• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Hurikány a bouře > Planeta Země > Příroda

U Havaje zmizel téměř celý ostrov. Stačila jediná bouře, aby přepsala mapu

Satelitní fotografie z roku 2018 ukázaly proměnu, která působila jako chyba mapy. V odlehlé části Havajského souostroví se po průchodu hurikánu Walaka téměř ztratil malý písčitý ostrov East Island. Většinu jeho plochy odnesly vlny a proudy. Příběh však nekončí senzačním „zmizením“, protože právě na takových ostrovech je hranice mezi pevninou a mořem překvapivě pohyblivá.

24. 10. 2026

Ostrov, který vypadal jako vymazaný

East Island patřil k drobným písčitým ostrovům v oblasti French Frigate Shoals, součásti rozsáhlé chráněné havajské mořské krajiny Papahānaumokuākea. Jeho plocha byla malá, ale ekologický význam mimořádný. Takové nízké ostrovy představují důležité hnízdní a odpočinkové místo pro mořské ptáky, želvy a další zvířata, která potřebují suchou zem uprostřed oceánu.

Na začátku října 2018 oblast zasáhl silný hurikán Walaka. Následné letecké a satelitní snímky ukázaly, že většina East Island byla odplavena. Na místě kdysi souvislé písčité plochy zůstalo jen torzo. Obrázky před a po bouři se rychle rozšířily světem, protože názorně předvedly proces, který se obvykle odehrává mimo dosah lidské pozornosti.

Proč může ostrov zmizet během hodin

Nízké korálové a písčité ostrovy nevznikají jako pevná skála, kterou by moře pouze pomalu obrušovalo. Jsou tvořeny materiálem, který vlny, proudy a bouře neustále přesouvají. V běžných podmínkách může písek na jedné straně ubývat a jinde se ukládat. Během extrémní bouře však dorazí tolik energie, že se rovnováha prudce změní.

Silné vlnění může celý ostrov přelít, odnést sediment do laguny nebo rozptýlit jeho část po mořském dně. Místo, které bylo ještě nedávno souvislou pevninou, se po bouři promění v mělčinu nebo několik úzkých zbytků písku. Není to totéž co potopení skalnatého kontinentu. Je to drastická změna uspořádání volného sedimentu v oceánském prostředí.

Tiché důsledky pro želvy a tuleně

Ztráta suché plochy může mít vážné následky pro zvířata. NOAA upozornila, že oblast French Frigate Shoals je mimořádně důležitá pro havajské zelené mořské želvy a ohrožené tuleně havajské. Želvy potřebují bezpečné pláže k zahrabání vajec a mláďata pak musí mít možnost dostat se do moře. Podobně tuleni využívají klidné písčité břehy k odpočinku a péči o mláďata.

V případě Walaky načasování pomohlo zmírnit část dopadů na dospělé želvy, protože hlavní období kladení vajec už skončilo. Některá dosud nevylíhlá hnízda ale bouře poškodila nebo zničila. Zmizelá plocha navíc znamenala méně místa pro další hnízdní sezony. Pro ochranu přírody tak nešlo o zajímavost z mapy, ale o náhlou ztrátu specifického biotopu.

Zmizel navždy? To vědci netvrdí

Nejčastější mediální zkratka zněla, že hurikán „vymazal ostrov“. To přesně vystihuje vizuální šok z prvních snímků, ale méně dobře přírodní proces. NOAA uvádí, že po bouři zůstala z East Island alespoň úzká část a že podobné ostrovy mohou být dynamické. Podoba takové plochy se v dalších sezonách může měnit podle vlnění, sedimentu a počasí.

Proto nelze z jedné fotografie odvodit trvalý zánik bez možnosti obnovy. Zároveň ale není správné předpokládat, že se ostrov jistě vrátí do původního stavu. Dlouhodobý vývoj závisí na zásobách sedimentu, frekvenci silných bouří, proměnách mořské hladiny a místní geomorfologii.

Co nám East Island říká o pobřeží

Příběh East Island připomíná, že mapa je záznam určitého okamžiku, nikoli věčný obraz světa. Zvlášť v nízkých pobřežních oblastech je pevnina výsledkem nepřetržitého vyjednávání mezi sedimentem, mořem a počasím. Extrémní bouře může tento proces dramaticky urychlit a změnit krajinu během velmi krátké doby.

Právě proto je pro vědce důležité sledovat podobné ostrovy pravidelně, nejen po katastrofách. Dlouhodobé snímkování pomůže odlišit dočasný přesun písku od trvalé ztráty stanoviště. A pro zvířata, která se na takových místech rozmnožují, může být rozdíl mezi několika metry suchého břehu a otevřenou vodou otázkou přežití další generace.

MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT

DNA barcoding: jak dát jméno tvorům, kteří vypadají skoro stejně

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Vědci zesílili rostlinám vlastní imunitu. Bakterií ubylo o polovinu, ale rostliny za obranu nezaplatily pomalejším růstem


Zdroje: Kód Enigma [1], NOAA National Marine Sanctuaries – Reef Recovery [2], NOAA Fisheries – Motherload: The Story of a Fertile Turtle in the Hawaiian Islands [3]. img ai generated

Nejnovější články

Na dně Černého moře ležela 2 400 let řecká loď. Vědci ji našli v neuvěřitelném stavu

V roce 1934 vystoupala žena balonem 17 kilometrů nad Zemi. Na palubě s ní cestovala i želva

Tisíce lidí očekávaly návrat Krista. Když se nic nestalo, přišlo „velké zklamání“

Město v Africe vzdorovalo obležení přes tři desítky let. Dodnes patří evropskému státu

Evropa objevovala plastickou chirurgii. Překvapivou inspiraci našla v indických postupech starých staletí

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Evropa objevovala plastickou chirurgii. Překvapivou inspiraci našla v indických postupech starých staletí

Město v Africe vzdorovalo obležení přes tři desítky let. Dodnes patří evropskému státu

Tisíce lidí očekávaly návrat Krista. Když se nic nestalo, přišlo „velké zklamání“

Muž, který naučil svět rozumět chování: Nikolaas Tinbergen a čtyři otázky, které změnily vědu

Příroda

Moraine Lake: jezero, které není modré. Proč ho tak přesto vidíme?

Český Stonehenge uprostřed lesa: Proč tato záhada udivuje vědce i návštěvníky?

Vědcům se podařil průlom: Vyhynulý pták dodo by se mohl vrátit do přírody už za pár let

Skuteční dobyvatelé planety jsou mravenci. Vytvořili svá impéria dávno před lidmi

Váží 440 tun a je stará 2 500 let! "Humongous Fungus" je největší organismus v Michiganu, ale žije pod zemí. Co to je?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ