Vědci tu v posledních letech objevují pozůstatky dávných krajin, vyschlá koryta řek, fosilie rostlin i stopy po lidské přítomnosti. Může tání ledu odhalit svět, který tu existoval dávno před příchodem doby ledové?
1️⃣ Led, který si pamatuje
Grónsko dnes pokrývá vrstva ledu silná v průměru tři kilometry. Vědci však zjistili, že tento led není statický – funguje jako obrovský archiv, který uchovává otisky minulosti. V jádrech vyvrtaných z ledovce Camp Century a Dye-3 našli geologové vrstvy písku, pylu a DNA dávných rostlin.
Radiokarbonové datování ukázalo, že tyto vrstvy pocházejí z období před více než 400 000 lety – z doby, kdy byl led téměř pryč a Grónsko bylo pokryto zelení. Tato zjištění znamenají, že kontinent prošel několika úplnými odledněními, a že pod ledem se skrývá dosud neprobádaný ekosystém.
2️⃣ Co se skrývá pod tajícím štítem
Radarové mapy NASA ukazují, že pod ledem se rozprostírá síť starověkých údolí, delt a řek, které připomínají krajinu dnešní Skandinávie. Největší z nich, tzv. Megadolina, se táhne přes 700 kilometrů a mohla kdysi odvodňovat celé vnitrozemí.
Zvláštní pozornost přitahují oblasti, kde radar odhalil nepravidelné útvary s pravoúhlými hranami – tvary, které by mohly být výsledkem geologických procesů, ale také, jak připouští někteří archeologové, pozůstatky lidské činnosti. Zatím jde o hypotézy, ale kombinace dat z magnetometrie a satelitního snímkování ukazuje, že část struktur by mohla pocházet z období, kdy bylo Grónsko bez ledu a osídlené.
3️⃣ Grónsko bez ledu: mapa dávné krajiny
V roce 2022 publikovali glaciologové z NASA a University of Cambridge první trojrozměrnou rekonstrukci krajiny pod grónským ledovcem. Pomocí radaru IceBridge vytvořili model, který ukázal, že před více než půl milionem let tu existovaly lesy, jezera a úrodné pláně.
Tyto výsledky naznačují, že Grónsko nebylo vždy „bílou pouští“, ale spíše zeleným kontinentem – podobným dnešnímu Islandu. Při extrémně teplých obdobích mohly tyto oblasti hostit živočichy i první lidské předky, kteří migrovali mezi Evropou a Severní Amerikou přes arktické mosty.
Někteří vědci dokonce uvažují, že Grónsko mohlo být dočasnou kolébkou paleolitických kultur, jejichž stopy jsou dnes ukryté pod ledem. Tyto myšlenky jsou sice spekulativní, ale podložené reálnými geologickými záznamy o tehdejším klimatu.
4️⃣ Když se led láme: jak vědci hledají ztracená města
Vědci dnes využívají kombinaci technologií, které by ještě před pár lety působily jako sci-fi:
Letecký radar (LiDAR) proniká až do hloubky stovek metrů a dokáže zobrazit tvar terénu.
Gravimetrie sleduje drobné odchylky v hustotě hornin, které mohou naznačovat podzemní struktury.
Analýza izotopů kyslíku a uhlíku z ledových jader umožňuje rekonstruovat teploty i vegetaci z dávných epoch.
Kombinací těchto metod tým z University of Copenhagen objevil v roce 2023 oblast v severozápadním Grónsku, kde se pod ledem nachází sedimenty s organickým materiálem a minerály, které odpovídají podmínkám bývalého jezera. Některé vrstvy obsahovaly i mikroskopické úlomky zpracovaného kamene – nález, který může naznačovat, že zde kdysi existovalo lidské osídlení.
5️⃣ Tající led jako časový stroj
Ironií osudu je, že právě globální oteplování otevírá vědcům cestu do tohoto „zamrzlého archivu“. Jak led ustupuje, zpod něj vystupují úlomky hornin, fosilie rostlin a zvířat.
V roce 2024 oznámil tým z University of Alaska objev fosilního lesního porostu, který se dochoval díky vrstvě permafrostu. Stromy, které rostly v dnešním středu Grónska, měly výšku až 10 metrů. Jejich zachovalé kořeny dokazují, že klima tu kdysi připomínalo mírné pásmo.
Tento nález má zásadní význam i pro klimatologii – ukazuje, že ledová pokrývka Grónska je mnohem zranitelnější, než se předpokládalo. Pokud roztaje zcela, mohla by zvednout hladinu oceánů o více než 7 metrů.
6️⃣ Hypotézy a hranice: mohli pod ledem žít lidé?
Odborníci se v názorech rozcházejí. Tradiční archeologie tvrdí, že žádné známky civilizace starší než 100 000 let v těchto šířkách neexistují. Ale novější genetické a klimatické modely připouštějí, že předchůdci moderního člověka se mohli krátce objevit i na severu, když bylo klima teplejší.
Pokud by se pod ledem našly artefakty či stopy ohnišť, znamenalo by to přepsání dějin migrace člověka. Zatím ale věda stojí mezi dvěma světy – mezi jistotou geologie a pokušením mytologie.
Někteří nezávislí výzkumníci odkazují i na grónské legendy o „lidových kamenech“, které údajně ukrývají staré město pohlcené ledem. Je to jen metafora, nebo ozvěna skutečných událostí z dávné minulosti?
7️⃣ Když věda potkává mýtus
Příběhy o městech v ledu provázejí lidstvo odedávna – od Platónovy Atlantidy po ságy Inuitů, kteří vyprávěli o „zelené zemi“ dávno před příchodem sněhu. Dnes se tyto mýty znovu probouzejí, tentokrát s pomocí vědy.
Tání ledovců odhaluje, že Země není stabilní, ale neustále proměnlivý organismus, který zapomíná i vzpomíná. Možná pod grónským ledem neleží města z kamene, ale vzpomínky planety na dobu, kdy byla jiná – teplejší, živější, lidská.
Ať už se nakonec objeví cokoli, jedno je jisté: tání ledu je současně katastrofa i odhalení. Led mizí – ale s ním se zvedá opona nad kapitolou, kterou jsme dosud nečetli.
Zdroje:
Christ, A. J. et al. A multi-million-year-old record of Greenland vegetation and glacial history preserved in sediment beneath 1.4 km of ice. Science, 2021.
Colgan, W. et al. The subglacial landscape of Greenland revealed by IceBridge radar. Nature Geoscience, 2022.
Bierman, P. et al. Evidence for ice-free conditions in Greenland during the Pleistocene. PNAS, 2023.
NASA Goddard Space Flight Center. Operation IceBridge Radar Data Analysis. 2024.
University of Copenhagen. Sediment cores reveal ancient lakes beneath northwest Greenland. 2023.
University of Alaska Fairbanks. Discovery of preserved forest under Greenland Ice Sheet. 2024.
Koch, J., & Bennike, O. The Greenland Interglacial landscapes. Quaternary Science Reviews, 2022.