Xiaozhai Tiankeng, přezdívaná „Nebeská jáma“, je nejhlubší známá propast na světě. V jejích stěnách mizí řeky, na jejím dně se rodí vlastní prales a návštěvník má pocit, že se ocitl na hraně jiného světa.
Tajemství jménem Tiankeng
Slovo tiankeng v čínštině znamená doslova „nebeská jáma“. Označuje obrovské krasové propasti, které vznikají zhroucením podzemních jeskynních systémů. Xiaozhai Tiankeng je však mezi nimi unikát – její rozměry berou dech.
Hloubka: 662 metrů (víc než dvojnásobek Eiffelovy věže)
Délka: 626 metrů
Šířka: 537 metrů
Pro představu – kdybyste na jejím dně postavili newyorský Empire State Building, jeho špička by zůstala stále skrytá pod okrajem stěn.
Geologický původ: Když se země propadne
Xiaozhai Tiankeng se nachází v krasové oblasti, kde voda po miliony let pomalu rozrušovala vápencové podloží. Vytvářela rozsáhlé podzemní dutiny, až se strop jedné z nich jednoho dne zhroutil a zanechal za sebou obrovskou šachtu.
Tento proces je dodnes živý. Na dně propasti protéká říčka Difu, která se noří do podzemí a znovu se objevuje o několik kilometrů dál. Hydrogeologové tak mluví o Xiaozhai Tiankeng jako o „živé laboratoři krasových jevů“.
Ekosystém z jiného světa
Zatímco na povrchu panuje subtropické podnebí, dno propasti má své vlastní mikroklima. Díky vyšší vlhkosti a menšímu přístupu světla se zde vytvořil hustý prales, kde rostou druhy, které v okolní krajině nenajdete.
Zdroj: Reddit @r/interesting
Botanici zde objevili více než 1 000 druhů rostlin, z toho několik vzácných a endemických. Žijí tu i ptáci, obojživelníci a hmyz, který vypadá, jako by se zastavil v čase. Pro biology je to tak trochu přírodní skleník, odříznutý od světa, a tudíž ideální k výzkumu evoluce a adaptace.
Jak propast objevili lidé
Místní obyvatelé o Xiaozhai Tiankeng věděli po staletí, ale vědecký svět se o ní dozvěděl až v druhé polovině 20. století. Moderní průzkumy začaly v 90. letech a od té doby sem přijíždějí čínští i zahraniční geologové.
Měření laserovými přístroji potvrdila, že jde skutečně o nejhlubší známý tiankeng na světě. Od té doby se Xiaozhai stala ikonou krasových jevů a byla zapsána i do čínského seznamu chráněných přírodních památek.
Cesta do hlubin: Turistická výzva
Ačkoli místo leží v odlehlém regionu Fengjie, není zcela nedostupné. Úřady vybudovaly k okraji propasti dřevěnou stezku s více než 2800 schody, které návštěvníky vedou dolů k vyhlídkovým plošinám.
Sestup je fyzicky náročný – cesta tam i zpět zabere několik hodin – ale odměnou je dechberoucí pohled na svislé stěny mizící v mlze a zelené moře porostu na dně.
Někteří dobrodruzi přirovnávají pocit k návštěvě „brány do jiné dimenze“. Propast působí monumentálně a zároveň tísnivě – jako připomínka toho, že příroda je vždy větší a mocnější než člověk.
Proč o něm skoro nikdo neví?
Na rozdíl od Grand Canyonu nebo Černého kaňonu v USA není Xiaozhai Tiankeng mezinárodně proslavená. Hlavní důvod je prostý: leží mimo hlavní turistické trasy a chybí rozsáhlá infrastruktura. Přesto je stále častěji cílem cestovatelů hledajících autentické přírodní zážitky.
Čína navíc disponuje několika dalšími tiankengy, což z oblasti dělá světové centrum těchto útvarů. Xiaozhai je však stále „královnou“ mezi nimi.
Symbol síly Země
Xiaozhai Tiankeng není jen geologickou zajímavostí. Je také silným symbolem toho, co dokáže příroda bez lidského zásahu. V době, kdy lidstvo mění tvář planety rychleji než kdykoli předtím, působí tato propast jako varování i fascinace zároveň.
Je to místo, kde si člověk připadá malý – a možná právě proto tak přitahuje fantazii. Někdo v ní vidí „bránu do podzemního světa“, jiný jen výsledek eroze. Pravda je ale taková, že Xiaozhai Tiankeng dokáže propojit vědu, dobrodružství i mystiku v jediném pohledu dolů.
Xiaozhai Tiankeng je přírodní div, který spojuje monumentální rozměry, unikátní ekosystém i geologický význam. Pro vědce je to laboratoř krasových jevů, pro cestovatele dobrodružná výzva a pro snílky brána do jiné dimenze.
Pokud se někdy ocitnete v Číně a toužíte po zážitku, který ve vás zanechá nesmazatelný dojem, tahle „nebeská jáma“ by měla být na seznamu.
Zdroje: National Geographic, Atlas Obscura, Earth Observatory, Foto: Shutterstock