Jeho vyprávění se stalo prvním systematickým obrazem Mongolské říše pro západní publikum. A zároveň zárodkem mýtu, který dodnes formuje naše vnímání Kublajchána, Číny i samotné Asie.
Evropa, která nebyla připravena chápat
Abychom pochopili dopad Marca Pola, je potřeba si uvědomit kontext. Evropa 13. století byla fragmentovaná, technologicky zaostávající a mentálně uzavřená do vlastního světa.
Představa říše, která funguje na základě propracované správy, toleruje různá náboženství, má rozvinutý obchod a infrastrukturu, byla pro mnoho čtenářů téměř neuvěřitelná.
Marco Polo tedy nepřinášel jen informace. Přinášel kulturní šok.
Vyprávění, které nebylo psáno pro historiky
Slavná Kniha o rozmanitosti světa (známá také jako Milion) nevznikla jako přesná kronika. Marco Polo ji diktoval ve vězení, v cizím jazyce, zapisovanou jinou rukou a přepisovanou nesčetněkrát. Už samotný původ textu vysvětluje, proč se v něm mísí osobní zkušenost, doslechy, zobecnění a někdy i zjevná nadsázka.
To ale neznamená, že by Marco Polo lhal. Spíš vyprávěl způsobem, který jeho publikum dokázalo přijmout. A to je klíčové.
Kublajchán jako „ideální vládce“ Západu
V Polově podání vystupuje Kublajchán téměř jako osvícený monarcha: moudrý, spravedlivý, otevřený cizincům, ochotný naslouchat. Tento obraz nebyl náhodný. Evropa tehdy hledala model silné, ale stabilní moci, která by nebyla založena jen na církevní autoritě.
Kublajchán se tak v západní imaginaci stal méně krutým Mongolem, více „císařem v římském smyslu“, symbolem řádu v exotickém světě.
Je velmi pravděpodobné, že právě tímto prizmatem Marco Polo svého patrona vědomě – či nevědomě – vykresloval.
ČTĚTE TAKÉ: Kublajchán: vládce, který dobyl svět – a přesto zůstal cizincem
Viděl Marco Polo opravdu všechno, co popisoval?
Historici se dodnes přou o to, nakolik byl Marco Polo skutečně přítomen u dvora Kublajchána a zda navštívil všechna místa, o nichž píše. Některé detaily v jeho knize odpovídají realitě až překvapivě přesně. Jiné v čínských pramenech chybí.
Ale možná je to špatně položená otázka.
Důležitější než „byl tam, nebo nebyl“ je fakt, že Marco Polo vytvořil první konzistentní narativ, který Evropě umožnil o Asii vůbec přemýšlet jinak než skrze legendy a strach.
Mýtus, který byl silnější než fakta
Marco Polo změnil způsob, jakým Západ uvažoval o světě. Ne proto, že by byl dokonalým pozorovatelem. Ale proto, že:
spojil vzdálený svět do srozumitelného příběhu,
dal jména, strukturu a řád něčemu, co bylo dosud chaotické,
a ukázal, že „jiný svět“ může fungovat lépe než ten náš.
Tím ale zároveň vytvořil mýtus. Obraz Kublajchána, který byl filtrován evropským pohledem, potřebami publika a očekáváním doby. Obraz, který byl pravdivý jen částečně, ale nesmírně vlivný.
Proč na Marcovi Polovi záleží dodnes
Ne proto, že by byl prvním cestovatelem. Ale proto, že byl prvním vypravěčem globalizovaného světa.
Jeho text ukazuje, jak snadno se fakta mění v příběhy – a jak silně tyto příběhy formují dějiny. Kublajchán, jak ho známe ze západní tradice, není jen historická postava. Je to konstrukt. Výsledek setkání dvou civilizací, které si navzájem nerozuměly – a přesto se pokusily jedna druhou popsat.
A právě v tom je Marco Polo dodnes fascinující.
Zdroje: Britannica, National Geographic, History.com img AI generated Leonardo AI
