Mluvíme o revoluci, nebo o konci lidského umění? Toto je v pravém slova smyslu příběh ženy, která má mozek z kódu a která mění pravidla hry.
Digitální debutantka z Curychu
Na první pohled působí Tilly Norwood jako další ambiciózní tvář Hollywoodu. Ve skutečnosti však vznikla ve studiu Xicoia, které je součástí produkční společnosti Particle6. Tu vede Eline Van der Velden, herečka a producentka posedlá myšlenkou propojit kreativitu s umělou inteligencí.
Její „dítě z křemíku“ debutovalo letos na film festivalu v Curychu, kde Tilly během několika minut na plátně dokázala to, na co jiné herečky čakají někdy celé roky – přitáhnout pozornost. Van der Velden tehdy oznámila, že už jedná s agenturami o oficiálním zastoupení Tilly. A dodala: „Chceme, aby se Tilly stala další Scarlett Johansson. Umělí herci nejsou budoucnost – oni už tu jsou.“
Hollywood v panice: „Kdo bude hrát nás?“
Zatímco technologický svět tleská, Hollywood bije na poplach. Jen pár dní po premiéře zaplavily sociální sítě výzvy k bojkotu projektu. Herečky jako Toni Collette, Melissa Barrera nebo Kiersey Clemons varovaly, že syntetická konkurence připraví lidi o práci.
Unie SAG-AFTRA vydala oficiální stanovisko, že Tilly Norwood „není herečka“, ale komerční produkt využívající datové modely z reálných hereckých výkonů bez souhlasu. „Emoce, improvizace, lidská zkušenost – to jsou prvky, které žádná neuronová síť nedokáže napodobit,“ uvedla unie v prohlášení pro The Hollywood Reporter.
Herec Lukas Gage k tomu dodal ironicky: „Prý je s Tilly těžké točit. Nikdy neodpovídá na zprávy.“
Umění nebo algoritmus?
Van der Velden mezitím zmírňuje vášně a tvrdí, že Tilly není náhradou člověka, ale "novým štětcem v paletě tvůrce". Podle ní má AI ve filmu stejné místo, jaké kdysi získala animace nebo CGI.
Otázkou ovšem zůstává, kdo je autorem takového díla – a komu patří práva. Byly pro trénink použity hlasy či pohyby reálných herců? Kdo dostává honorář, pokud je „tvář“ jen výpočetní model?
Právní experti upozorňují, že současné zákony na to nejsou připravené. Evropská směrnice AI Act sice požaduje označování generovaných postav, ale filmový průmysl funguje napříč kontinenty – a regulace se zatím míjí účinkem.
Levná hvězda s drahými otázkami
Z ekonomického hlediska má Tilly obrovský potenciál. Nemarodí, nežaluje producenty a nepožaduje přívěs s ovocím, ani luxusně vybavený obytný přívěs. Studio může „přeprogramovat“ její věk, styl i jazyk, kdykoliv jí změnit barvu a sřih vlasů, nebo jakékoliv telesné proporce a to bez toho, aby hladověla, přejídala se, lebo ulíhala pod skalpel plastického chirurga..
To je sen pro investory, ale noční můra pro tisíce živých tvůrců. Pokud se trend ujme, mohla by vzniknout celá generace syntetických hvězd – s dokonalou kariérou, bez jediného skandálu, ale i bez duše.
Zajímavé je, že některé agentury (např. WME) už veřejně prohlásily, že digitální herce nepřijmou. Jiné ale experimentují s hybridními smlouvami, které kombinují lidský výkon s AI avatarem.
Od CGI k AI: Hollywood v přechodu
Umělí herci ale v případe filmové tvorby nejsou úplně nová věc. Už v roce 2019 vznikly virtuální influencerky jako Lil Miquela, které si vydělávaly miliony na spolupracích s módními značkami. Hlavní rozdíl je ale v tom, že Tilly je plně autonomní systém, který dokáže hrát, mluvit, reagovat – a to zcela bez lidského vstupu.
Společnosti jako Synthesia nebo Hour One už podobné technologie používají k tvorbě firemních videí a marketingových avatarů. Ale přenést tuto myšlenku do filmového světa znamená ohrozit samu podstatu herectví, a tím i jedinečnost lidského projevu.
Příběh Tilly Norwood tudíž není jen o jedné digitální herečce. Je to zrcadlo, ve kterém se filmový průmysl dívá na vlastní budoucnost. Možná jsme svědky nové éry, kdy se umění a algoritmus stanou nerozlučnou dvojicí. Anebo sledujeme první krok k tomu, aby film přestal být lidským dílem.
Jedno je jisté: v Hollywoodu se zrodila hvězda, která nikdy nezestárne – a nikdy se nenarodila.
Zdroje: Deadline.com, Variety.com, Hollywood Reporter, The guardian, LA Times, Foto: Particle6 - Tillynorwood.com