Požár je daleko, kouř nikoli
Vědci sledovali dva druhy můr během extrémní kouřové epizody v Kanadě a zjistili vyšší výskyt složených, zmačkaných či jinak deformovaných křídel u jedinců, kteří nebyli požáru vystavení přímo. Rok 2023 přinesl Kanadě mimořádnou sezonu lesních požárů. Kouř zasáhl rozsáhlá území a na některých místech vystoupaly koncentrace jemných částic PM2.5 na hodnoty znamenající velmi špatnou kvalitu ovzduší. Pro člověka jsou zdravotní rizika kouře dobře známá. U volně žijícího hmyzu však máme mnohem méně informací.
Výzkumníci proto využili extrémní kouřovou epizodu jako přirozený experiment. Zaměřili se na dva druhy lesních můr, jejichž larvy mohou v boreálních lesích vytvářet populační gradace, a sledovali, zda se podmínky během larválního vývoje projeví později na podobě dospělého hmyzu.
Křídlo vzniká dlouho před prvním letem
Dospělý motýl nebo můra se neobjeví s křídlem, které by začalo vznikat teprve při vylíhnutí z kukly. Jeho základy se vyvíjejí během předchozích fází života a správná tvorba výsledného orgánu závisí na velmi přesně koordinované metamorfóze.
Výzkumníci zaznamenali po expozici kouři významně vyšší výskyt deformací křídel. Typickým problémem byla křídla složená, zmačkaná nebo neúplně rozvinutá. Podobný obraz se objevil u obou sledovaných druhů, přestože přesná míra poškození a rozdíly mezi pohlavími nebyly totožné.
Výsledek je důležitý právě proto, že housenka mohla kouř zažít v době, kdy ještě žádná funkční křídla neměla. Následek se projevil až později, po metamorfóze.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
U samců se problém projevil také při letu
U jednoho sledovaného druhu měli samci více deformovaných křídel a zároveň se v menším počtu objevovali ve feromonových pastech, které lákají létající samce hledající partnerky. Jde o nepřímý, ale důležitý signál, že změna vzhledu křídla může mít skutečný funkční dopad.
Deformované křídlo totiž není jen kosmetická odchylka. U létajícího hmyzu může ovlivnit schopnost najít partnera, uniknout predátorovi, přesunout se za potravou nebo kolonizovat nové území. U druhů, jejichž populace výrazně kolísají a mohou ovlivňovat celé lesní porosty, by změny letových schopností mohly zasáhnout také jejich šíření krajinou.
Co přesně kouř udělal, zatím nevíme
Právě tady je důležitá opatrnost. Studie ukazuje souvislost mezi silnou kouřovou expozicí a změnami vývoje, ale neurčila jedinou konkrétní chemickou látku nebo mechanismus, který by bylo možné označit za příčinu.
Kouř z biomasy obsahuje složitou směs jemných částic a mnoha organických i anorganických sloučenin. Expozice může působit přímo na organismus, ovlivňovat metabolický a oxidační stres nebo nepřímo měnit rostlinu, kterou housenka konzumuje. Samotná deformace tak může být konečným výsledkem několika různých procesů probíhajících během citlivé části vývoje.
Ekologická stopa, kterou z oblohy nevidíme
Dopady požárů na ekosystémy obvykle měříme spálenou plochou, úhynem stromů, ztrátou stanovišť nebo množstvím uhlíku uvolněného do atmosféry. Kouř ale zasahuje mnohem větší prostor, včetně míst, kam plameny nikdy nedorazí.
Pokud dokáže ovlivnit vývoj hmyzu, mohou důsledky pokračovat přes potravní vztahy dál. Hmyz je potravou jiných živočichů, opyluje rostliny, rozkládá organickou hmotu a v některých případech rozhoduje o zdravotním stavu celých lesních porostů. S rostoucí intenzitou velkých požárních sezon tak možná nebude stačit ptát se, co oheň spálil. Stále důležitější bude také otázka, co změnil kouř v organismech, které žily stovky kilometrů od plamenů.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], Environmental Science and Pollution Research – Wildfire smoke exposure impacts wing development of two pest outbreaking moths in boreal forests, DOI 10.1007/s11356-026-38023-0 [2], PubMed [3]. img ai generated
