Jak se stalo, že lid bez obrovských armád či pyramid zanechal tak silný otisk v dějinách, že se stal základem komunikace celých impérií a dokonce i jazykem, kterým mluvil Ježíš Kristus? Jejich příběh dokazuje, že skutečná moc nemusí spočívat v armádách, ale v kultuře a obchodu.
Aramejština: Jazyk, který dobyl svět bez jediné bitvy
Aramejci se objevují v dějinách kolem 12. století př. n. l. Původně se v dějinách objevují kočovní pastevci, postupně ale založili vlivné městské státy, které se staly základem mnohých měst, jenž přetrvaly až do dnešních dní (jako napříkladDamašek). Jejich politická moc byla sice roztříštěná, ale jejich vliv neustále rostl díky obchodu a diplomacii - a to po celého v tom čase známém světě.
Největším dědictvím Aramejců byl jejich jazyk, aramejština, která se stala lingua franca celého Blízkého východu.
Proč se aramejština stala jazykem impérií?
Administrativní nástroj: Díky svému jednoduchému a snadno rozšiřitelnému písmu byla ideální pro obrovské, vícejazyčné říše. Převzali ji Asyřané, Babylóňané a dokonce i celá Perská říše ji používala jako oficiální administrativní jazyk.
Kulturní most: Aramejci byli karavanoví obchodníci a prostředníci, kteří propojovali Mezopotámii, Levantu a Egypt. S nimi se šířil i jejich jazyk.
Jazyk Ježíše a Tóry
Aramejština měla zásadní vliv na formování náboženství:
Judaismus: Židé ji přijali a stala se důležitou součástí Talmudu.
Křesťanství: Podle tradice i lingvistických důkazů to byl jazyk, kterým mluvil Ježíš Kristus a jeho apoštolové.
Úpadek politické moci, přežití jazyka
Od 9. století př. n. l. začali Aramejce podmaňovat mocnější sousedé. Politicky sice zanikli a byli asimilováni, ale jejich jazyk zůstal nezastavitelný.
Aramejština přežila více než 3 000 let a je jedním z nejdůležitějších kulturních mostů starověku. I dnes, po nástupu arabštiny, se některé aramejské dialekty udržely a mluví jimi malé komunity v Sýrii a Iráku, stejně jako syrští křesťané v liturgii.
Zdroj: World History, Britannica, Live Science:´, Foto: Pexels, PicRyl