Nejsme sami: v těle každého z nás žije po celý život další organismus, který nás ovlivňuje – od plínek až po délku dožití

Lidské tělo totiž není jen souborem vlastních buněk. Je také domovem obrovského množství mikroorganismů – bakterií, kvasinek a dalších mikrobů – které společně tvoří Human microbiome.

Tento mikroskopický svět není jen pasivním spolubydlícím. Ve skutečnosti jde o jeden z nejdůležitějších biologických systémů v lidském těle.

Druhý genom člověka

V lidském organismu žijí biliony mikroorganismů. Největší koncentrace se nachází ve střevech, ale mikrobiální komunity existují také na kůži, v ústech nebo v dýchacích cestách.

Dlouho se předpokládalo, že bakteriálních buněk je v těle desetkrát více než lidských. Modernější výpočty ukazují, že poměr je přibližně jedna ku jedné, což je stále ohromující číslo.

Ještě zajímavější je ale genetická stránka věci. Souhrn genů všech mikroorganismů v těle – někdy označovaný jako mikrobiomový genom – obsahuje mnohonásobně více genetických informací než lidská DNA.

Z tohoto pohledu lze mikrobiom chápat jako jakýsi „druhý genom“ člověka.

Co odhalila DNA 117leté ženy – a proč na dlouhověkost není návod, ale jde o výjimku

Orgán, který jsme objevili teprve nedávno

Někteří vědci dnes dokonce uvažují o mikrobiomu jako o zvláštním biologickém orgánu. Není tvořen lidskou tkání, ale jeho vliv na tělo je srovnatelný s mnoha klasickými orgány.

Mikroorganismy například pomáhají rozkládat složité molekuly potravy, které by lidský organismus sám nedokázal využít. Produkují také řadu látek důležitých pro metabolismus.

Významnou roli hrají i v imunitním systému. Kontakt s mikroorganismy pomáhá imunitě rozpoznávat, co je pro tělo nebezpečné a co nikoli.

Bez tohoto mikroskopického společenství by lidský organismus fungoval velmi odlišně.

Střeva a mozek

Jedním z nejpřekvapivějších objevů posledních let je propojení mezi střevními bakteriemi a nervovým systémem. Toto propojení se označuje jako Gut–brain axis.

Mikroorganismy mohou ovlivňovat produkci různých chemických látek, které souvisejí s náladou a nervovou aktivitou. Některé studie naznačují, že změny ve složení střevního mikrobiomu mohou souviset například s depresí nebo úzkostí.

Výzkum v této oblasti je stále v rané fázi, ale ukazuje, že vztah mezi člověkem a jeho mikroorganismy je mnohem komplexnější, než se dříve předpokládalo.

Neviditelný ekosystém

Mikrobiom je zároveň mimořádně citlivý na prostředí. Strava, antibiotika, stres nebo životní styl mohou jeho složení výrazně měnit. To znamená, že mikrobiální ekosystém v lidském těle není statický. Neustále se vyvíjí a reaguje na okolní podmínky.

Právě proto se mikrobiom stal jedním z nejintenzivněji studovaných témat moderní medicíny.

Nový pohled na lidské tělo

Objev mikrobiomu změnil jeden ze základních předpokladů medicíny. Lidské tělo už není možné chápat jako izolovaný organismus. Je to spíše složitý ekosystém, ve kterém spolupracují lidské buňky a obrovské množství mikroorganismů.

A právě tento neviditelný svět může rozhodovat o mnoha věcech, které jsme dlouho považovali za čistě „lidské“. Od trávení až po náladu.

ZAJÍMÁ VÁS TÉMA LONGEVITY?

Tyto hříchy mládí vás mohou stát zdraví ve vyšším věku. Věda odhalila co je za vysokým tlakem u seniorů

Proč máme pocit, že čím jsme starší, tím rychleji čas běží - vědecké vysvětlení našeho nejhlubšího strachu

Jak staré je vaše srdce? Odpověď vás může zaskočit

Proč se většina „anti-aging“ slibů rozpadá už při testování: věda o dlouhověkosti je mnohem složitější, než tvrdí reklamy

^{Zdroje: National Library of Medicine, Science Direct, Science Alert, Nature, Research Gate, img ai generated leonardo ai}