• Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES
  • Úvod
  • Historie
  • Medicína
  • Technologie
  • Vesmír
  • Přírodní vědy
  • Společenské vědy
  • Zajímavosti
  • ENIGMA EXPRES
Úvod
Historie
Medicína
Technologie
Vesmír
Přírodní vědy
Společenské vědy
Zajímavosti
ENIGMA EXPRES

Fyzika

Olympijská věda (5.): Curling není hra o štěstí. Je to experiment s třením, rotací a lidskou přesností

Curling působí klidně. Kámen se pomalu pohybuje po ledu, hráči zametají, komentátoři mluví tiše. Žádný sprint, žádný náraz, žádná viditelná exploze energie. A přesto jde o jednu z nejpřesnějších fyzikálních disciplín zimních her. Nejde o sílu. Nejde o štěstí. Jde o kontrolu tření v prostředí, které se neustále mění.

11. 2. 2026

Led, který není hladký

Základním omylem je představa, že curling se hraje na dokonale hladkém ledu. Ve skutečnosti je povrch záměrně „posypán“ drobnými kapkami vody, které zmrznou do malých hrbolků. Tento povrch se nazývá pebble.

Kámen tak nikdy neklouže po souvislé ploše. Dotýká se jen vrcholků těchto mikroskopických bodů. Tření je proto výrazně menší, než by odpovídalo běžnému ledu.

A právě zde začíná věda.

Proč se kámen stáčí?

Curlingový kámen váží přibližně 20 kilogramů. Hráč mu při odhozu udělí rotaci – buď po směru, nebo proti směru hodinových ručiček.

Logika by napovídala, že kámen pojede rovně. Jenže on se postupně stáčí do oblouku. Tento efekt se nazývá curl.

Dlouho nebylo jasné, proč k tomu dochází. Dnes víme, že roli hraje kombinace asymetrického tření mezi přední a zadní částí kamene, mikroskopického tání ledu pod tlakem a interakce rotace s nerovnoměrným povrchem pebble.

Kámen při rotaci „řeže“ povrch jinak na pravé a levé straně. Výsledkem je postupné vychýlení trajektorie. Je to jemné. Ale rozhodující.

Olympijská věda (3.): 170 tepů za minutu a přesná rána: proč je biatlon biologický extrém

Zametání není úklid

Když hráči před kamenem intenzivně zametají, nejde o symbolický rituál. Zametání zahřívá povrch ledu, snižuje tření, prodlužuje dráhu kamene a mírně upravuje jeho zakřivení.

Teplota ledu se může lokálně zvýšit o několik stupňů. To stačí na změnu struktury povrchu a chování kamene.

Rozdíl mezi dobrým a výjimečným týmem je často v tom, jak rychle dokáže vyhodnotit rychlost kamene, kvalitu ledu, únavu zametačů a mikroskopické odchylky trajektorie.

Sport o milimetrech

Na olympijské úrovni se rozhoduje o centimetrech. Někdy o milimetrech.

Hráč při odhozu musí odhadnout:

  • počáteční rychlost,

  • intenzitu rotace,

  • úhel vypuštění,

  • budoucí tření na konkrétní dráze.

To vše v prostředí, kde se podmínky během zápasu mění. Led se opotřebovává, teplota v hale kolísá, povrch reaguje na předchozí hody. Curling je v tomto smyslu blízký laboratornímu experimentu. Jen s tím rozdílem, že laboratoř není nikdy stejná.

Olympijská věda (4.): Skoky na lyžích nejsou zkouškou odvahy. Rozhoduje fyzika

Strategie jako šachy na ledu

Fyzika je jen první vrstva. Druhou je strategie. Každý hod ovlivňuje následující situaci. Hráči vytvářejí krytí, blokují dráhy a nutí soupeře k obtížnějším úhlům. Kapitán týmu musí číst nejen aktuální pozici kamenů, ale i budoucí možnosti.

Rozhodování probíhá pod časovým tlakem, v situaci, kde je každá chyba okamžitě viditelná. A právě tady vstupuje do hry mozek.

Klid jako výkon

Curling neodměňuje impulzivitu. Odměňuje kontrolu. Sportovec musí udržet stabilní motoriku, dech, srdeční frekvenci, i pozornost.

Přílišná aktivace nervového systému vede k chybám v odhadu síly i směru. Příliš nízká aktivace zase k pomalým reakcím.

Curling je příkladem disciplíny, kde výkon vzniká v rovnováze mezi fyzikou a psychologií.

Proč curling působí tiše

Na rozdíl od jiných zimních sportů je curling vizuálně nenápadný. Neprodukuje rychlost, výšku ani dramatický pád. Je to sport jemných změn.

Ale právě v tom je jeho síla. Je to ukázka toho, jak precizní může být lidské rozhodování v prostředí, kde fyzikální zákony nelze obejít – jen jim porozumět.

Curling jako model kontroly

Curling nám připomíná něco důležitého: někdy nerozhoduje síla ani odvaha. Rozhoduje schopnost pracovat s neviditelnými proměnnými.

Třením. Teplotou. Rotací. A vlastním nervovým systémem. A to z něj dělá víc než jen hru s kameny na ledu. Dělá z něj experiment, který sledují miliony diváků.

Anastazia Gubanoová z Gruzínka na ZOH 2026

Olympijská věda: Proč je krasobruslení jedním z nejkrásnějších ale i nejtvrdších sportů zároveň

Olympijská věda (2.): Saně – sport, který klame tělem. Čím méně pohybu je vidět, tím víc práce se děje

Nejnovější články

Kublajchán a konfuciáni: příběh, který ukazuje, proč má každý kompromis jen omezenou trvanlivost

Velikost penisu: Nový výzkum vyvrátil tvrzení, že na velikosti nezáleží. Důvody a limity se ale v pohledu žen a mužů rozcházejí

Když jde o všechno: co se děje v mozku pod tlakem – a proč někdo zpomalí čas, zatímco jiný zkolabuje

Proč se většina objevů nejmenuje po svých skutečných autorech: Zákon, který vysvětluje celé dějiny vědy

Nejslavnější špion studené války nebyl dvojitým agentem. Byl věrný jen jedné straně – té červené

Nejčtenější články

Jsme na prahu vyřešení jedné z největších záhad vesmíru

Podivnosti lidského těla (3.): Proč je zívání tak rozně nakažlivé? Co se v mozku děje, když zívání vidíme - nebo na něj jen pomyslíme

Olympijská věda (4.): Skoky na lyžích nejsou zkouškou odvahy. Rozhoduje fyzika

Věda je k odpovědi blíž než kdy dřív: proč naše tělo opravdu stárne

Nejslavnější špion studené války nebyl dvojitým agentem. Byl věrný jen jedné straně – té červené

Fyzika

PODMOŘSKÝ DETEKTOR V AKCI: Fyzici zachytili „částici duch“ z explodující černé díry!

Zvuk, který tvaruje hmotu: akustické vlny a jejich schopnost modelovat realitu

Když čas přestane poslouchat: Kvantový experiment, který zpochybňuje směr příčiny a následku

Když se kov zahřeje sám: nejzvláštnější materiály, které mění své vlastnosti proti logice fyziky

Proč se náš čas zrychluje? Nové poznatky neurovědy a fyziky

Intro

Home
Blog
O nás
Podmínky používání
FAQ