• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Ekologie a znečištění

Vědci sledovali tučňáčí trus z vesmíru po dobu 30 let. To, co v něm našli, je opravdu znepokojilo

Na družicových snímcích Antarktidy nevypadají kolonie tučňáků jako zástupy černobílých ptáků. Jednotlivá zvířata jsou příliš malá. Prozradí je však rozsáhlé barevné skvrny, které zůstávají na kamenech kolem hnízd.

6. 8. 2026

Vědci nyní zjistili, že z oběžné dráhy lze rozeznat nejen přítomnost kolonie, ale také to, čím se její obyvatelé živí. Třicetiletý záznam ukázal, že společně s mořským ledem se mění i potrava tučňáků kroužkových – a některým populacím tato změna zřejmě neprospívá.

Růžová znamená kril, bílá ryby

Výzkumný tým vedený Caseym Youngfleshem z Clemson University analyzoval snímky družic Landsat pořízené v letech 1984 až 2013. Zaměřil se na více než stovku míst kolem antarktického pobřeží, kde tučňáci kroužkoví vytvářejí početné hnízdní kolonie.

Klíčem byla spektrální stopa guána, tedy způsob, jakým jeho povrch odráží viditelné a infračervené záření. Pokud tučňáci jedí převážně kril, jejich trus získává růžové až načervenalé zbarvení. Strava bohatší na ryby zanechává bělejší skvrny. Rozdíl je při dostatečně velkém nahromadění rozeznatelný také z vesmíru.

Vědci se ovšem nespoléhali pouze na barvy v satelitních datech. Přímo v Antarktidě odebrali vzorky, jejich spektrální vlastnosti změřili v laboratoři a pomocí analýzy stabilních izotopů ověřili, jaký podíl ryb a krilu jídelníček jednotlivých kolonií obsahoval. Teprve z těchto výsledků vytvořili model, který následně použili na archivní snímky.

Družice tak nepřiblížily jednotlivé tučňáky ani jejich poslední úlovek. Ukázaly dlouhodobý obraz potravy celých kolonií na ploše, kterou by výzkumníci v terénu nedokázali pravidelně kontrolovat.

Společně s ledem mizely z jídelníčku ryby

Výsledek ukázal zřetelnou souvislost s mořským ledem. V oblastech a letech s větším množstvím ledu jedli tučňáci více ryb, zejména antarktických stříbrnic. Tam, kde bylo ledu méně, přecházel jejich jídelníček ve větší míře ke krilu.

Antarktické stříbrnice jsou na ledové prostředí úzce navázané. Mořský led využívají během svého životního cyklu a jeho úbytek může zhoršovat podmínky pro rozmnožování i přežití mladých ryb. Tučňáci pak musejí častěji sáhnout po kořisti, která zůstává dostupná – po drobných korýších tvořících obrovská hejna.

Kril sám o sobě není špatnou potravou. Tučňáci jej běžně loví a v některých částech Antarktidy tvoří základ jejich jídelníčku. Ryby však představují energeticky hodnotnější zdroj a předchozí studie ukázaly, že mláďata krmená větším množstvím ryb mohou růst rychleji a mít lepší šanci přežít první náročné období života.

Nový výzkum navíc zjistil, že kolonie s dlouhodobě vyšším podílem krilu v potravě častěji populačně klesaly než kolonie, v jejichž jídelníčku zůstávalo více ryb. Studie tím neprokazuje, že kril přímo způsobuje úbytek tučňáků. Strava, množství ledu, dostupnost kořisti a početnost kolonií jsou součástí stejného proměňujícího se ekosystému. Jejich spojení však poskytuje důležité varování.

Třicet let staré snímky dostaly nový význam

Družice Landsat nebyly vypuštěny proto, aby kontrolovaly odstín tučňáčího trusu. Jejich dlouhý a souvislý archiv ale vědcům umožnil vrátit se desítky let do minulosti a položit otázku, s níž původní snímky nikdo nepořizoval.

Právě to je na výzkumu možná nejpozoruhodnější. Technická novinka nespočívá v tom, že by dnešní satelity pořídily mimořádně detailní fotografie. Rozhodující bylo propojení starých snímků s moderní geochemií, statistickými metodami a výpočetní technikou. Z barevné skvrny na pobřeží se tím stal záznam o proměně antarktického potravního řetězce.

Studované období skončilo v roce 2013. V následujících letech klesal rozsah antarktického mořského ledu opakovaně k mimořádně nízkým hodnotám. Výzkumníci proto chtějí model rozšířit o novější data z družic Landsat 8 a 9 a sledovat, zda se přechod ke krilu projevuje ve stále větší části kontinentu.

Tučňáci kroužkoví jsou rozšířeni kolem velké části Antarktidy a reagují na změny v moři, které není možné sledovat pouze z jednoho výzkumného stanoviště. Jejich kolonie proto fungují jako citlivé ukazatele stavu celého ekosystému. Ukázalo se přitom, že jedno z nejpřesnějších varování nezanechávají ve vodě ani ve vzduchu, ale na kamenech pod vlastními hnízdy.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Jak dřevo uchovává dějiny: nové výzkumy ukazují, že letokruhy lžou méně než kroniky

Nejžhavější místo planety: proč se teplota v Íránské poušti blíží fyzikálním limitům

Poslední sklizeň byla řepka. O sedmnáct let později pole pokrývaly orchideje – bez jediného výsevu

5 neuvěřitelných přírodních úkazů počasí, které šokovaly svět

Tajemství hlubokého oceánu: jaké druhy žijí v zóně, kam nedopadá světlo


Další články o přírodě, vědě a objevech najdete na Kód Enigma.
Zdroje: Current Biology [
1], NASA Earth Observatory [2], University of California, Santa Cruz [3], Clemson University [4], NASA Landsat Science [5], img ai generated

Nejnovější články

Ted Bundy zemřel před desítkami let. DNA teď pomohla objasnit vraždu sedmnáctileté dívky

Vědkyně po 1 600 letech zopakovala římský trik. Sklo z antického poháru mění barvu podle světla

V Osvětimi se mladá tanečnice postavila ozbrojenému esesákovi. Příběh Francesky Mannové má několik verzí

Bitcoin nemá továrny, zaměstnance ani vlastní stát. Proč za něj lidé platí tolik peněz?

Bolest zad ještě neznamená poškozenou páteř. Vědci vysvětlují, co skutečně pomáhá

Nejčtenější články

Zmenšuje se penis s věkem? Medicínský pohled do trenýrek, který rozptýlí všechny pochybnosti lépe než kamarádi v hospodě

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Ted Bundy zemřel před desítkami let. DNA teď pomohla objasnit vraždu sedmnáctileté dívky

Vědkyně po 1 600 letech zopakovala římský trik. Sklo z antického poháru mění barvu podle světla

Dřevorubci rozřízli dutý strom a uvnitř našli mumifikovaného psa. Příroda ho uchovala téměř dvacet let

Ekologie a znečištění

Vánoce v konfliktu s planetou: když se tradice střetává s realitou novodobého plýtvání

Česká čistírna vypustila 44 kilogramů „věčných chemikálií“. Proč se těchto látek neumíme zbavit?

Stromy už možná stačit nebudou. Vědci zkoušejí ukládat uhlík do skal, betonu i oceánu

Semena pro konec světa možná nevydrží ani zdaleka tak dlouho, jak jsme čekali

Nad americkým městem se vytvořilo neviditelné víko. Pod ním se vzduch změnil v jed

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ