Nová rozsáhlá studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology teď přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení. Ukazuje, že viníkem nejsou kvasinky, jak se dlouho předpokládalo, ale konkrétní druhy střevních bakterií, které dokážou vyrábět ethanol přímo v lidském těle.
Když se tělo chová jako minipivovar
Auto-brewery syndrom (ABS) je vzácná, ale reálná porucha, při níž dochází k vnitřní produkci alkoholu ve střevech. Po konzumaci sacharidů – například chleba, rýže nebo sladkostí – se u postižených objevují typické známky opilosti: závratě, zmatenost, poruchy koordinace nebo změny chování.
Dlouhá léta se předpokládalo, že za tento jev mohou přemnožené kvasinky. Nový výzkum však ukazuje jiný mechanismus – bakteriální fermentaci.
Největší studie svého druhu: bakterie pod drobnohledem
Tým vědců vedený infekční specialistkou Elizabeth Hohmann< z Massachusetts General Hospital a gastroenterologem >Bernd Schnabl z University of California San Diego analyzoval střevní mikrobiom 22 pacientů s potvrzeným ABS. Pro srovnání zkoumali i jejich zdravé partnery žijící ve stejné domácnosti, čímž omezili vliv stravy a prostředí.
Výsledek byl překvapivě konzistentní. U pacientů s ABS se opakovaně objevovaly zvýšené hladiny bakterií Klebsiella pneumoniae a Escherichia coli – obou známých schopností produkovat ethanol.
Ještě důležitější bylo zjištění, že během tzv. „flare-upů“, tedy období akutních příznaků, tyto bakterie vyráběly výrazně více alkoholu než v klidové fázi nebo u zdravých osob. Množství vyprodukovaného ethanolu přitom přímo odpovídalo hladinám alkoholu v krvi pacientů.
Proč se syndrom tak často přehlíží
ABS je extrémně vzácný a špatně diagnostikovaný. Mnoho pacientů podle autorů studie absolvuje opakované návštěvy lékařů, než je jejich stav vůbec brán vážně. Část z nich je dokonce obviňována z tajného pití alkoholu.
To má vážné důsledky – nejen zdravotní, ale i sociální a právní. Dlouhodobě zvýšené hladiny ethanolu v těle mohou vést k poškození jater, problémům v rodině nebo ke ztrátě zaměstnání.
Nová studie tak nepřináší jen biologické vysvětlení, ale i zásadní posun v chápání pacientů, kteří byli dosud často stigmatizováni.
Střevní mikrobiom jako nečekaný výrobce alkoholu
Zásadní je i širší dopad zjištění. Vědci upozorňují, že nízká produkce ethanolu střevními bakteriemi se objevuje i u jiných stavů – například u diabetu nebo nealkoholového ztučnění jater, které patří mezi nejrozšířenější jaterní onemocnění na světě.
To otevírá novou otázku:
jak častá je vnitřní produkce alkoholu v běžné populaci – a kdy se stává problémem?
Auto-brewery syndrom může být extrémním případem jevu, který v mírnější podobě probíhá u mnoha lidí bez povšimnutí.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Nejznámější survival hacky, které vypadají chytře – a přitom mohou zabít
Lze se „vnitřnímu opíjení“ bránit?
V současnosti neexistuje jednotná léčba ABS. Studie ale naznačuje možné směry:
Úprava stravy s cílem omezit substráty pro fermentaci
Probiotika podporující bakterie, které ethanol dokážou rozkládat
Fekální transplantace, která u jednoho pacienta vedla k dlouhodobé remisi delší než 16 měsíců
Vědci rovněž zkoumají bakteriální geny a metabolické dráhy, které jsou aktivní během remise – tedy stavu, kdy se příznaky neprojevují. Do budoucna by tak léčba mohla cílit velmi přesně.
Co si z toho odnést
Tato studie znovu připomíná, jak málo stále víme o mikrosvětě uvnitř vlastního těla. Střevní mikrobiom není pasivní spolubydlící, ale aktivní hráč, který může ovlivňovat metabolismus, chování i zdraví.
Auto-brewery syndrom je extrémní, ale poučný příklad toho, že hranice mezi „tím, co jíme“, a „tím, co dělá naše tělo“, je mnohem rozmazanější, než jsme si mysleli.
Zdroje: National Library of Medicine: Auto-Brewery Syndrome [téma], Mass General Brigham: Researchers Search for Why Some People’s Gut Microbes Produce High Alcohol Levels [článek], University of Virginia: Auto-Brewery Syndrome: A Schematic for Diagnosis and Appropriate Treatment [pdf], img ai generated Leonardo AI
