Evoluční biologie, paleontologie a klimatické modely dnes dokážou odhadnout, jak by se Země vyvíjela, pokud by asteroid Chicxulub minul planetu o pár minut. Nebyla by to jen jiná fauna. Byl by to jiný svět. Jiná atmosféra, jiná evoluce savců — a možná i jiná verze nás samotných.
Asteroid, který změnil dějiny života, a jak málo stačilo
Před 66 miliony let narazil do oblasti dnešního Mexického zálivu asteroid o průměru zhruba 10 kilometrů. Jeho energie odpovídala několika miliardám jaderných bomb. Náraz způsobil okamžitou megavlnu smrti — tlakové vlny, ohnivé bouře, globální tmu způsobenou prachem a sírany.
Vědci však upozorňují na zásadní detail: kdyby asteroid dorazil o sekundy či minuty dřív nebo později, dopadl by do hlubšího oceánu. Dopad do mělkého karbonátového šelfu způsobil extrémní množství aerosolů, které vedly k pádu teplot a zhroucení potravního řetězce.
Hypoteticky tedy existuje varianta, v níž dinosauři přežívají. A právě tu věda zkoumá.
Svět bez zániku dinosaurů: planeta s jinou architekturou života
Pokud by dinosauři přežili, nešlo by jen o pokračování toho, co známe z paleontologických muzeí. EvolucI nelze zastavit. Druhy by se přizpůsobovaly měnícímu se klimatu, migracím kontinentů a novým rostlinným ekosystémům.
Někteří paleontologové předpokládají, že:
menší teropodi by pokračovali ve vývoji směrem k inteligentnějším formám, podobně jako někteří ptáci dnes
sauropodi by přežili pouze v oblastech s extrémně bohatou vegetací
draví dinosauři by získali adaptace umožňující větší rychlost či výdrž
některé linie by zmenšily tělesnou velikost, podobně jako dnešní ostrovní druhy
Nešlo by o svět „parkově dinosauří“, ale o biosféru, kde by se jejich milionové generace vyvinuly do forem, které dnes neumíme přesně předpovědět.
Největší změna by však neproběhla u dinosaurů, ale u nás
Savci přežili katastrofu právě proto, že byli malí, adaptabilní, nenároční. Pokud by dinosauři zůstali dominantní, savci by pravděpodobně:
– ještě dlouho zůstali drobnými nočními tvory
– nerozvinuli by rozsáhlou diverzitu, kterou dnes známe
– neobsadili by stejné ekologické niky
– netvořili by velké druhy s vysokými nároky na prostor a energii
Nejradikálnější vědecký závěr zní: člověk by vůbec nemusel existovat. Ne proto, že by dinosauři „zabránili“ lidské evoluci, ale proto, že ekologická struktura planety by měla jinou logiku. Evoluce savců směrem k primátům vyžadovala prázdné niky — prostor po gigantických plazech. Bez nich by náš rod Homo pravděpodobně neměl šanci vzniknout.
Jurská realita v simulacích: jak by mohla vypadat planeta dnes
Moderní evoluční modely využívají geologická data, vývoj klimatických cyklů i algoritmy predikce evolučních trendů. Scénáře se liší, ale některé body se opakují:
1) Kontinenty by byly živější, ale méně pohostinné
Velcí plazi by dominovali náhorním plošinám a tropům, savci by se drželi lesního podrostu a skalních úkrytů.
2) Ptáci by byli mnohem blíž dinosaurům, než jsou dnes
Vědci připomínají, že ptáci jsou jedinou přeživší linií dinosaurů. Bez masového vymírání by tato linie mohla být větší, diversifikovanější — a možná i inteligentnější.
3) Klima by se vyvíjelo jinak
Masivní paleoklimatické změny po dopadu asteroidu ovlivnily složení atmosféry i rozložení CO₂. Bez nich by dnešní svět mohl být teplejší, s hustější vegetací a rozsáhlejšími tropickými ekosystémy.
4) Technologická civilizace je méně pravděpodobná
Technologie vznikají jako vedlejší důsledek vysoké inteligence savců. Pokud by savci zůstali na okraji, mohla by planeta být plná života — ale bez civilizace.
Hypotéza „dinosauroida“: věda i hranice představivosti
Kanadský paleontolog Dale Russell v 80. letech navrhl hypotetickou podobu inteligentního dinosaura — „dinosauroida“. Šlo o evoluci malého teropoda Troodon formou antropomorfní, téměř humanoidní.
Tato idea je dnes považována za spekulativní a zčásti chybnou, protože:
– evoluce nesměřuje k lidské podobě
– inteligence nemusí vést k humanoidní anatomii
– moderní ptáci ukazují, že kognitivní schopnosti lze vyvinout i se zobákem a křídly
Nicméně experiment má hodnotu: ukazuje, jak radikálně se může vyvíjet mozek predátora s dostatečnou plasticitou.
A i když je dinosauroid hypotézou, představuje hranici možností světa, který by mohl existovat.
Svět s dinosaury by byl plný života — ale možná bez nás
Myšlenka, že by dinosauři přežili, přitahuje právě tím, že mění vše. Geologii, vegetaci, klimata, evoluci savců — i samotnou možnost existence člověka.
Neexistoval by „Jurský park“. Existoval by jiný svět. Plný různorodých druhů, pravděpodobně inteligentních linií ptáků či teropodů. Ale lidská civilizace, jak ji známe, je produktem prázdného prostoru po katastrofě.
To, že zde jsme, je vedlejší důsledek zániku gigantických plazů. Asteroid nás ve skutečnosti neohrozil — on nás umožnil.
Zdroje:
Russell, D.A., & Séguin, R. (1982). Reconstruction of Troodon formosus. National Museum of Canada.
Bambach, R. K. (2006). Phanerozoic Biodiversity Mass Extinctions. Annual Review of Earth and Planetary Sciences. DOI: https://doi.org/10.1146/annurev.earth.33.092203.122654
Schulte, P. et al. (2010). The Chicxulub Asteroid Impact and Mass Extinction at the Cretaceous-Paleogene Boundary. Science. DOI: https://doi.org/10.1126/science.1177265
Lyson, T. et al. (2019). Ecological niches of post-impact mammals. Science. DOI: https://doi.org/10.1126/science.aax4593
Chiarenza, A. et al. (2020). Asteroid impact, not volcanism, caused the dinosaur extinction. PNAS. DOI: https://doi.org/10.1073/pnas.2006087117
Benton, M.J. (2021). The Dinosaurs Rediscovered. Thames & Hudson.