Odpověď na tuto staletou otázku je mnohem hlubší. Podle vědců totiž za kratší život mužů může samotný evolucí daný mechanismus, který paradoxně souvisí s přežitím a... s jejich rolí v rozmnožování. Připravte se na vědecký pohled, který odhaluje, proč je delší život "ženská výhoda."
Když evoluce vsadí na sex místo dlouhověkosti
Vědci zkoumali více než 1000 druhů zvířat, aby zjistili, jaké společné rysy mají druhy, kde jedno pohlaví žije déle než to druhé. A objevili zajímavý vzorec: samečci, kteří vynakládají více energie na páření než na péči o potomstvo, obvykle umírají dříve.
„Muži často platí evoluční cenu za rozmnožování,“ vysvětluje hlavní autorka studie dr. Johanna Staerk. „Investují obrovské množství energie do růstu svalů, rohů nebo hřív, soupeří s ostatními samci a riskují zranění – to všechno zkracuje jejich život.“
Typickým příkladem jsou losi, jejichž samci vyrůstají do impozantních rozměrů a tráví část života bojem o samice. Výsledek? Samice se mohou dožít až dvojnásobného věku.
Monogamie jako lék na krátký život
Podle studie mají delší život samci, kteří žijí v monogamních spojeních – tedy v druzích, kde se jeden pár drží pohromadě a oba rodiče se podílejí na výchově potomků. Tam, kde není nutné bojovat o každé páření, se totiž samci dožívají podobného věku jako samice.
Jinými slovy – věrnost prodlužuje život.
To samé platí i u lidí. V průměru žijí ženy o 5,4 roku déle než muži, a právě tento rozdíl odpovídá trendu napříč většinou savců – až 72 % druhů má delší život samic než samců.
Když hraje roli genetika: „toxický“ chromozom Y
Dalším faktorem je genetická výbava. U savců mají samice dva chromozomy X, zatímco muži kombinaci XY. Tím pádem, pokud se na chromozomu X vyskytne škodlivá mutace, muž ji nemá čím „vyrovnat“.
„Muži mají jen jednu kopii chromozomu X,“ vysvětluje dr. Staerk. „Jakákoliv závada se tedy okamžitě projeví.“
Kromě toho vědci hovoří o tzv. „toxickém Y efektu“ – hypotéze, že mužský Y chromozom může nést geny, které urychlují stárnutí a oslabují zdraví.
U ptáků je situace opačná: samci mají ZZ, zatímco samice ZW, takže právě samci tam často žijí déle. Ovšem i zde existují výjimky – například u dravců se většinou delšího života dožívají samice. Genetika tedy vysvětluje část příběhu, ale ne celý.
Rodičovství jako tajná zbraň dlouhověkosti
Zajímavé je, že pohlaví, které se více podílí na péči o potomky, má tendenci žít déle. Zdánlivý paradox, protože výchova mláďat stojí spoustu energie. Ale právě díky ní získává „pečující“ pohlaví evoluční výhodu – delší život zvyšuje šance, že mláďata přežijí a předají geny dál.
„Zvlášť u primátů, kde jsou mláďata závislá na matce mnoho let, se delší život stává přirozeným bonusem,“ říká Staerk.
U lidí tedy může mít delší život žen i evoluční smysl – čím déle matka žije, tím větší šanci má, že pomůže svým dětem (a později i vnoučatům) přežít.
Shrnutí: muži platí za sex, ženy žijí pro péči
Zjednodušeně řečeno:
Muži si evolučně „kupují“ reprodukční úspěch výměnou za kratší život.
Ženy si naopak prodlužují život tím, že investují do péče a stability.
A monogamie tento rozdíl vyrovnává – čím víc se muži zapojují do rodiny, tím déle žijí.
Takže pokud se ptáte, jak přežít déle: podle evoluce pomáhá méně soupeřit, více pečovat – a zůstat věrný.
Zdroj: Science Daily, Foto: Pexels