Výsledky pro hledaný výraz: ""

I pes, který nikdy neměl pána, zbystří při lidském pláči. Nový experiment ale ukazuje něco jemnějšího než empatii

Domácí pes má tisíce hodin lidského tréninku. Pouliční ne Psi jsou mimořádně dobří ve čtení lidí. Sledují náš pohled, gesta, hlas i emoce. Jenže většina experimentů probíhá s domácími mazlíčky, kteří

iPhone vs. Android: dvě cesty k jednomu zařízení – a proč každá mění, jak používáme svět

Stejný telefon, jiný princip Na jedné straně stojí iPhone — zařízení, které je součástí uzavřeného, pečlivě kontrolovaného ekosystému. Na straně druhé Android — systém, který existuje v mnoha podobác

Itálie má také svůj „meč v kameni“: Toskánská legenda je starší než slavný Artuš – a zná ji jen málokdo

Kdo byl Galgano Guidotti Galgano Guidotti se narodil kolem roku 1148 v oblasti dnešní Toskánska. Podle dobových pramenů byl rytířem nižší šlechty, známým spíše svou prudkostí než zbožností. Hagiograf

I vesmír má svůj Bermudský trojuhelník: mrtvá zóna nad Zemí ničí satelity. Problém je, že roste a přesouvá se

Bez varování začnou chyby. Paměť ukládá nesmyslné hodnoty. Přístroje se vypínají. Citlivé systémy přestávají reagovat tak, jak mají. Není to porucha v konstrukci ani chyba softwaru. Satelit právě vst

Jaderná energie jako výrobní linka: Čína mění tempo, na které svět není připraven

Čína dnes mluví o schopnosti stavět desítky reaktorů současně – a tím mění nejen energetiku, ale i tempo, kterým se o ní uvažuje. Když se z výjimky stane rutina Většina světa přistupuje k jaderné ene

Jaderné odstrašení bez iluzí: Proč svět držela – a možná stále drží – rovnováha strachu

To je podstata jaderného odstrašení. Mechanismus, který funguje jen tehdy, pokud mu všichni zúčastnění věří. A který se zhroutí ve chvíli, kdy přestane být lidský. Odstrašení není mír. Je to dohoda o

Jádro (1.): Ticho před poznáním a atom jako filozofický problém - jak začal příběh jaderné energie

Jak se zrodil zájem o atom Fyzika byla dlouho disciplínou trpělivosti – pomalým skládáním reality do vzorců, které dávaly smysl právě proto, že byly omezené. Každý objev měl své místo, svůj kontext,

Jádro (2.): Moment, kdy se poznání změnilo v možnost - fyzika jako architekt historie

Když štěpení jádra přestalo být teorií Ve chvíli, kdy se podařilo popsat štěpení atomového jádra nejen jako teoretický proces, ale jako jev, který lze iniciovat a řídit, změnil se charakter vědy. Rov

Jádro (3.): Projekt Manhattan jako bod zlomu, studená válka a logika strachu, která ovládla planetu

Věda, která má po prvé v historii jasný cíl Poprvé v dějinách byla věda organizována ne podle vnitřní logiky oboru, ale podle externího cíle, který neměl s poznáním samotným nic společného. Cílem neb

Jádro (4.): Když si svět až příliš zvykne na možnost konce

Apokalypsa jako reálná hrozba... Zpočátku byla atomová bomba šokem. Absolutním zlomem v představivosti. Něčím, co se vymykalo všem dosavadním zkušenostem. Veřejná debata se točila kolem etiky, odpově

Jádro (5.): Když stroj rozhoduje a čas na pochybnost se neúprosně krátí

Rychlost, která nenápadně, ale systematicky vytlačuje člověka z prostoru, kde dřív existoval čas na pochybnost. Pomalost jako bezpečnostní pás Studená válka byla nebezpečná mimo jiné proto, že byla p

Jádro (6.): Svět po explozi, která se nestala - jaderná paměť, trauma a normalizace hrozby

Život ve světě určeném teoretickou událostí, která se nikdy nestala To má hluboké důsledky pro paměť, psychologii i kulturu. Lidská paměť je totiž postavená na zkušenosti. Na prožitku. Na příbězích,