Když se v září 1704 posádka britské korzárské lodi Cinque Ports zastavila u ostrova Más a Tierra v souostroví Juan Fernández, Alexander Selkirk nebyl obyčejným cestujícím. Byl zkušeným námořníkem, jenž měl na starosti plavbu a rozuměl stavu lodi. S kapitánem Thomasem Stradlingem se dostal do sporu o její bezpečnost. Selkirk se obával, že plavidlo není schopné další náročné cesty. Spor vyústil v rozhodnutí, které mělo změnit jeho život: zůstal na ostrově s několika věcmi, zatímco loď odplula. Podle pozdějšího líčení svého rozhodnutí brzy litoval, ale na návrat už bylo pozdě.
Ostrovy, které na mapu přivedla jiná cesta
Dějiny souostroví nezačínají Selkirkem. Dne 22. listopadu 1574 ostrovy spatřil španělský mořeplavec Juan Fernández. Hledal výhodnější cestu z Peru směrem k Chile: tradiční plavba při pobřeží byla zdlouhavá kvůli Humboldtovu proudu, který teče na sever. Fernández proto vyrazil více na západ do otevřeného oceánu a teprve potom zamířil k jihu. Získal čas a narazil na ostrovy, které byly z hlediska námořníků ideální zastávkou pro vodu a potraviny. V odborné literatuře se uvádí datum objevu, neexistuje však doklad, že Fernández tehdy skutečně vystoupil na pevninu.
Na mapě se dnes nacházejí ostrovy Robinson Crusoe, Alejandro Selkirk a Santa Clara. Je v tom drobná historická ironie: skutečný Selkirk nepobýval na ostrově, který nyní nese jeho jméno. Žil na ostrově Más a Tierra, později přejmenovaném na Robinson Crusoe. Pro návštěvníka, který zná jen literární příběh, se tak už v místních názvech mísí skutečná historie a fikce.
Nejtěžší nebyl hlad, ale samota
Selkirk se musel naučit využívat to, co mu ostrov nabízel. Lovil divoké kozy, sbíral potravu a zhotovil si jednoduché obydlí. Měl užitečné nástroje a zbraně, takže nebyl člověkem vrženým do přírody zcela bez výbavy, jak někdy vyprávějí zjednodušené verze jeho osudu. Jeho schopnosti námořníka a praktické zkušenosti byly pro přežití zásadní. Dlouhé měsíce ovšem neměl možnost normálně hovořit s druhým člověkem a nemohl vědět, zda se poblíž ještě někdy objeví loď ochotná ho odvézt.
Na ostrov připlouvaly také španělské lodě. Pro britského korzára nebylo setkání se Španěly automatickou záchranou; v dobových vztazích mohl skončit jako zajatec. Selkirk se proto před některými návštěvníky skrýval. Úplně jinou podobu tak dostává romantická představa klidného života v přírodě. Ostrov byl současně útočištěm, zdrojem potravy i vězením, jehož hranice tvořila voda.
Čtyři roky čekání skončily nečekaným setkáním
V únoru 1709 se u ostrova objevila výprava spojená s britským korzárem Woodesem Rogersem. Selkirk se mohl vrátit mezi lidi. Z jeho zkušenosti vznikl působivý dobový příběh: muž, o kterém se nevědělo, zda ještě žije, se vrátil z izolace s pozoruhodnými schopnostmi přežívat. Rodgers jeho osud zaznamenal a pozdější líčení pomohla příběh rozšířit v Británii.
Selkirk nebyl jediným historickým předobrazem Robinsona Crusoe a nelze z každé románové epizody vyvozovat, že se mu skutečně stala. Daniel Defoe vydal román Robinson Crusoe v roce 1719 a čerpal z širší tradice skutečných cestopisů i vyprávění trosečníků. Jeho hrdina na ostrově stráví mnohem déle, prožije odlišná dobrodružství a jeho příběh je vystavěn jako literární vyprávění o víře, společnosti, obchodu i lidské soběstačnosti.
Proč skutečný ostrov stojí za pozornost i dnes
Souostroví Juan Fernández má mimořádnou přírodní hodnotu. Izolace umožnila vývoj osobitých rostlin a živočichů, ale příchod člověka přinesl také nepůvodní druhy a zásahy do místního prostředí. Kozy, které Selkirkovi pomáhaly přežít, jsou jedním ze symbolů komplikovaného vztahu mezi člověkem a ostrovní přírodou. Pro příběh z roku 1704 byly záchranou; v ekologické historii podobných ostrovů mohou zavlečená zvířata představovat velkou zátěž.
Když se dnes návštěvník dívá ze strmých zelených svahů do Pacifiku, vidí krajinu známou díky románu, který se tam přesně neodehrál. Právě v tom spočívá zvláštní síla příběhu: čtyři roky skutečného lidského osudu stačily k tomu, aby se z malého ostrova stalo univerzální jeviště pro otázku, co člověku zůstane, když přijde o společnost ostatních.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], National Records of Scotland – Alexander Selkirk, catalogue record [2], Human Impacts on the Vegetation of the Juan Fernández (Robinson Crusoe) Archipelago [3], Museo Nacional Benjamín Vicuña Mackenna – Alejandro Selkirk en Juan Fernández [4], img ai generated








