Jedna z teorií má téměř mytologické jméno: Three Sisters, Tři sestry. Nejde však o jezerní příšeru ani folklorní bytost. Námořníci tak označují sérii mimořádně vysokých vln, které mohou přijít krátce po sobě. První zaplaví palubu, druhá dorazí dřív, než voda odteče, a třetí přidá další náklad právě ve chvíli, kdy je loď nejzranitelnější. NOAA řadí „three sisters“ mezi tradiční námořnická označení extrémních bouřkových či takzvaných rogue waves.
A právě v okolí Edmund Fitzgerald byly krátce před jejím zmizením pozorovány vlny, které podobnému scénáři dávají znepokojivou věrohodnost.
Jezero, které se dokáže během hodin změnit v moře
Hořejší jezero bývá na mapě stále jen jezerem, jeho rozměry však umožňují vznik podmínek, které připomínají otevřené moře. Dlouhá dráha, po níž vítr působí na vodní hladinu, umožňuje vlnám postupně nabírat energii. Podzimní přechody hlubokých tlakových níží navíc přinášejí prudké změny směru větru, sněžení a velmi silné poryvy.
Bouře z 10. listopadu 1975 patřila k těm nejhorším. Lodní pozorování zaznamenala východní a severovýchodní vítr kolem 30 až 45 uzlů, po přechodu tlakové níže se vítr stočil k severozápadu a na východní části jezera dosahoval kolem 50 uzlů. Tehdejší hlášení uváděla vlny kolem 16 až 18 stop, ale meteorologové upozorňují, že jednotlivé vrcholové vlny mohou být výrazně vyšší než udávaná významná výška.
Modernější modelování bouře přineslo ještě dramatičtější obraz. Rekonstrukce National Weather Service ukázala, že kolem 19. hodiny vznikaly v oblasti zániku Fitzgerald významné vlny přes 25 stop. Nejhorší podmínky se tedy časově i geograficky setkaly právě s lodí.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Tři vlny jsou horší než jedna
„Three Sisters“ nemají jednu přesnou vědeckou definici jako samostatný druh vlny. Jde spíše o námořnický termín pro nebezpečnou posloupnost několika mimořádně velkých vln. Podstatný není magický počet tří, ale jejich krátký rozestup.
Velká loď dokáže zvládnout značné množství vody na palubě, pokud má čas ji odvést. Když však další vysoká vlna dorazí ještě před odtokem vody z první, zatížení roste. Loď se ponoří hlouběji, má menší volný bok a další vlna má snazší cestu přes palubu. Pokud už je plavidlo poškozené nebo nabírá vodu, mohou se jednotlivé problémy rychle násobit.
Takové skupiny extrémních vln nejsou pouze námořnickou pověrou. Fyzikální výzkum rogue waves ukazuje, že za určitých podmínek může docházet ke koncentraci energie několika vlnových systémů a vznikat jednotlivé mimořádně vysoké vlny i jejich skupiny. Mechanismy mohou zahrnovat interferenci, proudění, vítr nebo působení pobřežní topografie.
Dvě obří vlny skutečně mířily k Fitzgerald
Právě zde se legenda nepříjemně přiblíží skutečnosti.
Kapitán Jesse Cooper na Arthur M. Anderson, která plula za Fitzgerald, popsal dvě mimořádné vlny vysoké přibližně 30 až 35 stop, tedy kolem devíti až jedenácti metrů. Jedna z nich zasáhla loď natolik silně, že poškodila její vybavení. Vlny pokračovaly směrem, kde se nacházela Fitzgerald. Teorie Tří sester předpokládá, že je mohla následovat ještě další podobně vysoká vlna.
To však není přímý důkaz. Na Fitzgerald nikdo zvenčí v posledních okamžicích neviděl, nikdo z posádky nepřežil a v roce 1975 nebyla na jezeře síť moderních bójí schopná přesně zaznamenat průběh jednotlivých vln. National Weather Service připomíná, že tehdejší pozorovací síť byla ve srovnání s dneškem velmi omezená.
Můžeme tedy doložit bouři, velké vlny i jejich přibližný směr. Nemůžeme doložit okamžik, kdy hypotetická třetí „sestra“ udeřila do Fitzgerald.
Pobřeží dokáže vlny zesílit
Výzkum Hořejšího jezera zároveň ukazuje, proč se zde mohou vytvářet mimořádně nebezpečné podmínky. V oblasti Apostle Islands vědci z University of Wisconsin sledovali, jak vlnění ovlivňují ostrovy, mělčiny a pobřežní útesy. Modelování ukázalo mimo jiné možnost refrakčního soustředění energie na mělčinách a výraznou prostorovou proměnlivost vln podle směru větru a tvaru pobřeží.
Výzkumný tým také přímo měřil neobvykle vysoké vlny v okolí ostrovů a zjistil větší pravděpodobnost extrémních vln poblíž odrazivých skalních stěn. Pozorované vlny nebyly tak vysoké jako ty, které mohly zasáhnout Fitzgerald na otevřeném jezeře, pro kajaky a menší lodě však představovaly vážné riziko.
To neznamená, že Apostle Islands vysvětlují katastrofu u Whitefish Point. Ukazují však, že Hořejší jezero umí soustředit vlnovou energii mnohem komplikovanějšími způsoby, než naznačuje představa pravidelně se valících „běžných“ vln.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Oficiální vyšetřovatelé ukázali jinam
Příběh Tří sester je působivý, ale oficiální vyšetřování nedospěla k závěru, že Fitzgerald zničila jedna mimořádná vlna.
Americká pobřežní stráž považovala za nejpravděpodobnější scénář postupnou ztrátu vztlaku v důsledku masivního zaplavování nákladového prostoru, pravděpodobně přes nedostatečně utěsněné nákladové poklopy. Loď pak měla v obrovských vlnách zajet přídí do vody a už se nevynořit.
National Transportation Safety Board se v detailu lišil. Podle jeho závěru vedlo předchozí zaplavování k menšímu volnému boku a náklonu, načež síly obrovských vln způsobily kolaps jednoho nebo více poklopů. Následovalo náhlé masivní zaplavení nákladového prostoru.
V obou scénářích však hrají gigantické vlny zásadní roli. Rozdíl spočívá v tom, zda byly hlavní příčinou samy, nebo posledním úderem proti lodi, která už ztrácela bezpečnostní rezervu.
Vrak neposkytl jednoduchou odpověď
Edmund Fitzgerald byl nalezen na dně čtyři dny po katastrofě. Vrak leží ve dvou hlavních částech hluboko pod hladinou, ale vyšetřovatelé dospěli k názoru, že samotné rozdělení lodi ještě nedokazuje, že se trup rozlomil už na hladině. Pobřežní stráž i NTSB považovaly za možné, že k rozlomení došlo během prudkého sestupu nebo při nárazu na dno.
Právě tím zůstává katastrofa tak přitažlivá. Máme meteorologická data, výpovědi jiné lodi, vrak, dvě rozsáhlá oficiální vyšetřování a desetiletí dalších modelů. Přesto chybí to jediné, co by spor uzavřelo: svědek posledních sekund.
Tři sestry jsou skutečné. Jejich vina prokázaná není
Na Hořejším jezeře se mohou objevit extrémní vlny a mohou přicházet ve skupinách. Výzkum ukazuje, že jejich vznik mohou podporovat vítr, shoaly, ostrovy, odrazy od pobřeží i vzájemné skládání vlnové energie. „Tři sestry“ proto nejsou příšerou vymyšlenou námořníky, ale poetickým názvem pro skutečné nebezpečí.
Zda právě taková trojice zasadila 10. listopadu 1975 poslední úder Edmund Fitzgerald, ale nevíme.
A možná právě v tom je na příběhu Hořejšího jezera něco děsivějšího než jakákoli legenda. K potopení jedné z nejslavnějších lodí Velkých jezer nepotřebujeme jezerní monstrum. Stačí voda, vítr, několik nešťastně sečtených fyzikálních procesů – a několik minut, z nichž se nedochoval jediný svědek.
Věděli jste, že…
…když byla Edmund Fitzgerald roku 1958 spuštěna na vodu, byla největší lodí provozovanou na Velkých jezerech? Měřila přibližně 222 metrů a dodnes zůstává největší lodí, která se v jejich vodách potopila.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Další příběhy záhad, historie a vědy najdete na Kód Enigma.
Zdroje: National Weather Service – The Edmund Fitzgerald [1], National Weather Service – The Storm of November 9–10, 1975 [2], U.S. Coast Guard – Marine Casualty Report: S.S. Edmund Fitzgerald [3], National Transportation Safety Board – Marine Accident Report: SS Edmund Fitzgerald [4], NOAA – Waves [5], Journal of Geophysical Research: Oceans – Wave climatology in the Apostle Islands, Lake Superior [6], University of Wisconsin–Madison – Wave research on Lake Superior [7], Historic Mysteries – Lake Superior’s Three Sisters: Myth or Deadly Reality? [8], img ai generated
