• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Vesmír / všchny články

28. února po západu Slunce zvedněte hlavu k obloze: nabídne opravdu nečekanou podívanou

Jednou za čas se pohyb planet promítne na naši oblohu tak, že vznikne výjimečný obrazec. Nejde o dramatickou kosmickou událost, ale o vzácnou hru perspektivy. Právě takový večer nás čeká 28. února – a stačí se jen podívat vzhůru.

18. 2. 2026

Na konci února se na večerní obloze objeví šest planet současně. Venuše, Jupiter, Saturn, Merkur, Uran a Neptun budou z našeho pohledu sdílet stejný výsek oblohy. Média mluví o „mimořádném zarovnání“. Ve skutečnosti jde o krásnou ukázku geometrie sluneční soustavy – a o připomínku toho, jak snadno nás může perspektiva zmást.

Co je to vlastně „planetární zarovnání“

Termín zní dramaticky. Planety se však fyzicky nestaví do přímky v prostoru.

Všechny planety obíhají kolem Slunce přibližně ve stejné rovině – tzv. rovině ekliptiky. Když se z pohledu Země několik z nich promítne do stejného směru na obloze, vzniká iluze „zarovnání“.

Nejde tedy o kosmické seskupení v jedné přímce. Jde o projekci na naši oblohu. NASA to přirovnává k závodní dráze: stojíme na jedné z drah a díváme se po směru oběhu ostatních „závodníků“.

Které planety uvidíme 28. února

Viditelnost závisí na jasu a výšce nad obzorem.

Pouhým okem:

  • Venuše – extrémně jasná, téměř nepřehlédnutelná

  • Jupiter – dominantní světlo večerní oblohy

  • Saturn – méně výrazný, nažloutlý

  • Merkur – nízko nad horizontem, největší výzva

S optikou:

  • Uran – slabý, vyžaduje tmavou oblohu a dalekohled

  • Neptun – pouze dalekohledem nebo menším teleskopem

To je dohromady šest planet.

Pro srovnání: sedmiplanetární seskupení nastalo loni, kdy byl viditelný i Mars.

Kdy a kam se dívat?

Nejlepší čas je přibližně hodinu po západu Slunce.

Směr:

  • západ / jihozápad pro Merkur, Venuši, Saturn

  • výše na jihozápadě Uran

  • Jupiter bude viditelný více na východní části oblohy

Planety seřadí do jemného oblouku podél ekliptiky. A klíčový detail - Na rozdíl od hvězd neblikají. Jejich světlo je stabilní.

Proč je to vzácné?

Jednu nebo dvě planety vidíme běžně. Tři nebo čtyři současně už méně často. Šest v relativně krátkém časovém okně je skutečně zajímavé.

Ale pozor – nejde o jednodenní událost. Viditelnost trvá týdny, v tomto případě od konce února do začátku března.

Proč Merkur a Venuše mizí rychle

Merkur oběhne Slunce za pouhých 88 dní. Je tedy viditelný jen krátce při tzv. elongaci – kdy se na obloze dostane dostatečně daleko od Slunce. Venuše má podobný problém – také obíhá blíž Slunci než Země. Proto je kombinace těchto dvou s vnějšími planetami tak efektní.

Planeta, která by dávno neměla mít atmosféru, ji možná vyrábí z lávy. Webb odhaluje světy, které odporují starým pravidlům

Zachytili jsme objekt z první sekundy vesmíru? LIGO možná objevilo něco, co nemělo existovat

Kde končí realita? Fyzici zkoumají, zda je vesmír pixelovaný jako digitální obraz

Galaxie, která se odmítá zařadit: Hubble zachytil záhadný vesmírný „kroužek“


Zdroj: NASA, ESA, Space, img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

Pod tlakem si pamatujeme fakta, ale hůře je propojujeme. Vědci sledovali proč

Z vesmíru přiletěla částice s energií padajícího předmětu. Ani po 35 letech nevíme odkud

Lidé šli spát 4. října a probudili se 15. října. Kam zmizelo deset dní z kalendáře?

Napoleona odvezli na ostrov uprostřed oceánu. Britové tam vytvořili vězení bez mříží

Na střeše světa stojí palác, který vypadá jako hora. Potála ukrývá celé labyrinty chrámů a síní

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Lidé šli spát 4. října a probudili se 15. října. Kam zmizelo deset dní z kalendáře?

Co kdyby Země ztratila sklon osy? Zmizela by známá roční období a takhle by se změnil celý život na planetě

Legenda o králi, který se přežral k smrti: co skutečně zabilo švédského panovníka Adolfa Frederika

Z vesmíru přiletěla částice s energií padajícího předmětu. Ani po 35 letech nevíme odkud

Vesmír / všchny články

Kulové hvězdokupy: hvězdné majáky, které mohou prozradit neviditelnou galaxii

Namaloval vesmír dřív, než jsme ho pochopili? Co skutečně skrývá Hvězdná noc Vincenta van Gogha

Kde končí realita? Fyzici zkoumají, zda je vesmír pixelovaný jako digitální obraz

Objekt, který není ani hvězdou, ani planetou: nejzáhadnější obyvatelé našeho vesmíru

Ticho kosmu: jak astronomové poprvé zachytili zvuk prázdna

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ