Vědec viděl barvy jinak než ostatní. Po smrti odkázal oči vědě a DNA odhalila důvod

Červená nebyla taková, jak ji znali ostatní

John Dalton a jeho bratr vnímali některé barevné odstíny nezvykle. Dalton popisoval, že například šarlatová a zelená nebo růžová a modrá mu připadaly podobné. V době, kdy ještě nebylo možné změřit genetický základ lidského vidění, se rozhodl svou zkušenost systematicky popsat.

Dne 31. října 1794 představil manchesterské učené společnosti přednášku o mimořádných skutečnostech týkajících se barevného vidění. Jeho pozorování pomohla odlišit poruchu vnímání barev od prosté nepozornosti či nedostatku znalosti barev.

Daltonova hypotéza byla chybná

Dalton si představoval, že jeho sklivec, průhledná gelovitá hmota uvnitř oka, může být zabarvený do modra a některé vlnové délky světla odfiltrovat. Takové vysvětlení dávalo zdánlivý smysl: pokud se světlo před vstupem do sítnice změní, změní se i výsledný obraz.

Před smrtí roku 1844 proto požádal, aby byly jeho oči vyšetřeny. Lékař Joseph Ransome zjistil, že jejich vnitřní prostředí je čiré. Hypotéza o barevné tekutině neobstála, skutečná příčina ale zůstala nevyřešená.

^{John Dalton, Public Domain}

Po sto padesáti letech odpověděla DNA

Uchované oční tkáně umožnily vědcům roku 1995 provést genetickou analýzu. Ukázala, že Daltonovi chyběla správně fungující složka systému citlivého na střední vlnové délky světla. V odborné terminologii šlo o deuteranopii, jednu z forem vrozené poruchy červeno-zeleného vidění.

To neznamená, že člověk s tímto stavem vidí svět pouze černobíle. Jeho barevné vjemy jsou odlišné především v určitých kombinacích odstínů. Míra praktických potíží závisí také na prostředí a na tom, jak se informace pomocí barev sdělují.

Experiment pokračoval i po smrti

Dalton neměl k dispozici molekulární biologii ani přesné poznání světločivných pigmentů v sítnici. Přesto položil otázku správným způsobem: svou zkušenost zdokumentoval tak, aby ji jednou mohli ostatní ověřit.

Příběh jeho očí je proto méně kuriozitou než připomínkou podstaty vědy. Dobrá hypotéza nemusí být správná, aby vedla k pokroku. Důležité je, že ji lze zkoumat a případně vyvrátit novými důkazy.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Po zemětřesení, které zabilo 309 lidí, skončili vědci před soudem. O co se v L’Aquile skutečně vedl spor?

Zebřička si po poranění dokáže znovu opravit míchu. Vědci zjistili, kdo včas uklidní destruktivní zánět

Dvě DNA by se měly odpuzovat. Vědci poprvé natočili, jak se přesto spojí jako zip

^{Zdroje: Kód Enigma [1], Manchester Literary and Philosophical Society – John Dalton [2], Science – The chemistry of John Dalton’s color blindness [3], McGill University – John Dalton’s Eyeball [4], ai generated}