Krátký výpadek světla v nesmírné dálce
V galaxii M51, známé také jako Vírová galaxie, astronomové studovali rentgenové záření velmi jasných kosmických zdrojů. Jedním z nich je systém označovaný M51-ULS-1, v němž pravděpodobně obíhá kompaktní objekt – neutronová hvězda nebo černá díra – kolem hmotné hvězdy. Materiál proudící v takovém systému může vytvářet intenzivní rentgenové záření, které dokáže zachytit observatoř Chandra.
V jednom pozorování se stalo cosi nezvyklého: zaznamenaný rentgenový signál zhruba na tři hodiny zeslábl až k nule. To samo o sobě není důkazem planety. Rentgenové zdroje jsou proměnlivé a existuje více procesů, které mohou světlo dočasně skrýt. Tým však prověřil možnost, že mezi zdrojem záření a pozorovatelem prošlo další těleso.
Jak hledat planetu, kterou vůbec nevidíme
Jednou z nejúspěšnějších metod pátrání po planetách je tranzit: když planeta přejde před svou hvězdou, nepatrně zmenší množství světla, které k nám dorazí. Právě takto byly objeveny tisíce exoplanet. V M51 ovšem badatelé neuvažovali o přechodu před běžným hvězdným diskem, ale o zakrytí velmi malého a intenzivního zdroje rentgenového záření.
Proto mohl vzniknout tak výrazný pokles. Pokud je oblast vyzařující rentgenové záření rozměrově malá, může ji planeta při vhodném postavení téměř úplně zastínit. Výpočty naznačují, že případný objekt by mohl mít velikost zhruba Saturnu. Takový odhad však stojí na modelování a na interpretaci jediné pozorované události.
Opravdu by šlo o planetu mimo Mléčnou dráhu?
Kdyby se hypotéza potvrdila, šlo by o pozoruhodný příklad nalezení planetárního tělesa v jiné galaxii. Přitom vzdálenost asi 28 milionů světelných let je pro přímé zobrazování takových malých objektů extrémní. Astronomové zde využívají chytrý trik: nepozorují samotnou planetu, ale její možný účinek na světlo vzdáleného zdroje.
Vědci nicméně výslovně mluvili o kandidátovi. Krátký výpadek může souviset i s jinými změnami v okolí rentgenového systému. Bez dalšího nezávislého pozorování nelze planetární vysvětlení považovat za potvrzené. To je zásadní rozdíl oproti senzační větě, že „NASA objevila planetu v jiné galaxii“.
Proč si na druhou šanci můžeme počkat 70 let
Další problém je čas. Podle předběžného modelu by případná planeta mohla obíhat ve velké vzdálenosti od svého zdroje. Následující přechod přes stejnou pozorovací linii by pak mohl nastat až po několika desetiletích; v původní práci se mluvilo přibližně o 70 letech. Astronomové tak nemají jednoduchou možnost namířit dalekohled příští měsíc na stejné místo a čekat na opakování.
To neznamená, že výzkum stojí. Lze hledat podobné signály v archivech rentgenových observatoří i v dalších galaxiích a zlepšovat metody, které rozlišují tranzit od běžné variability. Samotný případ M51-ULS-1 je ale připomínkou, že astronomické ověření může trvat mnohem déle než lidská kariéra.
Jedna otázka, na kterou je zatím správnou odpovědí možná
Představa planety obíhající v daleké cizí galaxii je fascinující už sama o sobě. Není důvod ji přikrášlovat jistotou, kterou ještě nemáme. Význam této studie spočívá především v nápadu, jak podobné objekty hledat, a v tom, že skutečná pozorování dala důvod hypotézu vážně prověřovat.
Jestli se jednou ukáže, že za výpadkem rentgenového signálu skutečně stála planeta, bude to mimořádný úspěch. Pokud ne, i tak nám tato práce pomohla lépe pochopit hranice metody. Ve vesmíru totiž patří mezi nejzajímavější otázky i ty, u nichž je poctivé zatím říct: nevíme.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], NASA – First Evidence of a Planet Identified Beyond Our Galaxy [2], Nature Astronomy – A possible planet in a binary system outside the Milky Way [3]. img ai generated
