu a selektivní paměť?
Věda zatím neumí sny „číst“, ale už umí rekonstruovat jejich obraz. V roce 2024 publikoval tým z Kyoto University první pokus o dekódování snu pomocí neuronových dat – algoritmus AI dokázal zhruba určit, zda člověk snil o obličeji, zvířeti nebo pohybu.
Snění se tak stává nejen osobní zkušeností, ale i novým vědeckým polem, kde se potkává neurověda, umělá inteligence a filozofie.
8️⃣ Když se věda probouzí
V každém z nás žije vypravěč, který se v noci probouzí, aby nám připomněl, co jsme přes den přehlédli. Sen není odpadní produkt mysli – je to její druhý jazyk.
Když se probouzíme a říkáme si, že „to byl jen sen“, možná podceňujeme jeden z nejdokonalejších mechanismů lidského mozku. Snění je důkazem, že i v klidu jsme nekonečně aktivní. A možná, že nejhlubší poznání člověka se skrývá právě v tom, co považujeme za iluzi.
Zdroje:
Walker, M. Why We Sleep: Unlocking the Power of Sleep and Dreams. Scribner, 2017.
Tononi, G., & Cirelli, C. Sleep and the Price of Plasticity: From Synaptic Homeostasis to Memory Consolidation. Neuron, 2014.
Nir, Y., & Tononi, G. Dreaming and the brain: from phenomenology to neurophysiology. Trends in Cognitive Sciences, 2010.
Hobson, J. A. The Dreaming Brain Revisited. Oxford University Press, 2021.
Revonsuo, A. The reinterpretation of dreams: An evolutionary hypothesis of the function of dreaming. Behavioral and Brain Sciences, 2000.
Kyoto University Dream Decoding Project. AI reconstruction of visual imagery during REM sleep. 2024.
Harvard Sleep Center. REM Sleep, Emotion, and Learning. 2023.