• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Medicína

Když z dětí uděláte nepřátele: Experiment, který ukázal, jak snadno vzniká nenávist — a jak těžko mizí

Na začátku nebyla agrese ani předsudky. Jen skupina kluků, letní tábor a zdánlivě nevinný plán sledovat, jak se mezi lidmi vytvářejí vztahy. Sociální psycholog Muzafer Sherif chtěl pochopit, odkud se bere konflikt mezi skupinami — a jestli vzniká přirozeně, nebo ho musí něco spustit.

13. 5. 2026

To, co následovalo v roce 1954 v oklahomském Robbers Cave State Park, se stalo jedním z nejvýraznějších důkazů, že rozdělení „my“ a „oni“ může vzniknout rychleji, než si připouštíme.

Dva tábory, jeden začátek

Do experimentu bylo vybráno 22 chlapců ve věku kolem 11 let. Všichni pocházeli z podobného prostředí, byli zdraví, psychicky stabilní a navzájem se neznali. Po příjezdu na tábor byli rozděleni do dvou skupin, aniž by o sobě věděli.

Každá skupina si postupně vytvořila vlastní identitu. Vymyslela si název, pravidla, symboly i hierarchii. Jedni si začali říkat Rattlers, druzí Eagles. Vznikla soudržnost, přátelství i pocit sounáležitosti.

V téhle fázi nebylo nic problematického.
Skupiny fungovaly tak, jak by se dalo čekat.

Okamžik, kdy se objeví „oni“

Zlom přišel ve chvíli, kdy se obě skupiny poprvé setkaly. Sherif a jeho tým zorganizovali soutěže — sportovní i týmové — s jasně danou odměnou pro vítěze. Najednou už nešlo jen o hru.

Šlo o to vyhrát nad druhými.

Napětí se začalo zvyšovat téměř okamžitě. Z přátelského soupeření se staly urážky, z urážek otevřená nevraživost. Děti si začaly navzájem nadávat, ničit vlajky druhé skupiny, podnikat noční výpady do cizího tábora.

To, co před pár dny neexistovalo, se proměnilo v jasné rozdělení:
my jsme lepší — oni jsou nepřátelé.

Poslušnost, která děsí dodnes: Experiment, který ukázal, že většina z nás by poslechla — i kdyby měla ubližovat

Konflikt, který si začal žít vlastním životem

Výzkumníci postupně zkoušeli napětí zmírnit. Společné aktivity, společné jídlo, promítání filmu. Nic z toho nepomohlo. Děti seděly odděleně, odmítaly spolupracovat a konflikt se spíš prohluboval.

Ukázalo se, že jakmile se jednou vytvoří skupinová identita postavená na soutěži a rivalitě, běžný kontakt nestačí k tomu, aby napětí zmizelo.

To byl jeden z nejdůležitějších momentů celého experimentu.

Co skutečně spojuje

Změna přišla až ve chvíli, kdy byli chlapci postaveni před problém, který nedokázala vyřešit ani jedna skupina sama. Rozbitý přívod vody, zaseklý nákladní vůz, nedostatek zdrojů — situace, které vyžadovaly spolupráci.

Postupně se začalo dít něco jiného. Děti, které si ještě nedávno nadávaly, začaly pracovat společně. Napětí sláblo, nepřátelství ustupovalo.

Ne proto, že by na něj někdo apeloval.
Ale proto, že měly společný cíl, který byl důležitější než jejich rozdíly.

Co tenhle experiment vlastně ukázal

Robbers Cave experiment se stal jedním z klíčových důkazů tzv. realistické teorie konfliktu. Ukázal, že nepřátelství mezi skupinami nevzniká nutně z rozdílů v povaze nebo hodnotách, ale často z boje o zdroje, status nebo výhodu.

A stejně tak ukázal, že jeho řešení není v prostém „setkávání“ nebo nucené toleranci, ale v situacích, kde lidé musí táhnout za jeden provaz.

Nepříjemné zjištění, které zůstává aktuální

Na celém experimentu je nejvíc znepokojivé to, jak málo stačilo. Nebylo potřeba dlouhodobé historie, ideologie ani hluboké rozdíly. Stačilo rozdělení do dvou skupin a soutěž, která vytvořila tlak.

Zbytek přišel sám.

A právě proto tenhle experiment dodnes rezonuje. Ne jako příběh o dětech na táboře, ale jako připomínka, že mechanismy, které vytvářejí konflikty ve společnosti, jsou často překvapivě jednoduché — a o to hůř se rozpoznávají, když už běží naplno.

DALŠÍ DÍLY SERIÁLU EXPERIMENTY DUŠE

Když věda hledá odpověď za každou cenu: jak se rodí zkreslené výsledky

Léčba, která nikdy nepřišla: Experiment, v němž lékaři desítky let sledovali nemoc místo toho, aby ji léčili

Experiment, který zlomil dětem hlas: Jak několik vět změnilo jejich identitu na celý život

Když stačí autorita: proč lidé dělají věci, které by sami nikdy neudělali

Poslušnost, která děsí dodnes: Experiment, který ukázal, že většina z nás by poslechla — i kdyby měla ubližovat

Výzkum za hranou: 7 experimentů, které měly vysvětlit naši mysl — i za cenu překročení všech hranic lidskosti

Muž, který chtěl pochopit zlo: příběh Philipa Zimbarda a experimentu, který mu změnil život. Dodnes se řeší, jestli se spletl


Zdroje: Psychology Today, APA, All That is Interesting, Britannica, img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

PlayStation vs. Xbox: dvě cesty k hraní – a proč každá mění, co znamená být hráčem

Seven Sisters: nádherné útesy, které se pomalu rozpadají. Proč krajina, která působí věčně, ve skutečnosti mizí?

Když vědci nechali 1000 AI bez dozoru, nezačaly pracovat. Začaly budovat civilizaci

Lidské tělo má vlastní „uklidňovací systém“. Vědci hledají způsob, jak ho zapnout

CERN chce postavit největší stroj v historii. Mohl by odhalit, jak skončí vesmír

Nejčtenější články

Proč může být oheň na Měsíci nebezpečnější než na Zemi

Den se na pár minut změní v noc: přichází nejdelší zatmění tohoto století

Vesmír se může jednou zhroutit sám do sebe – a možná dřív, než jsme čekali

Buď je špatně gravitace, nebo většina vesmíru neviditelná. Nový experiment nahrává druhé možnosti

72 hodin do kolapsu: vědci varují, jak křehký je prostor nad námi

Medicína

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Objevte tajemství vědomého snění: Tři techniky pro ovládnutí vašich snů

Neustálé chutě a mlsání? Může za to hluk ve vaší hlavě, ne slabá vůle. Co s tím?

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ