Když se objevila nová technologie, pornoprůmysl už hledal způsob, jak na ní vydělat
Představme si internet poloviny devadesátých let. Stránky se načítají pomalu, fotografie se objevují postupně a přehrát několikaminutové video představuje pro většinu domácích připojení značný problém. Nakupování přes internet je stále novinkou a představa, že lidé budou pravidelně platit za digitální obsah, působí nejistě.
Přesto už tehdy existoval trh, který měl o placené internetové služby mimořádný zájem. Průmysl pro dospělé.
Provozovatelé erotických webů potřebovali vyřešit velmi konkrétní problémy. Jak přijmout platbu od zákazníka, kterého nikdy neuvidí? Jak mu okamžitě zpřístupnit obsah? Jak zabránit tomu, aby nezaplatil? A jak jej přesvědčit, aby se příští měsíc vrátil? Dnes jde o běžné otázky digitálního podnikání. V devadesátých letech se však teprve hledaly odpovědi.
Historik technologií Jonathan Coopersmith z Texas A&M University se vlivem pornografie na rozvoj komunikačních technologií zabývá dlouhodobě. Ve svých studiích upozorňuje, že erotický obsah opakovaně podporoval přijetí nových médií, protože jejich uživatelům nabízel silnou motivaci překonat počáteční technické obtíže a vysoké ceny.
To ovšem neznamená, že pornoprůmysl vynalezl internet, videokazetu nebo streaming. Často spíše dokázal rychle využít technologie, jejichž komerční potenciál ostatní podnikatelé teprve objevovali. A první velká ukázka tohoto mechanismu přišla ještě před rozšířením internetu.
VHS: Opravdu porno rozhodlo nejslavnější technologickou válku?
Na konci sedmdesátých let se začaly v domácnostech objevovat videorekordéry. Diváci najednou nemuseli čekat, až televize odvysílá jejich oblíbený film. Mohli si jej přehrát z kazety, nahrát vlastní pořad nebo navštívit videopůjčovnu.
Současně se rozhořel boj mezi dvěma hlavními formáty: Betamaxem společnosti Sony a VHS, za jehož vývojem stála japonská JVC.
Betamax měl v některých parametrech výhody, ale VHS postupně získalo převahu na spotřebitelském trhu.
Podle jedné z nejznámějších technologických legend o vítězství rozhodl právě pornoprůmysl. Výrobci erotických filmů údajně upřednostňovali VHS, a tak si tento formát začalo kupovat více zákazníků.
Na příběhu existuje pravdivé jádro, ale není to úplné vysvětlení. Erotické filmy skutečně představovaly významnou část raného trhu s domácím videem. Možnost sledovat je v soukromí vlastního domova byla pro zákazníky přitažlivá. Nemuseli navštěvovat specializovaná kina a získali mnohem větší kontrolu nad tím, kdy a co budou sledovat.
VHS však uspělo také díky delší době záznamu, cenám zařízení, obchodní strategii výrobců, dostupnosti přístrojů a rozsahu nabídky filmů v půjčovnách. Neexistuje spolehlivý důkaz, že by pornografie sama rozhodla celý souboj.
Její vliv byl ale důležitý z jiného důvodu. Ukázala, jak silnou hodnotu může mít technologie, která zákazníkovi umožní sledovat obsah v soukromí, bez omezení televizním programem. Právě tato vlastnost domácího videa později změnila způsob, jakým lidé konzumovali i běžné filmy.
Internetové platby: Proč erotické weby potřebovaly to, co dnes používá každý e-shop
Když se v devadesátých letech začal internet otevírat komerčnímu podnikání, erotické společnosti patřily mezi první, které pochopily význam placeného digitálního obsahu. Tradiční model prodeje filmů nebo časopisů měl jasný princip. Zákazník zaplatil a dostal fyzický výrobek. Na internetu ale žádný výrobek převzít nemusel. Stačilo mu zpřístupnit stránku, fotografii nebo video. Právě zde vznikl problém.
Jak ověřit, že zákazník skutečně zaplatil? Jak zabránit zneužití platební karty? A jak zajistit, aby po zaplacení okamžitě získal přístup k obsahu?
Erotické weby potřebovaly automatizované systémy, které dokázaly přijímat platby, spravovat uživatelské účty a kontrolovat předplatné. Jejich provozovatelé proto patřili mezi významné zákazníky a experimentátory raného internetového platebního trhu.
Vývoj těchto řešení samozřejmě probíhal také v bankovnictví, maloobchodě a dalších odvětvích. Pornoprůmysl však vytvářel komerční poptávku po jejich rychlém zavádění.
Pozoruhodnou součástí příběhu jsou opakované platby. Dnes je běžné, že zákazník každý měsíc platí za streamovací službu, software nebo digitální časopis. V devadesátých letech však řada internetových podnikatelů teprve zjišťovala, jak podobný model provozovat.
Erotické weby jej využívaly velmi intenzivně. Zákazník zaplatil za přístup do členské sekce a jeho předplatné se po uplynutí určitého období obnovovalo.
Tento princip umožňoval společnostem získávat předvídatelnější příjmy, ale současně přinášel problémy s rušením předplatného, reklamací a neoprávněnými platbami. Některé z nich jsou důvěrně známé i dnešním uživatelům internetu.
Partnerské odkazy a reklama: Když se začalo platit za přivedeného zákazníka
Erotické stránky nepomáhaly rozvíjet pouze online platby. Významně experimentovaly také se způsobem, jak na internetu získávat zákazníky. Jedním z úspěšných modelů se staly partnerské programy, dnes běžně označované jako affiliate marketing. Princip je jednoduchý. Provozovatel webu doporučí službu jiného obchodníka a za zákazníka, který prostřednictvím odkazu nakoupí, dostane provizi.
Aby model fungoval, bylo potřeba určit, odkud zákazník přišel. Internetové služby proto využívaly identifikátory v odkazech, evidenci návštěv a mechanismy pro přiřazování uskutečněných plateb jednotlivým partnerům.
Erotický průmysl patřil mezi odvětví, v nichž se takové postupy velmi rychle rozvíjely. Nevynalezl celý affiliate marketing. Partnerské obchodní vztahy existovaly dávno před internetem a rané digitální programy zaváděly také společnosti mimo erotický sektor. Přispěl však k rozšíření a technickému zdokonalování modelů, které později začaly používat nejrůznější e-shopy, cestovatelské weby a digitální služby.
Z tohoto prostředí pochází také méně lichotivá část internetového dědictví. Agresivní reklamní okna, řetězce přesměrování nebo pokusy udržet uživatele na stránkách za každou cenu se staly součástí konkurenčního boje o návštěvnost.
Některé praktiky se pak rozšířily i mimo erotické weby a postupně přispěly k tomu, že internetové prohlížeče začaly nežádoucí vyskakovací okna blokovat.
Technologická inovace totiž nemusí vždy znamenat něco, co je pro uživatele příjemné. Někdy jde jednoduše o účinnější způsob, jak získat jeho pozornost nebo peníze.
Webkamery: Z obyčejného přenosu obrazu vznikl nový druh podnikání
Další proměna přišla s rozšířením domácích počítačů, levnějších digitálních kamer a rychlejšího internetového připojení.
V roce 1996 spustila americká studentka Jennifer Ringleyová projekt JenniCam. Kamera umístěná v jejím pokoji pravidelně pořizovala fotografie a zveřejňovala je na internetu.
Návštěvníci tak mohli sledovat její každodenní život. Většinou šlo o docela obyčejné situace: studium, rozhovory, odpočinek nebo pohyb po bytě. Občas však kamera zachytila také intimní momenty.
JenniCam původně nebyl klasickou pornografickou službou. Šlo především o experiment s nepřetržitým zpřístupněním soukromého života veřejnosti.
Projekt však ukázal, že lidé jsou ochotni sledovat nejen profesionálně vytvořený obsah, ale také zdánlivě obyčejnou realitu cizího člověka.
Ringleyová postupně zavedla placený přístup k častěji aktualizovaným snímkům. Její stránky získaly mimořádnou popularitu a staly se jedním z předchůdců dnešního internetového vysílání založeného na osobnosti konkrétního tvůrce.
Na podobné experimenty navázaly služby zaměřené na živé erotické přenosy.
Ty už nespočívaly pouze v pasivním sledování. Diváci mohli s účinkujícími komunikovat prostřednictvím chatu, platit za individuální obsah nebo ovlivňovat průběh vystoupení.
Vznikal tak obchodní model, v němž se kombinovalo video, přímá komunikace, digitální platby a osobní vztah mezi tvůrcem a publikem.
Dnes jsou podobné prvky samozřejmou součástí mnoha internetových platforem. Živé vysílání, placená členství, příspěvky fanoušků nebo individuálně zpřístupněný obsah využívají také hudebníci, lektoři, komentátoři a další tvůrci.
Nebylo by správné tvrdit, že všechny tyto služby vznikly díky pornografii. Historie webkamer a online komunit má více nezávislých vývojových linií.
Erotický camming však patřil mezi raná prostředí, která ukázala, že živou komunikaci s publikem lze proměnit ve fungující digitální podnikání.
Streaming a video na požádání: Když už nikdo nechtěl čekat
S rostoucí rychlostí internetu se změnilo také chování diváků.
Zpočátku bylo nutné video stáhnout do počítače a teprve potom přehrát. To mohlo podle délky souboru a rychlosti připojení trvat velmi dlouho.
Postupně se však prosazovalo streamování, při němž se obsah přehrává už během přenosu dat.
Průmysl pro dospělé měl o tuto technologii mimořádný zájem. Zákazníci chtěli rychlý a pohodlný přístup k obrazovému obsahu, který nebylo nutné skladovat na kazetách nebo discích.
Erotické společnosti proto patřily mezi první komerční provozovatele různých forem videa na požádání. Experimentovaly s kvalitou obrazu, délkou souborů, placením za jednotlivá videa a později také s přístupem přes mobilní zařízení.
Rozvoj streamingu ale nebyl výsledkem jediné průmyslové větve. Technologické základy vznikaly také v akademickém prostředí, telekomunikacích, televizním vysílání a počítačovém průmyslu.
Pornografie fungovala jako jeden z trhů, které dokázaly nové možnosti rychle využívat.
Ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století pak nastal další významný zlom.
Rozšířily se weby s krátkými videi dostupnými zdarma, které připomínaly model YouTube. V erotickém prostředí se prosadily takzvané tube sites, na nichž uživatelé mohli obsah přehrávat přímo v prohlížeči.
Pro tradiční producenty šlo o zásadní změnu.
Zatímco dříve vydělávali především prodejem filmů, videokazet, DVD nebo placeného přístupu, nové weby přitahovaly publikum obrovským množstvím bezplatných videí.
Současně se však rozšířily problémy s neoprávněným kopírováním, porušováním autorských práv a nedostatečnou kontrolou nahrávaného obsahu.
Zde se ukazuje, že technologický pokrok může být pro některé podnikatele příležitostí a pro jiné existenční hrozbou.
Odvětví, které dříve pomáhalo rozšiřovat placené online video, muselo najednou samo hledat odpověď na to, jak vydělávat ve světě, kde si diváci zvykli na bezplatné přehrávání.
Umělá inteligence: Když technologie začne vytvářet problémy, které dříve neexistovaly
Podobný mechanismus dnes sledujeme u generativní umělé inteligence.
Modely schopné vytvářet fotografie, videa, hlasové nahrávky nebo syntetické postavy nabízejí nový způsob produkce digitálního obsahu. Erotické služby proto experimentují také s virtuálními osobnostmi a interaktivními systémy, které reagují na přání uživatelů.
Tentokrát však nejde pouze o pohodlnější distribuci nebo nové obchodní modely.
Generativní AI přináší zásadní otázku souhlasu.
Technologie totiž umožňuje vytvářet přesvědčivě vypadající intimní zobrazení skutečných lidí, kteří s jejich vznikem nikdy nesouhlasili.
Výzkumníci z Oxford Internet Institute v roce 2025 upozornili na rychle rostoucí dostupnost nástrojů pro tvorbu podobných materiálů. Při analýze veřejně dostupných modelů identifikovali téměř 35 tisíc variant určených k napodobování konkrétních osob. Ve zkoumaném vzorku převažovaly modely zaměřené na ženy a metadata některých z nich naznačovala využití k vytváření intimních obrazů bez souhlasu.
Problém tedy nespočívá pouze v tom, že lze vytvořit obsah, který vypadá skutečně.
Jde také o možnost poškodit pověst, soukromí a důstojnost člověka, který se na jeho vzniku vůbec nepodílel.
Stejně jako v případě internetových plateb nebo streamingu tak erotický sektor patří mezi oblasti, kde se nové digitální možnosti rychle střetávají s praktickými otázkami.
Rozdíl je v tom, že tentokrát mohou být důsledky technologického experimentování mimořádně závažné pro lidi, kteří nejsou jeho zákazníky ani účastníky.
Proč právě porno tolikrát pomáhalo posouvat technologie dopředu?
Historie domácího videa, internetových plateb, webkamer i streamingu ukazuje několik společných vlastností trhu s erotickým obsahem.
Zákazníci často požadovali soukromí a diskrétnost. Chtěli mít okamžitý přístup k obsahu a možnost rozhodovat o tom, kdy a jak jej budou sledovat. Zároveň existovala ochota platit za služby, které tyto potřeby dokázaly splnit.
Pro podnikatele to znamenalo silnou motivaci zkoušet nové technologie.
Pokud videokazeta umožnila sledovat film bez návštěvy kina, objevili se zákazníci. Pokud internet dovolil okamžitý přístup k placenému obsahu, vznikl nový trh. Pokud webkamera nabídla interakci v reálném čase, začaly se rozvíjet další obchodní modely.
Přitom se často neobjevovala úplně nová technická řešení. Měnil se způsob, jakým byly existující technologie používány, kombinovány a prodávány.
Právě to je důležitý rozdíl mezi vynálezem a inovací.
Vynález může vzniknout v laboratoři, ale jeho skutečný význam se někdy projeví až ve chvíli, kdy někdo objeví praktické využití, za které jsou lidé ochotni platit.
Pornoprůmysl byl v určitých obdobích jedním z prostředí, kde se podobné možnosti testovaly mimořádně rychle.
To ovšem neznamená, že jeho působení bylo výhradně přínosné. Vedle inovací vznikaly agresivní reklamní praktiky, problémy s ochranou osobních údajů, porušováním autorských práv i závažná rizika spojená s obsahem vytvářeným bez souhlasu zúčastněných.
Jeho technologické dědictví proto není jednoduchým příběhem úspěchu.
Ukazuje spíše, že pokrok často vzniká tam, kde se setká silná poptávka, dostupná technologie a možnost na jejím využití vydělat. Výsledkem mohou být služby, které usnadní život milionům lidí, ale také postupy, jejichž negativní důsledky musí společnost řešit ještě dlouho poté.
A tak je docela dobře možné, že některé obchodní modely dnešního internetu by se bez odvětví pro dospělé vyvíjely jinak nebo pomaleji.
Ne proto, že by jeho podnikatelé vynalezli všechny technologie, které používáme.
Ale proto, že patřili k těm, kteří byli ochotni s nimi začít podnikat dříve než ostatní.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], Jonathan Coopersmith – Does Your Mother Know What You Really Do? The Changing Nature and Image of Computer-Based Pornography, History and Technology, 2006 [2], Jonathan Coopersmith – Pornography, Videotape and the Internet, IEEE Technology and Society Magazine, 2000 [3], Gresham College – Sex and the Internet, odborná přednáška o digitálních technologiích a elektronickém obchodování [4], National Archives – Video Guidance: Identifying Video Formats [5], Angela Jones – Camming: Money, Power, and Pleasure in the Sex Work Industry, NYU Press, 2020 [6], Wired – April 14, 1996: JenniCam Starts Lifecasting [7], The Guardian – Plug Pulled on Live Website Seen by Millions, 2004 [8], Reuters – Websites an X-rated Headache, 2008 [9], Oxford Internet Institute – Dramatic Rise in Publicly Downloadable Deepfake Image Generators, 2025 [10], NIST – Reducing Risks Posed by Synthetic Content, 2024 [11], img ai generated
