• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Medicína / všechny články

Spánek a zdraví: Kolik ho opravdu potřebujeme? A proč neplatí, že víc je vždy lépe?

Spánek je nezbytný pro naše fyzické i duševní zdraví. Nové studie ukazují, že jak nedostatek, tak i nadbytek spánku mohou ...

14. 9. 2025

Spánek je nezbytný pro naše fyzické i duševní zdraví. Nové studie ukazují, že jak nedostatek, tak i nadbytek spánku mohou negativně ovlivnit funkci mozku a kognitivní schopnosti.​

Kolik spánku je ideální?

Výzkumy naznačují, že optimální délka spánku pro dospělého člověka je kolem sedmi hodin denně. Tato doba je spojena s nejlepšími výsledky v oblasti kognitivních funkcí a duševního zdraví. Odchylky od tohoto ideálu, ať už směrem k menšímu či většímu množství spánku, mohou mít negativní dopady. ​

Důsledky nedostatku spánku

Nedostatečný spánek, definovaný jako méně než sedm hodin za noc, je spojen s:​

  • Zvýšeným rizikem deprese.​

  • Sníženou kognitivní výkonností.​

  • Změnami v mozkových strukturách, zejména v oblastech zodpovědných za emoce. ​

Tyto změny mohou vést k dlouhodobým problémům s duševním zdravím a celkovou kvalitou života.​

Rizika nadměrného spánku

Na druhé straně, příliš mnoho spánku, tedy více než devět hodin denně, může být spojeno s:​

  • Kognitivním úpadkem.​

  • Vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění, jako je demence.​

  • Zmenšením objemu šedé hmoty mozkové. ​

Tyto nálezy naznačují, že nadměrný spánek nemusí poskytovat další výhody a může být dokonce škodlivý pro zdraví mozku.​

Doporučení pro zdravý spánek

Pro udržení optimálního zdraví mozku a kognitivních funkcí je důležité:​

Usilovat o pravidelný spánek trvající přibližně sedm hodin za noc.​

Udržovat konzistentní spánkový režim, tedy chodit spát a vstávat ve stejnou dobu každý den.​

Vytvořit si prostředí podporující kvalitní spánek, například omezením vystavení modrému světlu před spaním.​

Dodržováním těchto doporučení můžeme podpořit naše duševní zdraví a snížit riziko kognitivních poruch v budoucnu.​

Použité zdroje: Neuroscience News, Nature.com, NIH

Nejnovější články

Když volby znamenaly jen pro majetné muže: Jak dlouho trvalo, než hlas skutečně dostal „každý“

„No přesně!“ Proč AI nadšeně souhlasí i ve chvíli, kdy právě opravujete její vlastní chybu

Semena pro konec světa možná nevydrží ani zdaleka tak dlouho, jak jsme čekali

Tělo si možná pamatuje, že bylo obézní. U myší zůstaly změny v imunitních buňkách i po zhubnutí

Proč pes miluje odpadky a vyválí se právě v tom nejhorším smradu? Staré vysvětlení o maskování pachu možná nestačí

Nejčtenější články

Konečně víme, jak přišel Saturn ke svým prstencům

Bunyip měl číhat v řekách, bažinách a billabonzích. Australské monstrum může skrývat tuleně, megafaunu i mnohem starší příběh

Před stromy vyrůstal ze země osm metrů vysoký organismus. Už více než 170 let nevíme, co vlastně byl zač

V DNA čivavy našli stopy kojota. Malý pes v sobě uchoval část předkolumbovské Ameriky

Jedna Nessie nestačí. Pokud příšera z Loch Ness opravdu existuje, musí se tam někde rodit další

Medicína / všechny články

Scrollování na záchodě není nevinné: Víte, jak tělo reaguje na dlouhé sezení?

Parkinson a dlouhodobé přetížení: Mohou být přepracované neurony spouštěčem onemocnění?

Objevte tajemství vědomého snění: Tři techniky pro ovládnutí vašich snů

Proč nejsou modré oči doopravdy modré – a čím je zelená barva tak vzácná

Za chronickou únavou nemusí být málo spánku. Může jít o sociální jet lag

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ