Novorozené holčičce transplantovali srdce paviána. Baby Fae přežila dvacet dní

Dítě s malou nadějí

Holčička známá veřejnosti jako Baby Fae se narodila s těžkou vrozenou srdeční vadou, označovanou jako syndrom hypoplastického levého srdce. Levá část jejího srdce nebyla dostatečně vyvinutá k tomu, aby zvládala oběh krve.

Lékaři v nemocnici Loma Linda v Kalifornii proto stáli před mimořádně těžkým rozhodnutím. V době, kdy byly možnosti léčby takto nemocných novorozenců velmi omezené, chirurg Leonard Bailey zvolil postup, který vyvolal celosvětovou pozornost.

Srdce paviána v lidském těle

Dne 26. října 1984 dostala Baby Fae při operaci srdce mladého paviána. Šlo o xenotransplantaci, tedy přenos orgánu mezi různými biologickými druhy. Samotná velikost orgánu nebyla jedinou překážkou.

Největším rizikem bylo, že imunitní systém dítěte rozezná cizí tkáň a začne proti ní bojovat. Lékaři proto museli podávat léky tlumící imunitní odpověď a velmi pečlivě sledovat práci transplantovaného srdce.

Dvacet dní, které sledoval celý svět

Zpočátku přicházely nadějné zprávy a holčička překonala tehdejší délku přežití po podobných pokusech. Dne 15. listopadu však zemřela, přibližně dvacet dní po transplantaci.

V dobových zprávách se popisovaly závažné komplikace a selhání orgánů. Zjednodušené tvrzení, že dítě zemřelo prostě proto, že jeho tělo odmítlo paviání srdce, nevystihuje celý klinický průběh ani tehdejší lékařské nejistoty.

Etické otázky nezmizely

Případ vyvolal ostrou debatu o informovaném souhlasu rodičů, alternativních postupech i o etickém ospravedlnění operace s velmi nejistou vyhlídkou. Zaznívaly také otázky týkající se používání zvířat při pokusech.

Hodnocení tehdejšího rozhodnutí se liší i proto, že možnosti chirurgie novorozenců se od roku 1984 výrazně proměnily. Z dnešní perspektivy je snadné vidět, co bylo riskantní; tehdejší lékaři však rozhodovali v jiných odborných podmínkách a s mnohem menší zkušeností.

Proč se k příběhu medicína vrací

Xenotransplantace zůstávají předmětem výzkumu, především s využitím geneticky upravovaných prasečích orgánů. Vědci se snaží omezit odmítání tkání, zlepšit kontrolu infekčních rizik a prodloužit fungování přenesených orgánů. Z experimentálních zákroků však stále nelze automaticky vyvozovat běžně dostupnou léčbu.

Příběh Baby Fae připomíná, že medicínský pokrok někdy začíná mimořádně odvážným rozhodnutím, které je třeba stejně přísně posuzovat podle vědeckých výsledků i etických pravidel.

^{Zdravotní upozornění: Článek se věnuje historickému, experimentálnímu zdravotnickému případu a neslouží jako doporučení léčby. Současné možnosti péče o vrozené srdeční vady i transplantace orgánů posuzuje specializovaný zdravotnický tým individuálně.}

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Histamin umí potrápit trávení i spustit alergické potíže. V mozku má ale úplně jinou práci

Světelný senzor se stal ovladačem neuronů. Jeho průkopníci získali Nobelovu cenu

Demence možná nezačíná ve stáří. Vědci zjišťují, že její stopy mohou sahat až do dětství

^{Zdroje: Kód Enigma [1], JAMA – The Case of Baby Fae, DOI 10.1001/jama.1985.03360230090031 [2], History – Infant Receives Baboon Heart [3], Washington Post – Baby With Baboon Heart Dies [4]. img ai generated}