MĚSTA BUDOUCNOSTI II.: Tohle město ještě neexistuje. Přesto už rozhoduje o tom skutečném

Město, které lze zažít dřív, než vznikne

Večer. Tiché ulice, pravidelná síť chodníků, křižovatky bez hluku. Člověk se prochází městem, které působí reálně — až na jednu věc. To město ještě neexistuje.

Zastaví se na rohu, rozhlédne se a zvolí směr. Udělá několik kroků. Možná se vrátí zpět, možná zrychlí, možná se vyhne úzké ulici a zvolí širší prostor. Zdánlivě obyčejné rozhodnutí.

Jenže právě tímhle momentem se to město začíná měnit. Ne v jeho světě. V tom skutečném.

Realita už není první verze

Ještě nedávno architektura vycházela z odhadu. Návrhy vznikaly na papíře, později v počítači, ale vždy šlo o představu toho, jak by se lidé mohli chovat.

Dnes se tenhle princip obrací.

Města začínají vznikat jako simulace, ve kterých se lidé pohybují, rozhodují a reagují. Nejde o vizualizaci pro prezentaci, ale o prostředí, kde se sleduje skutečné chování.

Kam lidé jdou. Kde váhají. Kde se cítí nepříjemně. Kde se naopak zastavují déle, než by bylo nutné. Tohle všechno se ukládá jako data. A ta data začnou návrh přepisovat.

Město, které se učí z lidí

Když se v takovém prostoru pohybují stovky nebo tisíce lidí, vzniká něco, co dřív nebylo možné zachytit. Ne názory. Ne odpovědi v dotazníku. Ale skutečné chování.

Ukáže se, že lidé obcházejí určité trasy. Že se vyhýbají úzkým průchodům. Že dávají přednost světlu před stínem, otevřenosti před stísněností.

Návrh se začne měnit. Ulice se rozšíří. Prostory se otevřou. Trasy se zjednoduší. Město se začíná formovat podle toho, jak by v něm lidé opravdu žili — ještě předtím, než vznikne.

Architekt už není jediný autor

To neznamená, že architekt mizí. Ale jeho role se proměňuje.

Dřív byl návrh výsledkem rozhodnutí jednotlivce nebo týmu. Dnes se do něj promítá něco širšího — souhrn lidského chování, který nelze jednoduše naplánovat.

Architekt už nevytváří hotové řešení. Spíš nastavuje prostředí, ve kterém se návrh může vyvíjet. Mezi návrhem a realitou vzniká mezivrstva: simulace. A právě tam se odehrává to nejdůležitější.

MĚSTA BUDOUCNOSTI I.: Matrix, Pátý element, Sin City. Nejdřív to byl film. Teď se to staví: jak Hollywood předběhl architekturu

Chyby, které se už nestanou

Jedna z největších změn spočívá v tom, kdy se odhalí problém.

Dřív se na nedostatky přicházelo až po dokončení stavby. Nevyhovující veřejný prostor, nelogické trasy, nepříjemné prostředí. Teď se případná chyba objeví dřív. V simulaci. A může zmizet ještě předtím, než se promění ve skutečný problém.

To, co by dřív znamenalo roky nespokojenosti, se může změnit během několika úprav.

Město jako proces

Tím se mění i samotné vnímání města. Přestává být hotovým produktem. Stává se procesem. Něčím, co vzniká postupně — mezi návrhem, daty a chováním lidí.

Virtuální prostředí není jen nástroj. Je to místo, kde se realita testuje.

Až příště projdete ulicí

Možná se tenhle princip zatím neprojevuje všude. Ale už existují projekty, kde se podobný přístup testuje a postupně zavádí. A to znamená jediné.

Je docela možné, že některá místa, která budou lidé v budoucnu považovat za samozřejmá, vzniknou nejdřív jinde. V prostoru, který není vidět. V prostředí, kde se dá zkoušet, upravovat a znovu přemýšlet. Ve světě, kde se město nejdřív prožije — a až potom postaví.

V dalším díle seriálu MĚSTA BUDOUCNOSTI se podíváme na to, co se stane ve chvíli, kdy návrh nepřebírají lidé, ale algoritmy. Kdy se město nezačne jen testovat — ale začne se samo navrhovat. Vychází už 20. května.

^{Zdroje: Research Gate: Robotic technology and artificial intelligence in the process of creating artworks from waste materials: The role of circular design, Autor: Mehmet Onur Senem, Istanbul Technical University, DOI:10.58278/0.2025.74; Exploring Light Permeability of Rammed Earth Blocks with Recycled Glass, Autor: Mehmet Onur Senem, Istanbul Technical University, Salih Özdemir, Imperial College London, Orkan Zeynel Güzelci, University of Porto, Sema Alaçam, Istanbul Technical University, DOI:10.5755/j01.sace.37.1.37037; Applications of Artificial Intelligence in Landscape Architecture: Evaluation of the Ecological Performance of AI-Generated Landscape Designs Based on SITES Criteria, Autor: Mehmet Onur Senem, Istanbul Technical University; Generating Landscape Layouts with GANs and Diffusion Models, Autor: Mehmet Onur Senem, Istanbul Technical University, Hayriye Esbah Tuncay, Istanbul Technical University, Mustafa Koc, Istanbul Technical University, DOI:10.14627/537752013}