tázka ale zní: fungují opravdu? Vědecká odpověď je překvapivě střízlivá.
Myšlenka, která vznikla už ve 20. století
Koncept afirmací vychází z psychologické teorie známé jako self-affirmation theory, kterou v 80. letech formuloval sociální psycholog Claude Steele.
Podle této teorie mají lidé silnou potřebu vnímat sami sebe jako schopné, hodnotné a morálně dobré. Problém nastává ve chvíli, kdy tuto představu naruší nepříjemná zkušenost – například selhání v práci, špatná známka nebo bolestivý rozchod.
V takových situacích se může objevit silná sebekritika a negativní myšlenky. A právě zde mají afirmace fungovat jako určitá psychologická „náplast“: připomenout člověku jeho hodnotu a stabilizovat sebeobraz.
Co říkají vědecké studie
Výzkumy naznačují, že afirmace mohou mít pozitivní efekt – ale obvykle jen v omezených situacích.
Například velká analýza z roku 2025, která spojila výsledky 67 různých studií, zjistila, že lidé praktikující afirmace měli o něco lepší pocit vlastní hodnoty a někdy i lepší vztahy s ostatními. Efekt však nebyl dramatický. V průměru byl spíše malý, ale statisticky měřitelný.
Kdy mohou afirmace opravdu pomoci
Některé studie ukazují konkrétní situace, ve kterých mohou afirmace fungovat poměrně dobře.
Výzkum z roku 2025 například sledoval ženy podstupující chemoterapii při léčbě rakoviny prsu. Účastnice, které poslouchaly hudbu doplněnou o nahrávky pozitivních afirmací, vykazovaly méně depresivních nálad a menší únavu než ženy, které poslouchaly pouze hudbu.
Jiná studie sledovala dospělé s mírnými symptomy deprese. Ti, kteří si dvakrát denně zapisovali osobní afirmace, po dvou týdnech vykazovali vyšší sebevědomí než kontrolní skupina. Zdá se tedy, že afirmace mohou pomoci především v situacích, kdy člověk potřebuje posílit svou psychickou odolnost.
Když afirmace fungují opačně
Existuje však i překvapivý problém. Jedna často citovaná studie z roku 2009 zjistila, že afirmace typu „Jsem milovaný člověk“ zlepšily náladu pouze u lidí, kteří už měli poměrně vysoké sebevědomí. U lidí s nízkým sebevědomím se stal pravý opak.
Opakování pozitivních vět jim totiž připomínalo rozdíl mezi tím, jak by se chtěli cítit – a jak se ve skutečnosti cítí. Výsledkem byla ještě horší nálada.
Psychologové tomu někdy říkají „psychologický odpor“: mozek odmítá tvrzení, které je příliš vzdálené jeho vlastní realitě.
Problém zvaný toxická pozitivita
Dalším rizikem je fenomén, kterému psychologové říkají toxická pozitivita.
Lidský život obsahuje bolest, nejistotu i nespravedlnost. Pokud se člověk snaží všechny negativní emoce okamžitě „přepsat“ pozitivními slogany, může začít své skutečné pocity potlačovat.
To může mít několik důsledků:
lidé se mohou stydět za vlastní smutek nebo úzkost
mohou mít pocit, že selhávají, když se necítí pozitivně
a mohou být méně ochotní vyhledat pomoc
Psychologové proto zdůrazňují, že pozitivní myšlení nemá nahrazovat skutečné řešení problémů.
Co podle psychologie funguje lépe
Moderní výzkum naznačuje, že důležitější než samotná pozitivita může být způsob, jakým se sebou mluvíme. Jedním z přístupů je sebesoucit – schopnost mluvit k sobě stejně laskavě, jako bychom mluvili k příteli.
Například místo věty „Musím být silný“ může být někdy užitečnější říct si: „Tohle je opravdu těžké. Každý by se v takové situaci cítil podobně.“
Další technikou je psychologický odstup. Některé studie ukazují, že lidem může pomoci, když o sobě přemýšlejí ve třetí osobě – například „Petra je naštvaná, ale zvládla už mnohem horší věci“. Tento drobný jazykový trik může pomoci lépe regulovat emoce.
Jednoduchá odpověď neexistuje
Psychologie dnes spíše než univerzální řešení nabízí jednu důležitou radu: flexibilitu. Žádný styl myšlení není vždy správný nebo vždy špatný.
Pozitivní afirmace mohou někdy pomoci – například jako krátké připomenutí vlastní hodnoty. Jindy ale mohou působit prázdně nebo dokonce kontraproduktivně.
Klíčovou otázkou tedy není „jsou afirmace dobré, nebo špatné“. Spíš: Pomáhá mi tato myšlenka právě teď? A právě schopnost tuto otázku položit může být jedním z nejdůležitějších nástrojů psychické odolnosti.
Zdroj: Psychology Today, Science Direct, img ai generated leonardo ai
