Na některých místech působí opuštěné budovy přirozeně. Stará továrna stojí za městem, důl ztratil svůj smysl a horská vesnice se vylidnila, protože se v ní obtížně žilo. Varosha je znepokojivá jinak. Má před sebou moře a pláž, kvůli kterým lidé cestují přes půl Evropy, a přesto podél pobřeží stojí prázdné hotely.
Z dálky lze ještě rozpoznat někdejší dovolenkový ráj. Zblízka se ale objeví poškozené fasády, prázdná okna a ulice, jejichž běžný život přerušila válka. Varosha není samostatné město, přestože se o ní tak často mluví. Je součástí Famagusty na východním pobřeží Kypru a její osud ukazuje, jak dlouho může trvat provizorium, které mělo podle mnoha obyvatel skončit během několika dní.
Letovisko, které mělo všechno před sebou
Před rokem 1974 patřila Famagusta k hlavním turistickým centrům ostrova. Varosha představovala její moderní přímořskou část, kde vedle obytných domů rostly hotely, obchody, restaurace a podniky určené návštěvníkům. Staré město nabízelo historické památky, pobřeží zase pohodlí současné dovolené.
Místní tisk připomíná i slavné hosty, mezi nimi Elizabeth Taylor a Richarda Burtona. Jejich jména dnes pomáhají vystihnout někdejší lesk letoviska, ale pro pochopení Varoshy je důležitější něco méně okázalého: žili tu lidé, kteří chodili do práce, vedli obchody a vraceli se večer domů. Za hotelovými pokoji a prázdninovými fotografiemi existovala celá čtvrť s vlastní každodenností.
Právě ta z dnešního pohledu nejvíc chybí. Opuštěný hotel může působit jako zvláštní turistická atrakce. Dům, jehož obyvatelé odešli ve strachu a nemohli se vrátit, vypráví podstatně těžší příběh.
FOTO WIKIMEDIA COMMONS CC BY-SA 4.0 [12]
Léto 1974 změnilo mapu ostrova
Kyperská tragédie nezačala na pláži. Ostrov už předtím poznamenávalo napětí a násilí mezi řeckokyperskou a tureckokyperskou komunitou. Dne 15. července 1974 provedla Národní garda pod vedením řeckých důstojníků převrat proti prezidentu Makariovi. O pět dní později se na Kypru vylodily turecké síly.
Obyvatelé Varoshy prchali během srpnového postupu turecké armády. Z někdejší rušné čtvrti odešly desetitisíce řeckých Kypřanů, často jen s malou částí svého majetku. Mnozí předpokládali, že se po odeznění bezprostředního nebezpečí vrátí. Jejich zkušenost pak určovalo právě to, že tento očekávaný návrat nepřišel.
Příměří z 16. srpna 1974 zanechalo ostrov rozdělený. Linie mezi vojenskými pozicemi se staly základem nárazníkového pásma spravovaného OSN. Varosha však pod kontrolu OSN nepřešla: zůstala pod kontrolou turecké armády a její oplocená část se změnila v uzavřený vojenský prostor.
Plot udržoval prázdnotu déle než válka
Opuštěná čtvrť mohla teoreticky znovu ožít. Místo toho ji obklopilo oplocení, které sahalo až do moře, a přístup byl po desetiletí zásadně omezen. Zatímco jinde na ostrově pokračoval život, zde zůstávaly domovy a podniky mimo dosah svých někdejších obyvatel.
Osud Varoshy se stal součástí širšího sporu o budoucnost Kypru. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 550 z roku 1984 označila pokusy osídlit kteroukoli část Varoshy jinými lidmi než jejími obyvateli za nepřípustné a vyzvala k předání oblasti pod správu OSN. Na tuto pozici navázala rezoluce 789 z roku 1992.
Tyto dokumenty vysvětlují, proč otázku prázdných hotelů nelze vyřešit pouze rekonstrukcí. Za budovami stojí vlastnická práva, vysídlení lidé a politické podmínky návratu. Opravit fasádu je jiný úkol než rozhodnout, kdo bude smět za ní znovu bydlet.
Čas se tu nezastavil. Budovy stárly dál
Varosha bývá popisována jako místo zamrzlé v roce 1974. Je to působivá zkratka, ale snadno vyvolává chybnou představu dokonale zachovaných obchodů a pokojů, v nichž stačí setřít prach. Opuštěná čtvrť prodělala desetiletí chátrání a její příběh zahrnuje také rabování.
Reportáže ze zpřístupněných ulic ukazují poškozené domy, vybledlé obchodní nápisy a pozůstatky značek, které kdysi patřily k běžnému městskému provozu. Některé konstrukce se zřítily. Také zpráva Parlamentního shromáždění Rady Evropy popisuje při návštěvě v roce 2022 soukromé domy jako silně zchátralé a neobyvatelné.
Přízračný dojem proto nevytváří neporušená minulost, ale její postupné mizení. Budovy stále dovolují odhadnout, jak místo fungovalo, zároveň však ztrácejí detaily, které mu dávaly konkrétní podobu. Varosha připomíná, že zachovat město znamená mnohem víc než ponechat jeho stavby stát.
Turisté se vrátili dřív než běžný život
Dne 8. října 2020 byla část Varoshy zpřístupněna veřejnosti. V následujících letech přibyly další přístupné úseky a návštěvníci se mohli procházet vybranými ulicemi i dostat na části pobřeží. Představa, že do celé čtvrti dodnes nesmí vstoupit žádný civilista, tedy neplatí.
Otevření však vyvolalo ostrou reakci OSN a Evropské unie. Rada bezpečnosti v roce 2021 odsoudila oznámení dalšího zpřístupnění a vyzvala ke zvrácení kroků podniknutých od října 2020. Spor se týká změn statusu oblasti a podmínek její budoucnosti, nikoli pouze toho, zda někdo smí projít po ulici.
Návštěvnický provoz navíc snadno vytváří klamný dojem obnovy. Opravený povrch silnice nebo lehátka na pláži mohou stát vedle prázdných domů. Reportáž z října 2026 stále popisuje prohlídky vymezených částí a zákaz vstupu do opuštěných budov. Přístupnost tak z Varoshy udělala navštěvované místo, ale nevrátila jí někdejší každodennost.
Pro někoho ruina, pro jiného stále domov
Návštěvník vidí zajímavou architekturu a neobvyklou krajinu. Někdejší obyvatel může na stejném místě hledat ulici, ve které vyrůstal. Rozdíl mezi těmito pohledy vysvětluje, proč je Varosha pro mnoho Kypřanů stále citlivým tématem, přestože od útěku uplynulo více než půl století.
Pouto k místu přežilo i fyzickou nepřítomnost. Zpráva Rady Evropy z roku 2024 připomíná samosprávu Famagusty v exilu a volby, do nichž se zapojují také potomci vysídlených obyvatel. Čtvrť tak dál existuje v rodinné paměti a občanském životě lidí, kteří v jejích domech nebydlí.
Budoucnost Varoshy proto nelze měřit pouze počtem opravených hotelů nebo prodaných vstupenek do okolních atrakcí. Skutečná obnova by musela odpovědět i na otázku, jak se z místa pro návštěvníky znovu stane místo pro obyvatele. Právě tato nezodpovězená otázka zůstává za každým prázdným balkonem.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], UNFICYP – Events in the Summer of 1974 [2], UNFICYP – Operations since 1974 [3], UNFICYP – About the buffer zone [4], Parlamentní shromáždění Rady Evropy – Doc. 16004, zpráva o Famagustě a Varoshe (2024) [5], Rada bezpečnosti OSN – Security Council Presidential Statement Condemns Announcement on Further Reopening in Fenced-Off Varosha Area of Cyprus (2021) [6], Rada Evropské unie – Cyprus: Declaration on the developments around Varosha (2020) [7], Cyprus Mail – Varosha, the forbidden city [8], Cyprus Mail – Protests as Turkish side opens part of Varosha beach (2020) [9], Cyprus Mail – New part of Golden Coast beach in Varosha set to open (2021) [10], Folha de S.Paulo – Como é Varosha, local turístico que virou cidade-fantasma no Chipre (2026) [11] img ai generated
