• Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky
  • Úvod
  • Mapa stránky
Úvod
Mapa stránky

Podívejte se na své nehty. Neobvyklá barva může doprovázet některé nemoci

Světlý půlměsíček u kořene nehtu většinou vůbec nevnímáme. Vzácně ale může změnit barvu. Nový odborný přehled ukazuje, že červené lunuly byly popsány u řady systémových onemocnění. Samy o sobě však žádnou diagnózu neurčují.

16. 9. 2026

Malá část nehtu, kterou většinou ignorujeme

U kořene nehtu, nejlépe obvykle na palci, lze vidět světlou oblast ve tvaru půlměsíce. Jmenuje se lunula a představuje viditelnou část nehtové matrix, tedy oblasti, ve které vznikají nové buňky nehtu.

Za normálních okolností bývá bělavá. Existuje ale vzácný fenomén nazývaný red lunula, při němž tato oblast získá červené až růžově červené zbarvení.

Dermatologové jej popisují už od roku 1954. Nový přehled publikovaný v American Journal of the Medical Sciences nyní shromáždil případy a onemocnění, s nimiž se během desetiletí spojoval. Seznam je překvapivě široký.

Srdce, játra i autoimunitní nemoci

Červené lunuly byly v odborné literatuře zaznamenány například u některých kardiovaskulárních, jaterních, hematologických, dermatologických a revmatologických onemocnění.

Historické i novější kazuistiky je popsaly mimo jiné při srdečním selhání, cirhóze, revmatoidních či jiných pojivových onemocněních, alopecia areata nebo otravě oxidem uhelnatým.

Autoři zároveň zdůrazňují rozdíl mezi více postiženými nehty a jediným prstem. Pokud je změna na jednom nehtu, je třeba myslet také na místní příčinu – například infekci, krvácení pod nehtem nebo vzácně nádor.

Proč půlměsíček červená?

Tady je naše poznání překvapivě slabé. Jednou z možností je rozšíření drobných cév pod nehtem, tedy kapilární vazodilatace. Pokud je červené zbarvení skutečně způsobeno vyšším průtokem krve, může při stlačení dočasně zblednout.

Proč ale právě některá systémová onemocnění tento jev vyvolávají a jiná ne, není dobře objasněno. A ještě důležitější je, že většina dostupných údajů pochází z jednotlivých případů a malých klinických sérií.

Není to domácí test srdečního selhání

Tady vzniká největší prostor pro špatnou interpretaci. To, že pacienti s určitou nemocí někdy měli červené lunuly, neznamená, že člověk s načervenalým nehtem tuto nemoc pravděpodobně má.

Nevíme ani přesně, jak citlivý a specifický tento znak pro jednotlivé diagnózy je. Mnoho nemocných jej vůbec nemá a červená oblast může mít také místní či neškodnější vysvětlení.

Hodnota fenoménu je proto jiná. Nehet je jedna z mála částí těla, kterou máme každý den přímo před očima. Některé systémové změny na něm mohou zanechávat viditelnou stopu ještě dřív, než člověk vůbec začne přemýšlet o zdravotním problému.

Není to diagnóza. Je to drobná stopa, které si lékař v souvislosti s dalšími příznaky může všimnout.

Poznámka: Samotná změna barvy lunuly neurčuje konkrétní nemoc. Pokud se objeví nová, přetrvávající nebo nevysvětlitelná změna nehtů, je vhodné ji konzultovat s lékařem.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Mozek má vlastní brzdu chronické bolesti. Paradoxně může při poškození začít bolest zesilovat

Biologie pondělí: proč je pro nás po víkendu tak těžké znovu nastartovat. Věda má jasnou odpověď

Vědci poprvé zmapovali lidské myšlenky: mozek funguje jako mentální GPS


Zdroje: Kód Enigma [1], The American Journal of the Medical Sciences – Red lunula: A reflection of systemic disease, DOI 10.1016/j.amjms.2026.07.008 [2], PubMed – Red lunula: A reflection of systemic disease [3]. img ai generated

Nejnovější články

Waverly Hills: Opuštěné sanatorium, kde se skutečné utrpení proměnilo v byznys s duchy

Mrtvý kandidát vyhrál volby a jeho místo dostala vdova: Hlasovací kuriozity, které nebyly vtipem

Proč Američané volí v úterý a Češi v pátek a sobotu: Volební den určovaly kostely, sklizeň i vzdálenost na koni

I chrupavka se může obnovit. Nový experiment do budoucna otevírá cestu ke zdravějším kolenům

Pod Vietnamem existuje jeskyně tak velká, že má vlastní řeku, mraky i džungli. Člověk ji znovu našel až v roce 2009

Nejčtenější články

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Proč máme chuť na pizzu, a ne na salát? Může za to jeden konkrétní hormon

Genetičtí duchové lidstva: DNA lidí, o kterých nemáme žádné fosilie

Extrémní místa, kde lidé opravdu žijí: jak se civilizace přizpůsobila hranám světa

Podvodný e-mail může mít v době AI perfektní češtinu. Rozhodující je, kam vás posílá a co po vás chce

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ