Invazní druhy – rostliny, zvířata i mikroorganismy – se šíří rychleji než kdykoli v historii a vědci varují, že se stávají jednou z největších ekologických hrozeb současnosti. Přitom nejde o katastrofu z budoucnosti. Děje se to právě teď, často jen pár kilometrů od našich domovů.
Co se děje: planeta v pohybu
Invazní druhy nejsou novinkou – ale jejich rychlost a rozsah dnes nemají obdoby. Podle rozsáhlé zprávy Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES, 2023) se na Zemi rozšířilo už více než 37 000 druhů, které člověk přenesl mimo jejich přirozené prostředí.
Z toho přes 3 500 je klasifikováno jako vysoce invazních, tedy schopných zásadně narušit původní ekosystémy.
Odborníci mluví o „tiché invazi“ – probíhá bez výbuchů, ale s devastujícími následky: úbytek opylovačů, zánik původních druhů, změna půdních vlastností a dokonce i přetváření říčních toků.
Vetřelci, kteří změnili svět
Had, který sežral ráj
Na ostrově Guam v Tichém oceánu zdecimoval hadiovec hnědý (Boiga irregularis) během několika desetiletí celou populaci místních ptáků.
Zdroj: Wikimedia Commons
Dostal se sem omylem – v přepravních kontejnerech s vojenským materiálem po druhé světové válce. Dnes ostrov přišel o 10 z 12 původních ptačích druhů, a s nimi i o přirozené opylovače.
Rak, který vyhrál nad Evropou
Evropské řeky a rybníky se potýkají s invazí raka pruhovaného (Faxonius limosus), přivezeného z Ameriky.
Zdroj: Wikimedia Commons
Jeho hlavní zbraň? Odolnost vůči račí moru, který sám přenáší. Zatímco původní druhy hynou, americký rak se šíří po celém kontinentu.
Rostlina, která dusí vodu
Vodní hyacint (Eichhornia crassipes), původem z Jižní Ameriky, se rozšířil po Africe a Asii.
Zdroj: Wikimedia Commons
Na první pohled krásná rostlina, ale vytváří souvislé vrstvy, které dusí kyslík ve vodě – ryby i jiné organismy tak umírají ve velkém.
Jak se invaze šíří
Globalizace a oteplování planety vytvořily ideální podmínky. Lodní přeprava přenáší larvy, semena i mikroorganismy po celém světě. Změna klimatu zase otevírá nová území, kde by dříve vetřelci nepřežili.
Evropa patří k nejzranitelnějším regionům: podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ročně přibývá 20–30 nových druhů, které se zde uchytí. Na seznamu hrozeb jsou dnes nejen zvířata, ale i bakterie a viry – právě ony mohou v příštích desetiletích znamenat největší problém.
Neviditelné invaze: mikrovetřelci
Invazní druhy nejsou jen exotické ryby či rostliny. Roste i počet mikroskopických „vetřelců“ – hub, bakterií a virů, které ničí celé populace.
Například houba Batrachochytrium dendrobatidis, která způsobuje chytridiomykózu, zabila přes 500 druhů žab po celém světě. Přenesla se původně z Asie prostřednictvím obchodu s domácími mazlíčky. Vědci ji označují za „největší zvířecí pandemii v dějinách“.
Zdroj: Wikimedia Commons
Ekonomické a ekologické dopady
Podle Global Invasive Species Database přesahují ekonomické ztráty způsobené invazními druhy 400 miliard dolarů ročně – víc než škody ze všech přírodních katastrof dohromady. Kromě přímých ztrát na zemědělství a rybolovu přichází i skrytý dopad: ztráta ekosystémových služeb – opylování, regulace vody, stabilita půd.
Na některých místech už vědci mluví o „ekologickém domino efektu“ – jakmile zmizí jeden druh, spustí se lavina, která změní celé společenství.
A právě to dělá invaze tak nebezpečnými: nemají konec.
Co s tím můžeme dělat
Prevence je klíčová. Jakmile se druh usadí, je jeho likvidace téměř nemožná. Evropská unie proto vytvořila tzv. černý seznam invazních druhů, který obsahuje přes 80 položek – od mývala severního po rostlinu bolševník velkolepý. Zakázán je jejich dovoz, chov i vypouštění do volné přírody.
Vědci zároveň vyvíjejí biologické metody kontroly – například využívání přirozených predátorů nebo genetické zásahy, které omezí rozmnožování vetřelců. Zní to jako sci-fi, ale genetická technologie CRISPR už byla testována na populacích komárů přenášejících malárii – s úspěchem.
Česko a střední Evropa: naše vlastní fronta
Ani Česká republika není výjimkou. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) se zde aktuálně vyskytuje více než 80 invazních druhů živočichů a rostlin. Patří mezi ně nutrie říční, americký rak, bolševník, ale i méně známé druhy jako slunéčko východní nebo křídlatka japonská.
Některé z nich ohrožují zemědělství, jiné přenášejí nemoci. Například nutrie, kterou si lidé kdysi vozili kvůli kožešině, dnes podmývá hráze a ničí břehové porosty.
Budoucnost: kdo vyhraje evoluční závod
Invazní druhy nejsou zlé – jen rychlejší, přizpůsobivější a bez přirozených nepřátel. Planeta se mění a s ní i hranice života. Některé ekosystémy možná zaniknou, jiné se zrodí. Ale jedno je jisté: to, čemu říkáme „původní příroda“, už dávno neexistuje. Svět je v pohybu, a my jsme jeho největší dopravci.
Tichá válka bez vítězů
Na rozdíl od hollywoodských vetřelců nejsou tito vidět. Nemají oči, zuby ani zbraně – jen adaptaci. A právě ta je nejsilnější zbraní evoluce.
Každý nový invazní druh je připomínkou, že člověk není mimo přírodu, ale jejím nejsilnějším nástrojem. A že jakmile jednou naruší rovnováhu, příroda mu ji – dřív či později – vrátí.
Zdroje:
IPBES (2023): Invasive Alien Species Assessment Report
Global Invasive Species Database (GISD): Top 100 invasive species
European Environment Agency: Invasive alien species in Europe
Nature (2024): Human-mediated biological invasions accelerate global biodiversity loss
AOPK ČR: Invazní druhy v České republice