• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Vesmír / všchny články

28. února po západu Slunce zvedněte hlavu k obloze: nabídne opravdu nečekanou podívanou

Jednou za čas se pohyb planet promítne na naši oblohu tak, že vznikne výjimečný obrazec. Nejde o dramatickou kosmickou událost, ale o vzácnou hru perspektivy. Právě takový večer nás čeká 28. února – a stačí se jen podívat vzhůru.

18. 2. 2026

Na konci února se na večerní obloze objeví šest planet současně. Venuše, Jupiter, Saturn, Merkur, Uran a Neptun budou z našeho pohledu sdílet stejný výsek oblohy. Média mluví o „mimořádném zarovnání“. Ve skutečnosti jde o krásnou ukázku geometrie sluneční soustavy – a o připomínku toho, jak snadno nás může perspektiva zmást.

Co je to vlastně „planetární zarovnání“

Termín zní dramaticky. Planety se však fyzicky nestaví do přímky v prostoru.

Všechny planety obíhají kolem Slunce přibližně ve stejné rovině – tzv. rovině ekliptiky. Když se z pohledu Země několik z nich promítne do stejného směru na obloze, vzniká iluze „zarovnání“.

Nejde tedy o kosmické seskupení v jedné přímce. Jde o projekci na naši oblohu. NASA to přirovnává k závodní dráze: stojíme na jedné z drah a díváme se po směru oběhu ostatních „závodníků“.

Které planety uvidíme 28. února

Viditelnost závisí na jasu a výšce nad obzorem.

Pouhým okem:

  • Venuše – extrémně jasná, téměř nepřehlédnutelná

  • Jupiter – dominantní světlo večerní oblohy

  • Saturn – méně výrazný, nažloutlý

  • Merkur – nízko nad horizontem, největší výzva

S optikou:

  • Uran – slabý, vyžaduje tmavou oblohu a dalekohled

  • Neptun – pouze dalekohledem nebo menším teleskopem

To je dohromady šest planet.

Pro srovnání: sedmiplanetární seskupení nastalo loni, kdy byl viditelný i Mars.

Kdy a kam se dívat?

Nejlepší čas je přibližně hodinu po západu Slunce.

Směr:

  • západ / jihozápad pro Merkur, Venuši, Saturn

  • výše na jihozápadě Uran

  • Jupiter bude viditelný více na východní části oblohy

Planety seřadí do jemného oblouku podél ekliptiky. A klíčový detail - Na rozdíl od hvězd neblikají. Jejich světlo je stabilní.

Proč je to vzácné?

Jednu nebo dvě planety vidíme běžně. Tři nebo čtyři současně už méně často. Šest v relativně krátkém časovém okně je skutečně zajímavé.

Ale pozor – nejde o jednodenní událost. Viditelnost trvá týdny, v tomto případě od konce února do začátku března.

Proč Merkur a Venuše mizí rychle

Merkur oběhne Slunce za pouhých 88 dní. Je tedy viditelný jen krátce při tzv. elongaci – kdy se na obloze dostane dostatečně daleko od Slunce. Venuše má podobný problém – také obíhá blíž Slunci než Země. Proto je kombinace těchto dvou s vnějšími planetami tak efektní.

Cesty k Měsíci se mohou stát novými úžinami světa – a někdo je bude kontrolovat

Vrátit Pluto mezi planety zní jednoduše. Jenže pak bychom možná museli přidat i Měsíc

Zachytili jsme objekt z první sekundy vesmíru? LIGO možná objevilo něco, co nemělo existovat

KONEC TEORETICKÉ FYZIKY? Umělá inteligence poprvé nahlédla DO NITRA černé díry. Vědci nevěří vlastním očím


Zdroj: NASA, ESA, Space, img ai generated leonardo ai

Nejnovější články

Co kdyby Hitler zemřel na Sommě? Jedna střepina mohla změnit dějiny, ale nezaručila by Evropě mír

Podvodný e-mail může mít v době AI perfektní češtinu. Rozhodující je, kam vás posílá a co po vás chce

Na severní pól chtěli doletět balonem. Po třech dnech začal boj o přežití, jehož konec zůstává záhadou

Michiganský trojúhelník má vlastní zmizelé lodě a letadlo. Jedna ze slavných záhad už leží nalezená na dně

Vědci při kvantovém experimentu nahradili laser obyčejným slunečním světlem. Fungovalo to překvapivě dobře

Nejčtenější články

Co skutečně rozhoduje o tom, jak rychle stárneme? Seznamte se s telomery

Chameleon si pod kůží přestavuje krystaly. O jeho barvě rozhodují nepatrné vzdálenosti

Göbekli Tepe vydalo neporušené hroby. Jedna stará představa o nejzáhadnější pravěké lokalitě dostává trhlinu

Správná poloha na záchodě: vědci radí, jak předejít zácpě i vážným nemocem střev

Spát déle neznamená stárnout pomaleji. Biologické hodiny ukázaly překvapivě úzké rozmezí

Vesmír / všchny články

Kulové hvězdokupy: hvězdné majáky, které mohou prozradit neviditelnou galaxii

Namaloval vesmír dřív, než jsme ho pochopili? Co skutečně skrývá Hvězdná noc Vincenta van Gogha

Kde končí realita? Fyzici zkoumají, zda je vesmír pixelovaný jako digitální obraz

Objekt, který není ani hvězdou, ani planetou: nejzáhadnější obyvatelé našeho vesmíru

Ticho kosmu: jak astronomové poprvé zachytili zvuk prázdna

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ