Vzniká úplně stejně jako denní duha – lomem a odrazem světla na kapkách vody. Rozdíl je v tom, že zdrojem světla není Slunce, ale Měsíc.
Jak vzniká noční duha
Aby se měsíční duha ukázala, musí být splněny velmi specifické podmínky:
Měsíc musí být dostatečně jasný, tedy ideálně v úplňku.
Musí být nízko nad obzorem (do 42°).
Ve vzduchu musí být kapky vody, například po dešti nebo u vodopádů.
Světlo Měsíce je ale mnohem slabší než sluneční, a proto bývají barvy duhy méně výrazné. Lidské oko ji často vnímá jen jako bělavý oblouk. Teprve dlouhá expozice na fotografii odhalí celé spektrum barev.
Kde ji spatřit
Nejlepší šanci na pozorování měsíční duhy mají místa s častými dešti a jasnou oblohou v noci. Známá je například z vodopádů Yosemite v Kalifornii nebo vodopádů Viktoriiných v Africe. V těchto lokalitách se fenomén objevuje pravidelně a láká nadšence i fotografy.
Magie nočních barev
Měsíční duha působí téměř nadpřirozeně – barevný oblouk v tiché noční krajině vyvolává pocit, že jste svědky kouzla. Možná právě proto si lidé kdysi mysleli, že jde o znamení či pověru. Ve skutečnosti je to jen další důkaz toho, jak si příroda dokáže pohrávat se světlem a vodou i v těch nejnečekanějších chvílích.
Zdroje: Wikipedia, National Geographic, Britanica
