Když vznikala republika, Slunce vybuchovalo: Co se dělo ve vesmíru 28. října 1918

28. října 1918 bylo Slunce neklidné. Na jeho povrchu se objevila mohutná skvrna a z ní vyletěla erupce plazmatu, která o dva dny později zasáhla Zemi. Když se rodila republika, planeta byla doslova pod vlivem sluneční bouře.

Sluneční kronika dne zrodu republiky

Podle záznamů americké Smithsonian Astrophysical Observatory a britské Royal Greenwich Observatory byla aktivita Slunce v říjnu 1918 nejvyšší za posledních pět let.

Z observatoří v Kalifornii i v Kapském Městě byla 27. října zaznamenána rozsáhlá skvrna o průměru 60 000 kilometrů, z níž vytryskla erupce třídy, kterou bychom dnes označili za M5.

Země zasáhla geomagnetická bouře, která způsobila poruchy na telegrafních linkách ve střední Evropě — právě v době, kdy si rakouské úřady a pražský Národní výbor vyměňovaly klíčové telegramy. Některé z nich dorazily se zpožděním nebo byly poškozené.

Kosmické počasí tak skutečně ovlivnilo pozemskou politiku.

Polární záře nad Evropou

V noci z 28. na 29. října se na severní obloze objevila výjimečně silná polární záře viditelná až do severního Německa a Polska.

Záznamy z observatoře Potsdam uvádějí, že světélkování dosáhlo 40° severní šířky, tedy zhruba úrovně Prahy.

Je tak docela možné, že i nad českými lesy tehdy tančily slabé pruhy červeného světla — zatímco lidé slavili zrození státu, nebe oslavovalo po svém.

Republika v době tichého Slunce

Po roce 1918 následovalo minimum sluneční aktivity, které trvalo až do poloviny 20. let.

Někteří klimatologové spojují toto období s mírným ochlazením severní polokoule a změnami v cirkulaci vzduchu nad střední Evropou.

První republika tak vstoupila do éry klidného Slunce, v níž se planeta pomalu nadechovala po bouři — doslova i metaforicky.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Slunce: hvězda, bez které by nebyl čas, život ani my

Jak to víme

Moderní astrofyzika dokáže zrekonstruovat sluneční aktivitu i zpětně, díky měření izotopů uhlíku a berylia v ledovcových vrstvách.

Z těchto dat víme, že říjen 1918 odpovídá vrcholu 15. slunečního cyklu, zaznamenaného pozorováním od roku 1755. Tehdy bylo Slunce na přechodu z maxima do minima — období častých erupcí a magnetických poruch.

Jinými slovy: když se v Praze psala nová historie, hvězda, která nám dává život, prožívala vlastní přechod.

Co z toho plyne

Když si připomínáme 28. říjen, myslíme na Masaryka, Beneše, Kramáře a legionáře. Ale vesmír má svou verzi téhož dne – bez slov, vlajek a map.

Zrod republiky byl jen jeden z milionů okamžiků, které se odehrály pod výbuchem hvězdy vzdálené 150 milionů kilometrů.

A přesto to všechno propojuje jeden rytmus: Slunce, které nikdy nevidí hranice.

☀️ Infobox: Sluneční cyklus č. 15 (1913–1923)

ČTĚTE CELÝ SERIÁL REPUBLIKA POD PĚTI UHLY

• Republika pod pěti úhly: Věda, která vypráví příběh jednoho dne

• Když vznikala republika, Slunce vybuchovalo: Co se dělo ve vesmíru 28. října 1918

• Republika 2.0: Co by udělala umělá inteligence, kdyby měla navrhnout stát z roku 1918

• Motýlí efekt republiky: 10 náhod, bez kterých by Československo nikdy nevzniklo

• Kdo jsme, když odložíme vlajku: Co o našem původu říká DNA národa

• Zrození republiky z výšky 400 kilometrů: Co by viděl astronaut, kdyby sledoval rok 1918 z oběžné dráhy

^{Zdroje: Research Gate - David H. Hathaway: The Solar Cycle [DOI:10.12942/lrsp-2010-1], Research Gate - Mathew J. Owens, Mike Lockwood, Luke Barnard, Chris J. Scott: Extreme Space-Weather Events and the Solar Cycle [DOI: 10.1007/s11207-021-01831-3], Royal Greenwich Observatory, Smithsonian Astrophysical Observatory, NASA, img ai generated Leonardo AI}