• Home
  • Biologie a chemie
  • Člověk a společnost
  • Co by bylo kdyby
  • Fyzika
  • Historie
  • Medicína
  • Nevysvětlené záhady
  • Objevy a vynálezy
  • Planeta Země
  • Technologie
  • Vesmír
Home Biologie a chemie Člověk a společnost Co by bylo kdyby Fyzika Historie Medicína Nevysvětlené záhady Objevy a vynálezy Planeta Země Technologie Vesmír
  • Home
  • Biologie a chemie
  • Člověk a společnost
  • Co by bylo kdyby
  • Fyzika
  • Historie
  • Medicína
  • Nevysvětlené záhady
  • Objevy a vynálezy
  • Planeta Země
  • Technologie
  • Vesmír
Home Biologie a chemie Člověk a společnost Co by bylo kdyby Fyzika Historie Medicína Nevysvětlené záhady Objevy a vynálezy Planeta Země Technologie Vesmír

Nejde o počet kroků. Věda odhalila, co rozhoduje o délce života

Podle studie publikované v American Journal of Preventive Medicine není důležité jen to, kolik chodíte, ale...

15. 9. 2025

Podle studie publikované v American Journal of Preventive Medicine není důležité jen to, kolik chodíte, ale také jak rychle. Analýza téměř 80 000 lidí z jihovýchodních států USA ukázala: jen 15 minut svižné chůze denně může snížit riziko úmrtí o téměř 20 %, zejména pro kardiovaskulární onemocnění.

Účastníci sami kategorizovali dobu pomalé chůze (například při práci či procházce) a rychlé chůze (brisk chodní či po schodech). Pomalá chůze déle než tři hodiny sice trochu pomáhá (asi o 4 %), ale jen rychlé tempo opravdu mělo výrazný efekt – nezávisle na celkové fyzické aktivitě, kouření nebo stravování.

Jaký vliv mají další studie?

University of Chicago v další studii doporučují lidem starším 60 let jen zvýšit tempo o 14 kroků za minutu (cca na 100 kroků/min), což vede ke zlepšení pohybové funkce a snížení frailty – úbytku síly a zvýšené únavě.

Ve velkém britském cohortu UK Biobank zase výzkum zjistil, že ženy chodící svižně (cca 4 mph, tedy přibližně 6,4 km/h) mohou žít i o 15 let déle než ženy pomalé; pro muže platí dokonce až 20 let rozdílu. Přitom rychlá chůze byla lepším prediktorem délky života než index tělesné hmotnosti (BMI).

Podle jiných přehledů se optimální rychlost běžné chůze pohybuje kolem 1,8 až 2,2 mph (~2,9–3,5 km/h) – což ukazuje, že většina dospělých může snadno dosáhnout prospěšného tempa.

Proč tempo chodí ruku v ruce se zdravím

  • Kardiovaskulární systém: Svižný krok zvyšuje aerobní kapacitu, tlak v cévách klesá, tukové zásoby se redukují a snižuje se cholesterol – vše podporuje efektivní práci srdce a cévního systému.

  • Indikátor fyzické kondice: Gait speed, tedy rychlost chůze, je považovaná za spolehlivý ukazatel celkové funkční kondice a dokonce se používá při diagnostice biologického stárnutí.

  • Pohyb i pro starší: I mírné zvýšení tempa významně snižuje pravděpodobnost frailty, pádů a zvyšuje soběstačnost v seniorském věku.

  • Public health efekt: Rychlá chůze je snadno dostupná, levná a vhodná i pro socioekonomicky znevýhodněné skupiny – a může zmenšovat zdravotní nerovnosti.


Použité zdroje: Science Focus, Runners World, Wikipedia, Eating Well, JamenetWork, Science Direct, Science Daily

Nejnovější články

Nabatejci: civilizace, která zmizela, protože se přizpůsobila až příliš dobře

Temné příběhy moderního světa: Proč se některé myšlenky šíří rychleji než fakta

Jak samurajský kodex nahlížel na ženy ve válce

Rapa Nui: ostrov, který se vyčerpal dřív, než pochopil proč

Když autorita zabrzdila poznání: případy, kdy věda mlčela příliš dlouho

Nejčtenější články

Tomoe Gozen: samurajka, která bojovala jako muž – a přesto zůstala ženou

Když autorita zabrzdila poznání: případy, kdy věda mlčela příliš dlouho

Když se věda spletla – a nikdo si toho dlouho nevšiml

Jak samurajský kodex nahlížel na ženy ve válce

Proč ženy-válečnice mizely z oficiálních dějin

Intro

Home
Blog
O nás
Etický kodex
Kontakt
Podmínky používání stránky
Ochrana osobních údajů
Autorská práva a licenční ujednaní
FAQ