Princip řízeného albeda
Albedo je fyzikální veličina, která udává, kolik světla se odrazí od povrchu zpět do atmosféry. Led a sníh mají vysoké albedo – odrážejí až 90 % dopadajícího záření. Když led taje, povrch se ztmaví, víc tepla se absorbuje a tání se urychluje.
Některé vědecké týmy proto zkoušejí obnovit odrazivost pomocí umělého sněhu nebo světlých minerálních částic.
Testy ve Švýcarsku a na Islandu
Projekt Glacier Brightening ve Švýcarských Alpách využívá biologicky rozložitelné mikroperly, které pokrývají tánící ledovce a odrážejí světlo.
Na Islandu výzkumníci testují jemný prášek oxidu křemičitého, který vytváří reflexní vrstvu a snižuje rychlost tání až o 30 %.
Zatím jde o lokální experimenty, jejichž cílem je zjistit, zda lze účinně zasáhnout do klimatické bilance bez ekologických následků.
Atmosférické řeky: neviditelné proudy, které dokáží zničit celé kontinenty
Nad našimi hlavami se odehrává jeden z nejmocnějších procesů planety — systém obrovských vlhkostních proudů, které vědci nazývají atmosférické řeky. Jsou neviditelné, nemají břehy ani peřeje a přesto dokážou přenášet více vody než Amazonka.
Etické a ekologické otázky
Kritici varují, že umělé ochlazování může mít nepředvídatelné dopady na regionální klima. Odborníci z MIT upozorňují, že změna odrazivosti povrchu ovlivňuje i proudění vzduchu a srážkové cykly.
Zastánci však argumentují, že bez experimentů nebude možné odhadnout, zda technologie může sloužit jako dočasné řešení při extrémních klimatických změnách.
Rozumné užití vědy?
Umělý sníh zatím planetu nezachrání, ale ukazuje, že fyzikální principy mohou být využity i v globálním měřítku. Budoucnost klimatického inženýrství bude záviset na rovnováze mezi vědeckou odvahou a ekologickou opatrností.
Zdroje
Swiss Federal Institute of Technology (2024). Glacier Brightening Experiments in the Alps.
MIT Climate Lab (2023). Surface albedo modification and regional climate effects.
Nature Geoscience (2022). Artificial reflectivity and ice-sheet preservation.