Vesmír se může jednou zhroutit sám do sebe – a možná dřív, než jsme čekali

Příběh, který měl jasný směr

Moderní kosmologie dlouho vycházela z jednoho zásadního pozorování. Vesmír se rozpíná a toto rozpínání se zrychluje. Hlavním „viníkem“ je takzvaná temná energie, neznámá složka, která tvoří většinu energie vesmíru a působí proti gravitaci.

Tento model vedl k představě nekonečného rozpínání. Galaxie se od sebe budou vzdalovat, hvězdy postupně zhasnou a vesmír skončí v tichu a chladu.

Co se mění

Nový model ale stojí na jiném předpokladu. Temná energie nemusí být konstantní. Její účinek se může v čase měnit. A právě to mění všechno.

Pokud by její vliv zeslábl nebo se obrátil, rozpínání by se mohlo zpomalit. A v určitém bodě úplně zastavit.

Sonda Psyche proletěla 4 609 kilometrů nad Marsem. Získala rychlost ale i velmi neobvyklý pohled na rudou planetu

Okamžik obratu

V takovém scénáři by vesmír dosáhl maximální velikosti. Poté by začal proces, který je zrcadlovým opakem velkého třesku. Galaxie by se začaly přibližovat. Struktury by se postupně zahušťovaly. Teplota by rostla. A celý vesmír by směřoval ke kolapsu. Tomuto scénáři se říká Big Crunch.

Proč o tom vědci znovu uvažují

Nový model kombinuje klasickou představu temné energie s hypotetickou částicí zvanou axion. Tato kombinace umožňuje popsat chování vesmíru způsobem, který lépe odpovídá některým současným pozorováním.

Nejde o definitivní odpověď. Ale o možnost, která znovu otevírá otázku, kterou se věda zdánlivě uzavřela.

Čas, který zní jinak

Možná nejvíc znepokojivý je odhad časového rámce. Zatímco dřívější scénáře počítaly s prakticky nekonečnou budoucností, tento model hovoří o zhruba 33 miliardách let.

V lidském měřítku je to nepředstavitelně dlouhá doba. V kosmickém měřítku už méně.

Co zůstává

Osud vesmíru tak zůstává otevřený. To, co se ještě nedávno zdálo jako jistota, se znovu mění v otázku. A možná právě to je na celé situaci nejzajímavější.

Ne to, jak vesmír skončí. Ale to, že to stále nevíme.

Vědci objevili nejstarší vzduch na Zemi: bubliny v antarktickém ledu ukrývají dech planety starý 6 milionů let

Dvě černé díry, které „neměly existovat“: proč obří srážka mate astronomy

Vesmír se nezměnil, jen jsme si začali myslet opak: proč je každá mise pořád risk

Mars nebyl vždy rudý. Nová studie ukazuje, že se Zemi podobal víc, než si dnes připouštíme

^{Zdroje: Science Direct, Science Alert, Daily Galaxy, img ai generated leonardo ai}