• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Technologie

Proč má semafor právě červenou, žlutou a zelenou? A proč na semaforu pro chodce žlutá chybí?

Červená, žlutá, zelená. Tři barvy, které řídí každodenní pohyb milionů lidí – a přesto nad jejich volbou většinou nikdo nepřemýšlí. Proč právě tyto barvyřídí náš pohyb?

20. 1. 2026

Nejde ale o náhodu ani o estetické rozhodnutí. Kombinace semaforových barev vznikla ze spojení historie železnice, fyziky světla a limitů lidského zraku.

Červená: signál, který je vidět nejdál

Červená má nejdelší vlnovou délku ze všech barev viditelného spektra. Díky tomu:

  • je rozpoznatelná na největší vzdálenost,

  • méně se rozptyluje v mlze, dešti nebo prachu,

  • a lidské oko ji registruje rychle a spolehlivě.

Její význam „zastav“ pochází už z 19. století, kdy ji používala železnice. Mechanické návěsti a světelné signály varovaly strojvedoucí před nebezpečím právě červenou barvou. Silniční doprava tento význam pouze převzala.

Žlutá: varování, ne rozkaz

Žlutá (jantarová) barva má druhou nejdelší vlnovou délku po červené. Je tedy velmi dobře viditelná, ale nepůsobí tak alarmujícím dojmem. Právě proto se hodí jako přechodový signál.

Neříká „jeď“, ani „okamžitě stůj“. Říká: pozor, situace se mění.
Stejný princip dodnes platí u výstražných značek, školních zón nebo výstražných světel.

Zelená: původně neznamenala „volno“

Zajímavé je, že zelená nebyla původně barvou „můžete jet“. Na raných železničních signalizacích tuto roli plnilo bílé světlo. To se ale ukázalo jako nebezpečné – v noci si strojvedoucí někdy spletli hvězdy s povolením k jízdě.

Po několika vážných nehodách bylo bílé světlo opuštěno a zelená převzala roli signálu „volno“. Byla dostatečně viditelná, ale jasně odlišná od červené.

Proč na semaforu pro chodce chybí žlutá?

Na rozdíl od řidičů chodci nedostávají „přechodovou fázi“. Důvod je jednoduchý:
chodec se nerozhoduje v pohybu stejným způsobem jako řidič.

Auto jede vysokou rychlostí a potřebuje čas na reakci i brzdění. Chodec stojí, nebo jde pomalu. Proto u něj stačí binární informace:

  • může jít,

  • nebo musí stát.

Přidání žluté by u chodců spíš zvyšovalo nejistotu než bezpečnost. Výjimkou jsou jen některé systémy s blikající zelenou, které už ale slouží spíš jako upozornění než plnohodnotný signál.

Proč ne modrá nebo fialová?

Krátké vlnové délky (modrá, fialová) se hůře rozlišují na dálku, snadněji splývají s pozadím a jsou citlivější na zhoršené podmínky.

Z hlediska bezpečnosti jsou tedy nevhodné. Semafor není dekorace – je to optický signál optimalizovaný pro lidské oko.

Systém, který přežil celé století

Kombinace červená–žlutá–zelená vznikala postupně, bez centrálního plánu. Přesto přežila víc než sto let technologického vývoje, změn dopravy i nástup autonomních systémů.

Ne proto, že bychom byli konzervativní.
Ale proto, že z hlediska lidského vnímání funguje překvapivě dobře.


Zdroj: Thrillist - The Reason Traffic Lights Are Red, Yellow, and Green [článek], Britannica - Light | Definition, Properties, Physics, Characteristics [téma], EBSCO: Visible spectrum [téma], img unsplash+

Nejnovější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Minulost, budoucnost a přítomnost: Existují opravdu, nebo je čas jen iluze? A proč se tím dnes věda zabývá

Co se stane, když se zrod planety nepovede? Vesmír je plný nedokončených světů

Nejpodivnější lékařské zákroky historie: Když se medicína mýlila… a někdy měla pravdu

Většina kosmologů věří, že mimozemšťané existují. Tady jsou důvody, proč si to myslí

Nejčtenější články

Nejpodivnější lékařské zákroky historie: Když se medicína mýlila… a někdy měla pravdu

Proč některým lidem téměř nikdy není zima? Tajemství těla, které si umí vyrábět teplo

Minulost, budoucnost a přítomnost: Existují opravdu, nebo je čas jen iluze? A proč se tím dnes věda zabývá

Co se stane, když se zrod planety nepovede? Vesmír je plný nedokončených světů

Dopamin, oxytocin, algoritmy a láska až za hrob: Co se děje v mozku, když se zamilujeme

Technologie

AirPods jako tlumočník: Apple spouští živý překlad a mění cestování i práci, Češi si ale počkají

Sci-fi se stává realitou. Víte, jak vám kvantový počítač v Ostravě změní život?

„Ahoj mami, rozbil se mi mobil.“ NEKLIKAT! Policie varuje před novými brutálními podvody na WhatsAppu

Ultrasilné robotické svaly: vědci vytvořili měkkou sílu, která může změnit svět

Nejdřív šok, pak věda: Přehrada Tří soutěsek prý „pohnula“ Zemí. Co se stalo doopravdy?

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ