Výsledky pro hledaný výraz: ""

Mozek se učí od ticha: vědci zjistili, že klid přepisuje naše myšlení

Uvnitř hlavy se v tu chvíli reorganizují neuronové sítě, posiluje paměť a obnovuje pozornost. Zdánlivý klid je ve skutečnosti chvíle, kdy mozek nejintenzivněji pracuje. Když mozek umlkne, začíná se p

Mozek ve spánku pracuje víc, než si myslíme: nové studie odhalují strukturu snění

Nové neurovědecké studie ukazují, že sny nejsou pouze vedlejší produkt činnosti mozku, ale komplexní informační proces — způsob, jakým mozek třídí, opravuje a reorganizuje zkušenosti. Mozek ve spánku

Mozek v rovnováze: jak se naše myšlení přepíná z analytického do intuitivního režimu a naopak

Dva módy, jedno vědomí Koncept dvou mozkových sítí - task-positive network (analytický) a default mode network (intuitivní, asociativní) -se začal formovat v 90. letech a definitivně se ustálil po ro

Mozek v zimě pracuje jinak: nové studie vysvětlují, proč jsme na podzim zpomalení

Díky kombinaci zobrazovacích technik, chronobiologických studií a výzkumu termoregulace začíná být jasné, proč většina lidí v zimním období zažívá zpomalení, únavu a odlišné mentální tempo. Když svět

Možná jsme Alzheimer celou dobu léčili špatně: nový přístup vrací paměť u myší

Co když cílíme špatně? Alzheimerova choroba patří mezi největší medicínské výzvy současnosti. Moderní léky, jako lecanemab nebo donanemab , dokážou zpomalit průběh onemocnění – ale jen částečně. Obvy

Mraky v pohybu: skryté posuny v oblačnosti, které mění celkové klima planety. Proč na tom záleži?

Vědci dnes sledují, jak se atmosféra přeskupuje v reakci na oteplování, změny vlhkosti a cirkulaci vzduchu. Oblačnost je tak jedním z nejdůležitějších, ale zároveň nejméně pochopených faktorů klimati

mRNA už není jen covidové slovo: proč vědci zkoušejí stejnou technologii i u chřipky, RSV a rakoviny

Dnes se stejný princip testuje u sezonní i pandemické chřipky, RSV, nádorové imunoterapie a dalších nemocí. Ne jako zázračné řešení všeho, ale jako nástroj, který může medicíně dát rychlost a pružnos

Mrtví z rašelinišť: proč se v Evropě našla těla stará tisíce let s kůží, vlasy i stopami násilí

Když archeologové odkryjí lidské ostatky staré dva tisíce let, většina lidí si představí kosti. Lebku, zlomky žeber, stehenní kost, několik předmětů kolem těla a spoustu prostoru pro domýšlení. Bažin

Multitasking je lež, která ničí mozek! Věda zpomalení odhaluje, jak získat zpět 40 % produktivity

Zpomalení není luxus, je to neurovědecká nutnost. Zde je návod, jak plná přítomnost aktivuje parasympatický systém , zpomaluje srdeční tep a otvírá cestu k hlubšímu soustředění a důvěře. Kortizol a a

Může být stres dědičný? Nebo si ho jen předáváme jinak… Co vy na to, Koperníku?

Zmiňuje, že určitý vliv tu být může, zároveň ale zdůrazňuje, že rozhodující roli hraje prostředí, návyky a životní styl. A poměrně jasně uzavírá: na dědičnost se nevymlouvejte, řešte to, co můžete ov

Může být stroj odpovědný bez vědomí? Filozofická otázka, která rozhodne budoucnost umělé inteligence

Tato otázka stojí na pomezí filozofie, psychologie i informatiky. A není nová. Debata o vztahu mezi vědomím, myslí a odpovědností probíhá už stovky let – dávno před vznikem moderních algoritmů. Vědom

Může člověk vycítit, že se na něj někdo dívá? Věda testovala zvláštní intuici

Proč ten pocit vůbec máme? Lidský mozek je extrémně citlivý na oči. V evoluci bylo životně důležité poznat, kdy jsme sledováni predátorem, rivalem, i potenciálním spojencem. Specifická oblast mozku –