• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Vesmír

Světy, které porušují pravidla vzniku: podle učebnic neměly nikdy existovat

Astronomie má ráda pravidla. Ne proto, že by vesmír byl poslušný, ale proto, že bez pravidel bychom v tom chaosu neměli šanci se zorientovat. Jak vznikají hvězdy. Jak vznikají planety. Kolik materiálu je potřeba. Kde je hranice možného.

12. 1. 2026

A pak přijde realita — a ta pravidla roztrhá na kusy.

Existují planety, které obíhají hvězdy příliš malé. Planety, které vznikly kolem mrtvých hvězd. Planety, které se pohybují po drahách, jež by měly být dynamicky nestabilní. A přesto tam jsou. Reálné. Změřené. Nepohodlné.

Obr příliš velký pro svého rodiče: TOI-6894 b

Základní pravidlo planetární teorie zní jasně: malá hvězda → malý disk → malé planety. Jenže TOI-6894 b je plynný obr srovnatelný s Jupiterem… a jeho hvězda je drobný červený trpaslík, sotva pětina velikosti Slunce.

Podle současných modelů disk kolem takové hvězdy nemá dost materiálu, masivní plynní obři by se tam neměli stihnout vytvořit a pokud ano, měli by být extrémně vzácní.

A přesto: rekordně malá hvězda, rekordně velká planeta. Ne vysvětlení. Jen otázky.

Planeta, která obíhá dva neúspěšné pokusy o hvězdu: 2M1510 (AB) b

Circumbinární planety (obíhající dvě hvězdy) jsou samy o sobě vzácné.
Ale tady je situace ještě podivnější.

Tato planeta obíhá dva hnědé trpaslíky – objekty, které nejsou ani hvězdami, ani planetami. A jako by to nestačilo, její oběžná dráha je polární: krouží kolmo nad rovinou jejich vzájemného oběhu.

Teorie říká:

  • takové systémy jsou extrémně nestabilní,

  • materiál by se měl rozpadnout nebo vyletět pryč,

  • planeta by se nikdy neměla „usadit“.

Realita říká: existuje.


MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Planety, které by neměly existovat: Když vesmír ignoruje naše teorie a dělá si věci po svém

leonardo-kino-xl-editorial-scientific-space-illustration-depic-3

Světy z popela mrtvé hvězdy: PSR B1257+12

Tohle je jedna z největších provokací moderní astronomie. Pulsary jsou neutronové hvězdy — extrémně husté zbytky po supernovách. Vznikají v tak násilném procesu, že by měly zničit vše v okolí.

A přesto kolem pulsaru PSR B1257+12 obíhají planety.

Znamená to jediné - buď něco přežilo výbuch, který by nemělo přežít, nebo planety vznikly znovu, z trosek a zbytkového materiálu po smrti hvězdy.

Planety jako fénixové. Druhý život planetárního systému.

Když dynamika říká „ne“, ale vesmír odpoví „ano“: TOI-4504 c

V mnoha systémech platí, že čím blíž jsou planety u sebe, tím méně stabilní je jejich budoucnost. Gravitační interakce mají vést ke srážkám, vyhoštění nebo chaosu.

Jenže některé planety jsou zamčené v tzv. rezonanci – přesném rytmu oběhů, který je zároveň křehký i stabilní.

U TOI-4504 c délka roku není konstantní, rok se může lišit o procenta, planeta doslova „tančí“ s gravitačními kopy souseda.

Z pohledu matematiky: noční můra. Z pohledu reality: funkční systém.


MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Planety zrozené po smrti hvězdy: Když planetární systémy odmítají skončit

kling-20260107-text-to-image-editorial-1387-5

Co tyto planety skutečně porušují

Nejde o to, že by vesmír ignoroval fyziku. Jde o to, že naše fyzika je zjednodušená.

Tyto světy ukazují, že planetární vznik není jeden scénář, ale mnoho cest, extrémní případy nejsou chyby, ale součást spektra a že „nemožné“ často znamená jen „nepochopené“.

Proč jsou tyhle planety důležité

Každá taková planeta zpřesňuje naše modely, odhaluje slepá místa teorie a připomíná, že vesmír není povinen být elegantní.

Možná nejsou výjimkami.
Možná jsou předzvěstí reality, kterou teprve začínáme chápat.


Zdroje: NASA, ESA, Space.com, Science Direct, foto unsplash+

Nejnovější články

13 historických podivností, nad kterými i dnes zůstává rozum stát

Poušť, která zní jako varhany: Tajemství zpívajících dun

Dopamin, oxytocin, algoritmy a láska až za hrob: Co se děje v mozku, když se zamilujeme

Tvrdili mu, že je blázen. Dnes víme, že měl pravdu: Muž, který rozhýbal kontinenty

Proč únor často přináší prudké mrazy? Atmosféra někdy pustí Arktidu na jih

Nejčtenější články

Olympijská věda (5.): Curling není hra o štěstí. Je to experiment s třením, rotací a lidskou přesností

Slyšíte barvy? Vidíte hudbu? Nejde o fantazii. Mozek někdy skládá svět jinak, než si myslíme

Reálná místa ze stříbrného plátna (6): Plitvická jezera – místo, které si zamiloval každý fanoušek Winnetoua

Co by se stalo, kdyby se Země točila dvakrát rychleji? Planeta by se změnila víc, než čekáte

Proč únor často přináší prudké mrazy? Atmosféra někdy pustí Arktidu na jih

Vesmír

Objev století: Vědci poprvé vyfotili zrození nové planet (foto uvnitř)

NASA hlásí: Jsme o krok blíž k přesvědčení, že na Marsu je život

Seznamte se s Tylosem: Planetou, kde prší železo

Zelená pro mimozemský život: Vědci našli stavební kameny života u Saturnu!

Poplach v NASA. K Zemi se přiblížil asteroid silnější než bomba z Nagasaki: Spustil obranný plán

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ