Kdyby rozhodovala data, ne dějiny
AI by začala tím, co tehdejší lidé neměli – kompletní přehled o zdrojích, klimatu, průmyslu a populaci. Podle všech metrik by zjistila, že území mezi Labem a Tatrami tvoří optimální ekonomickou jednotku: dost uhlí, vody i lidského kapitálu, který zvládne obnovu po válce.
Ale také by upozornila, že etnické napětí a rozdílná hustota obyvatelstva představují riziko. První doporučení AI by tedy znělo: federace, nikoli centralismus.
Algoritmus bez emocí
Kdyby Masaryka nahradil algoritmus, nikdy by nepsal o humanismu. V jeho modelu by klíčovým cílem bylo minimalizovat budoucí konflikty.
AI by tedy zrušila hranice podle národů a vytvořila zónové členění podle řek, ekonomických center a dopravní dostupnosti. Teplicko, Ostravsko a Bratislava by patřily do samostatných ekonomických klastrů, řízených datově, ne politicky. Praha by nebyla „hlavním městem“, ale koordinačním uzlem.
Jazyk, který by si zvolila AI
Z lingvistického hlediska by model rychle rozpoznal, že kombinace češtiny a slovenštiny je sice srozumitelná, ale z hlediska efektivity příliš variabilní.
AI by pravděpodobně doporučila nový standardizovaný jazyk – něco mezi češtinou, slovenštinou a němčinou, optimalizovaný pro snadné učení a přesný překlad. Jazyky by nebyly symbolem identity, ale komunikačním protokolem.
Jak by vypadala ústava
Když ChatGPT analyzoval texty ústav 20. století, zjistil, že nejstabilnější státy kombinují silnou místní samosprávu a nezávislou justici.
AI z roku 1918 by proto zřejmě vytvořila ústavní síť, v níž by se zákony automaticky vyhodnocovaly podle jejich dopadu – na ekonomiku, životní prostředí i spokojenost obyvatel. Parlament by mohl zaniknout; nahradila by ho občanská platforma sbírající data v reálném čase.
Republika jako experiment
Z pohledu AI by republika nebyla symbolem, ale živým experimentem řízení systému. Vše by se měřilo – produkce, vzdělávání, zdraví, i míra důvěry. Každý region by dostával zpětnou vazbu jako biologický organismus. Masaryk mluvil o „laboratoři demokracie“; algoritmus by tento sen proměnil v realitu.
Ale přežila by?
Paradoxně by taková republika možná nevydržela ani deset let. Bez mýtů, emocí a symbolů by neměla, co lidi spojuje.
AI by zvládla spravovat stát, ale ne vytvořit pocit sounáležitosti – to, co vzniklo 28. října 1918 spontánně, bez výpočtu. Zrození republiky z algoritmu by bylo racionální, ale bezcitné. A možná právě proto jsme k němu tehdy nebyli připraveni.
Použitá literatura a zdroje
Bryson, Joanna J. (2020). The Artificial Intelligence of the State, Oxford Internet Institute.
Floridi, Luciano (2021). The Logic of Information: A Theory of Philosophy as Conceptual Design, Oxford University Press.
Masaryk, T. G. (1925). Světová revoluce, Praha: Čin.
Bostrom, Nick (2016). Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies, Oxford University Press.
OECD Working Paper No. 45 (2023). Algorithmic Governance and Public Trust.
Harvard Kennedy School Report (2024). AI and Democracy: Balancing Efficiency and Values.
Seton-Watson, R. W. (1935). Masaryk and the Birth of Czechoslovakia, Cambridge University Press.
🪞 Tento článek je součástí speciálu „Republika pod pěti úhly“, který na Kod Enigma ukazuje, jak lze 28. říjen číst očima vědy, vesmíru, historie i technologie.