Casanova uprchl z vězení přes střechu Dóžecího paláce. Jeho nejslavnější dobrodružství nebylo milostné

Vězeň, který nevěděl, kdy ho propustí

Giacomo Casanova vstoupil do dějin jako svůdník, spisovatel a cestovatel. V červenci 1755 ho ovšem benátské úřady zatkly a umístily do takzvaných Piombi, vězeňských prostor pod střechou Dóžecího paláce. Označení odkazovalo na olověné střešní desky, kvůli nimž bývaly cely v létě nesnesitelně horké.

Casanova nebyl odsouzen v běžném veřejném procesu s jasně stanoveným trestem. V autoritářském systému Benátské republiky mohly bezpečnostní orgány zasáhnout i proti lidem pokládaným za politicky či mravně nebezpečné. Pro vězně byla nejhorší právě nejistota, zda uvnitř stráví měsíce, nebo celé roky.

První plán nevyšel

Ve vlastním pozdějším líčení Casanova popisuje, jak získal ostrý kovový nástroj, ukrýval jej a postupně připravoval cestu ven. Jeho první plán přerušilo přemístění do jiné cely. Místo rezignace našel spojence v duchovním Marinu Balbim, který byl vězněn nedaleko.

Podle Casanovových pamětí oba muži využili přístup do prostoru nad celami a vydali se na střechu paláce. Každý krok byl riskantní: pod nimi se nacházely stráže a nahoře kluzké střešní plochy, jejichž překonání nebylo v noci vůbec snadné.

Ven z paláce, nikoli rovnou do svobody

Útěk se odehrál v noci z 31. října na 1. listopadu 1756. Uprchlíci se po střechách a vnitřních prostorách dostali do části paláce, odkud nakonec dokázali vyjít. Vyprávění zahrnuje také improvizaci a využití toho, že návštěvník dobře oblečený jako svobodný muž nevzbuzoval stejnou pozornost jako uprchlý trestanec.

Důležité je nezaměňovat doložené jádro události s každým detailem, který známe především z Casanovova vlastního podání. Byl mimořádně schopným vypravěčem a své dobrodružství sepsal až s časovým odstupem. Samotný úspěšný útěk z Piombi však není pouhou literární fikcí.

Proč příběh přežil

Dóžecí palác dnes návštěvníkům umožňuje nahlédnout i do prostor spojených s benátskými věznicemi. Casanovův příběh má zvláštní přitažlivost: jeho hlavním hrdinou není neporazitelný bojovník, ale člověk, který využívá trpělivost, znalost lidí a improvizaci.

Zároveň ukazuje nepříjemnou stránku elegantních Benátek. Za fasádami okázalé architektury fungoval systém politického dohledu a utajených rozhodnutí. Právě v tomto kontrastu mezi nádherou paláce a strachem vězně se skrývá nejsilnější část celého dobrodružství.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Válečné paradoxy dějin II: Od krvavých bojišť k medicíně, která zachraňuje miliony životů

Pod středověkým rukopisem se ukrýval ztracený hvězdný katalog. Vědci přečetli stopy antického génia

Van Gogh nebyl jen malíř šílenství. 10 věcí, které ukazují skutečnější příběh slavného umělce

^{Zdroje: Kód Enigma [1], Encyclopaedia Britannica – Giacomo Casanova [2], ai generated}