• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Medicína

Zrychlené oblasti lidského genomu: co se v nás změnilo podezřele rychle

Po miliony let se genom savců měnil pomalu a předvídatelně. Pak se ale stalo něco zvláštního. Krátce po oddělení lidské linie od šimpanzů začaly některé úseky DNA mutovat extrémně rychle. Tyto tzv. Human Accelerated Regions (HARs) dnes patří k nejzajímavějším záhadám evoluční genetiky – protože neříkají, co jsme přidali, ale jak jsme přenastavili to, co už existovalo.

13. 1. 2026

Evoluce, která najednou zrychlila

Když genetici porovnali lidský genom s genomem šimpanzů, narazili na paradox. Většina DNA se lišila jen minimálně. Přesto existovaly malé oblasti, které se během několika milionů let změnily výrazně víc, než by odpovídalo běžnému tempu evoluce.

Tyto úseky dostaly název Human Accelerated Regions. Jsou krátké, často nekódující – a přesto silně konzervované u ostatních savců. To znamená, že byly po desítky milionů let téměř neměnné… až do okamžiku, kdy se objevili lidé.

Ne nové geny, ale nové ovládání

Zásadní zjištění zní: HARs většinou nekódují proteiny. Nejde tedy o přidání nových „součástek“, ale o změnu regulačních přepínačů.

Mnohé HARs fungují jako zesilovače nebo tlumiče aktivity genů, které už v genomu byly. Změnily:

  • kdy se gen zapne,

  • v jaké tkáni,

  • v jaké fázi vývoje.

Právě to naznačuje, že lidská evoluce neproběhla skokem v genetickém obsahu, ale jemným přenastavením existujících systémů.

Mozek jako hlavní cíl změn

Výrazná část známých HARs souvisí s vývojem mozku. Některé ovlivňují růst mozkové kůry, organizaci neuronových sítí, I migraci nervových buněk v embryonálním vývoji.

Výzkumy publikované například v Nature Genetics nebo vedené týmy z Kalifornské univerzity v San Diegu ukazují, že drobné změny v regulačních oblastech mohou mít nepřiměřeně velký efekt na kognitivní schopnosti.

Zajímavé je, že HARs často nezvyšují výkon přímo, ale podporují schopnost adaptace – flexibilitu myšlení, učení a přenastavování chování.


MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Paradox lidského genomu: proč máme méně genů než pšenice – a přesto jsme složitější

leonardo-kino-xl-scientific-editorial-visualization-comparing-1

HARs a cena za složitost

Zrychlená evoluce ale není zadarmo. Některé HARs jsou spojovány se zvýšeným rizikem neurovývojových poruch, autismu, nebo schizofrenie.

To podporuje hypotézu, že lidský mozek je extrémně výkonný, ale zároveň křehký systém. To, co nám umožnilo jazyk, kulturu a abstraktní myšlení, mohlo zároveň zvýšit zranitelnost nervových sítí.

Evoluce zde zjevně nevolila bezpečnou cestu, ale riskantní optimalizaci.

Experiment, který stále probíhá

HARs nejsou uzavřená kapitola. Genetici stále objevují nové zrychlené oblasti a snaží se pochopit jejich funkci. Mnohé z nich působí pouze v krátkém časovém okně během embryonálního vývoje, což jejich studium výrazně komplikuje.

Navíc se ukazuje, že HARs nefungují izolovaně, ale jako součást širších regulačních sítí. Změna jednoho „ovladače“ může přepsat celé vývojové trajektorie.

Human Accelerated Regions ukazují, že lidská jedinečnost nevznikla přidáním nových genů, ale radikálním přenastavením regulace. Nejsme výsledkem genetického přebytku, ale evolučního experimentu, který vsadil na rychlou změnu řídicích mechanismů. A právě proto zůstává otázka otevřená: kde končí výhoda a začíná křehkost?

VŠE ZE SERIÁLU TAJEMNÝ GENOM

  • Paradox lidského genomu: proč máme méně genů než pšenice – a přesto jsme složitější

  • Proč evoluce zachovává vlastnosti, které zároveň škodí

  • Temný genom: proč 98 % naší DNA neurčuje, kým jsme – ale jak fungujeme

  • Záhada chromozomu Y: opravdu mizí, nebo jsme ho jen dlouho podceňovali?

  • Ztracené geny: co jsme museli vymazat z DNA, abychom se stali lidmi

  • Zrychlené oblasti lidského genomu: co se změnilo podezřele rychle

  • Genetičtí duchové lidstva: DNA lidí, o kterých nemáme žádné fosilie


Zdroje: Science Daily: Scientists may have found the tiny DNA switch that made us human [článek], Kun Tan, Kendall Higgins, Qing Liu, Miles F. Wilkinson. An ancient enhancer rapidly evolving in the human lineage promotes neural development and cognitive flexibility. Science Advances, 2025; 11 (33) DOI: 10.1126/sciadv.adt0534, Nature: Initial sequence of the chimpanzee genome and comparison with the human genome [článek], ICR, Jeffrey P. Tomkins, PH.D.: Human-Chimp DNA Similarity Research Refutes Evolution [článek], National Library of Medicine: Comparing the human and chimpanzee genomes: searching for needles in a haystack, DOI: 10.1101/gr.3737405

Nejnovější články

Jádro (4.): Když si svět až příliš zvykne na možnost konce

AI prohledala 35 let dat z Hubblea. A našla stovky objektů, které jsme dosud přehlíželi

Masožravci mají vyšší šanci dožít se 100 let. Ale má to jeden háček

Kouř jako kód: Když lidé posílali binární zprávy dávno před elektřinou

Jádro (3.): Projekt Manhattan jako bod zlomu, studená válka a logika strachu, která ovládla planetu

Nejčtenější články

Jste psychopat? Vědci našli jasnou biologickou odlišnost v mozku lidí s psychopatickými rysy

Co vlastně znamená stárnutí na buněčné úrovni? Proč tělo nestárne rovnoměrně

AI prohledala 35 let dat z Hubblea. A našla stovky objektů, které jsme dosud přehlíželi

Masožravci mají vyšší šanci dožít se 100 let. Ale má to jeden háček

Kouř jako kód: Když lidé posílali binární zprávy dávno před elektřinou

Medicína

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Objevte tajemství vědomého snění: Tři techniky pro ovládnutí vašich snů

Neustálé chutě a mlsání? Může za to hluk ve vaší hlavě, ne slabá vůle. Co s tím?

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ