Výsledky pro hledaný výraz: ""

Proč po Vánocích cítíme prázdno – a proč je to úplně normální

Když příběh skončí dřív než emoce Povánoční prázdno není výjimka. Je to reakce mozku na konec příběhu, který se dlouho budoval a pak se náhle uzavřel. Nejde o smutek v klasickém slova smyslu. Spíš o

Proč přežil „zlatý“ žralok: Co nám vzácná barevná mutace říká o evoluci predátorů

Přesně to se stalo v létě roku 2024 u pobřeží Kostariky. Sportovní rybáři zde chytili a následně vypustili žraloka, jehož barva připomínala spíš tropické ovoce než vrcholového predátora. Intenzivně o

Proč se často probudíme pár minut před budíkem? Mozek, který hlídá čas i ve spánku

Vnitřní hodiny, které nikdy neusínají Lidské tělo funguje podle cirkadiánního rytmu – přibližně 24hodinového biologického cyklu řízeného strukturou zvanou suprachiasmatické jádro v hypotalamu. Tento

Proč se i běžná nákaza může rozšířit: epidemie žloutenky typu A ukazuje, jak snadno viry získají převahu

Moderní biologie popisuje několik klíčových procesů – od mutací přes přenosové cesty až po podmínky prostředí – které společně rozhodují o tom, zda se lokální nákaza zastaví, nebo získá šanci vyrůst.

Proč se minuta na běžeckém pásu tak neuvěřitelně vleče? Věda odhaluje „časovou dilataci“ při cvičení

Náš mozek totiž není v té chvíli jen znuděný – je v hyperalertním stavu způsobeném zvýšeným srdečním tepem a aktivací nervového systému. Výzkum ukázal, že subjektivní odhady času jsou delší až o 9 %.

Proč se nám někdy zdá, že se čas zpomalí – a proč to není iluze

Nejde o halucinaci. A nejde ani o poruchu paměti. Jde o způsob, jakým mozek zpracovává realitu v mezních situacích . Čas neběží jinak. Jinak běžíme my. Z fyzikálního hlediska se čas nezpomaluje. Nepr

Proč se nám po máku chce spát: co se děje v mozku, když si dáme porádnou buchtu

Mák totiž patří mezi potraviny, které jsou extrémně bohaté na určité aminokyseliny a minerály – a právě jejich kombinace spouští řetězec reakcí vedoucích k útlumu nervové soustavy. Nejde o opiáty, al

Proč se nám v zimě zpomaluje myšlení: skrytý boj těla mezi teplem, energií a signály mozku

Nízké teploty přeskupují energii v těle, mění rytmus mozkových signálů a vytvářejí jemná zpomalení, která dokáže věda přesně popsat — a která mají překvapivě hluboké kořeny. 1. Tělo v nouzovém režimu

Proč se náš čas zrychluje? Nové poznatky neurovědy a fyziky

Zatímco fyzikální čas běží rovnoměrně, ten vnitřní je proměnlivý — a někdy se rozbíhá tempem, které připomíná vlastní zákony. Poznat, proč se to děje, znamená pochopit jednu z nejzajímavějších funkcí

Proč se po sladkém cítíme unavení: není to lenost, ale biologie

Sladké jako biologický signál Jednoduché cukry se vstřebávají velmi rychle. Po jejich konzumaci dochází k prudkému nárůstu hladiny glukózy v krvi , což tělo vyhodnocuje jako stav, na který je nutné o

Proč se rozhodujeme nelogicky: jak emoce tiše řídí naše volby, i když si to nechceme připustit

Emoce nejsou poruchou rozhodování – jsou jeho základní součástí. Bez nich bychom nebyli schopni rozhodnout se vůbec. Rozhodování nezačíná v logice, ale v pocitu Neurovědy ukazují, že většina rozhodov

Proč se většina objevů nejmenuje po svých skutečných autorech: Zákon, který vysvětluje celé dějiny vědy

Právě tak zní Stiglerův zákon eponymie. A ironie? Tenhle zákon sám Stigler nevymyslel jako první . Co je Stiglerův zákon eponymie Stigler byl ekonom a historik vědy. V roce 1980 si všiml opakujícího